Gejša

Na tomhle filmu se mě převážně líbily kostýmy, výprava a herecké obsazení. Vizuálně nádherné dílo, které je bohužel vyprávěno tak pomalým tempem, až je film silně nudný, a v klidu se mohlo těch 144 minut zkrátit. Celkově jsem velice zklamaný a je to jeden z mnoha zbytečných filmů co jsem viděl, hodnotím 2,5 hvězdičky... (07.01.2007)

Slová "Nestali sme sa gejšami, pretože sme po tom túžili. Sme nimi, pretože nemáme inú možnosť." pomerne presne vystihujú situáciu mnohých gejš. Tento japonský fenomén sa po strete s euroamerickou civilizáciou dočkal rovnakého osudu, ako iné druhy tradičného umenia. Bolo ťažké zvrátiť náhľad okupačných vojakov na gejše, ako kultivovanejšiu odrodu prostitútok. Nakoniec aj dievčatá s kvetinovými vencami na Havaji, či výskajúce slovenské devy v krojoch už majú k tradíciám takmer rovnako ďaleko, ako turisti, ktorí ich fotografujú namiesto toho, aby sa snažili porozumieť. Veľmi dlho som uvažoval nad štyrmi hviezdičkami, pretože Gejša je zaujímavý a dobre nakrútený film. Bohužiaľ, povojnové obdobie znázorňované vo filme už malo rýdzo hollywoodský strih, ktorý výsledné hodnotenie zrazil na síce silné, ale predsa len tri hviezdičky. (24.06.2013)

Nenarodila se jako gejša. Tak, jako ještě mnohokrát v jejím neobyčejném životě, zasáhl osud. Narodila se v roce Kohouta a bylo jí 9 let, když ji rodina prodala. Bylo lepší zapomenout na všechno co bylo, protože se z ní měla stát umělkyně.... . Tanečky, cupitání, zpívání, intriky a krásné barvy – to vše na vás čeká. Ale bohužel bez nějaké větší akce (i když, co by tak asi akčního mohli dělat? Hmmm, ale to by byl asi jinej žánr). Takže nuda. Pokuď se teda zrovna nechystáte vstoupit do kurzu. Jsou však pasáže, které jsou krásné. Třeba Ziyi Zhang. Je to však zoufale málo. Gejša by měla dát víc. A nemusí to být vůbec mizuage. I když.... (13.10.2006)

Univerzálně líbivé.. Málo děje, ale hodně kostýmní a vizuální radosti. Režisér Rob Marshall už v případě Chicaga prokázal chladný perfekcionismus, odosobněný styl bohužel vnímáme i tady. Jak už bylo kdemožně napsáno, tak i já se ztotžňuji s faktem, že Marshall sice z příběhu o dívce a jednom snu udělal malebnou podívanou, ale i tak to na něj bylo pořádné sousto. To bylo tak: malá holčička je z rybářského prostředí prodána do nehostinného města, kde se jí později ujme "školitelka" gejš, a kdy ji bude následná cesta hodně bolet a nutit potlačovat emoce. S novým jménem Sajuri se pak zamiluje do muže, který se stane nakonec po několik let její tajnou láskou. Z plátna sice sálá neuvěřitelné kouzlo, hlavní hrdinka je nadpozemsky krásná, ale vše se děje bez jediné akce, bez napětí, pozvolným tempem. I přes atraktivitu čehokolilv, co diváka jen napadne jde o mírně nadprůměrnou kostýmní podívanou, ve které ovšem režisér nemá ani páru o tom, kde má přitlačit na pilu - cítil jsem něco jako nablýskanou prázdnotu!! A očividně jsem nebyl sám.. (01.10.2006)

Snaha proniknout do neevropského prostředí byla míněna poctivě a vynaložené úsilí tomu také odpovídá. Přesto se jedná o více evropský než asijský pohled. Výsledný tvar mi připomíná Kurosawovy filmy ze současnosti; to není výtka, ale uznání výsledku tohoto úsilí. Příběh sám je pozoruhodný a jeho zachycení alternativních lidských práv přesvědčivé. Značně na na mě zapůsobily i herecké výkony. A tak mi příliš nevadí ani drobné náznaky "hollywoodských" prvků. Slovo multikulturalismus nabývá na vážnosti a zdá se, že začíná plnit své nezastupitelné poslání prostředkovatele a smiřovatele odlišných civilizačních sociokulturních hodnot. (08.06.2008)