Gejša

Uznávám, že vyjádření citů a herecké výkony by mohly být lepší. Všechno ostatní mě ale okouzlilo natolik, že "Memoirs of a Geisha" se zařadilo mezi mé oblíbené filmy. Tvůrci zvládli totiž dokonale zobrazit atmosféru předválečného Kjóta. A když říkám dokonale, myslím tím opravdu DOKONALE. Krom toho život gejš mě vždycky zajímal a soundtrack (John Williams) je nejlepší, jaký znám. Komu se film líbil, doporučuju ještě stejnojmenou knížku, podle které je film natočen (autor Arthur Golden). A kdo si chce přečíst skutečný příběh (protože příběh pana Goldena je celý smyšlený), tak ať si přečte zpověď skutečné gejši Mineko Iwasaki v knize "Geisha of Gion", z jejíhož příběhu taky Arthur Golden čerpal. ~(5,0★)~ (13.01.2009)

Na jednu stranu je tenhle film pěkný řemeslný dílo se skvělou výpravou, nádhernými kostými a s nevtíravou hudbou, ale přitom pěkně podbarvující skoro všechny scény, jenže co je to platný, když je to hrozná nuda. V podstatě hned od začátku jsem se nudil a nebylo moc míst kde by mě to chytlo, prostě taková romantická studie do života Gejši a to mi nepřislo moc zajímavý, možná to taky chtělo víc vystoupení gejš a míň zbytečných scén o ničem, protože to mě dokázalo aspoň na chivlku probudit, ale zase namůžu říct že by ten příběh byl nějak extra špatnej, jen prostě nedokázal po celou dobu zaujmot. Určitě mu taky uškodilo, že to má přes dvě hodiny, každá scéna se neskutečně vleče a dramatický scény mě, po těch 40 minutách v polospánku, nadokázaly napnout a ani zaujmout. Prostě film nějak uteče a člověk si z toho skoro nic nezapamatuje, což je docela škoda, protože krom dobrýho a chytlavýho příběhu má film všechno co by měl mít (24.08.2006)

V kině jsem se skutečně mockrát díval na hodinky. Místy docela působivý příběh se střídal se zbytečně nudnými scénami. Film je slepenec scén, z nich některé by ve filmu být nemusely. Jde skoro o epizodky ze života gejši, které se snaží být dojemné a působivé, ale právě naopak jsou až nechtěne podané velice chladně, jakoby režisér natáčel rutinní záležitost a neměl k tomu materiálu žádný vztah. Velmi dlouhá je 1. část, kdy je Sajuri malá holka a zabírá 3/4 hodiny! Následuje opět se vracející negativní vztah s jinou gejšou, která ani nezestárla:-) Osobně se mi nejvíc líbilo vysvětlování povahy gejši a zaučování Ziyi Zhang od Michelle Yeoh. Tyto scény už byly nabité jakousi orientální poezií a dokonale ladily s hudbou Johna Williamse. Hudby si moc nevšimnete, protože je na první poslech nevýrazná. Záleží jen, jestli se do ní pak prokousáte. Jsem zvědavej, jak by film natočil třeba Zhang Yimou! (03.06.2006)

Scénář: Robin Swicord .. Dvě dívenky, Chiyo a Satsu jsou nemocnými rodiči prodány a poté odvezeny do města. Jedna skončí ve škole pro gejši jako služebná, druhá je odmítnuta a skončí na ulici.. Při toulkách po městě se malá Chiyo jednoho dne potká s Předsedou a tohle krátké a milé setkání ji změní běh života. .. Roka plynou, z dívenky se stává mladá, krásná žena a navíc z ničeho nic o ni projeví zájem Mameha z konkurenčního domu pro gejši, která chce Chiyo vzít za každou cenu pod svá křídla a vyškolit z ní pravou gejšu. Příjemná, nijak náročná, ale také ničím výjimečná podívaná. Výpravný příběh lásky, plný krásných, hřejivě probarvených scén a kouzla Japonska těsně před druhou světovou válkou. Rob Marshall (nebo studio - v produkci Stevena Spielberga) možná udělal chybu, že snímek natočil v angličtině, která navíc zní dost divně, ale jinak svoji režijní práci zvládl více než dobře. Škoda jen toho celkově poklidného tempa, během vyprávění se příběh nikdy nedostane do nějakého rychlejšího a strhujícího podání. Herecké výkony jsou velmi dobré, zvláště Ziyi Zhang je nepřehlédnutelná, nejen díky své kráse, ale i umění. Mimo toho zde nad vším ční výtečná kamera a ještě o stupínek výše překrásná hudba od Johna Williamse. 75%. (03.02.2006)

Hollywoodsky gýč s prevažne čínskym hereckým ansáblom v hlavných úlohach o japonskej kultúre... :-) ehm, koktejl krásny na pohľad, ovšem s bezvýraznou chuťou prísad. Najväčším nábojom smerom ku mne disponovala scéna konfrontácie medzi Zhang Ziyi a Gong Li. Ovšem nie s ohľadom na dopad v deji filmu, ale s predstavou, ako by na ňu reagoval Zhang Yimou. V tých momentoch totiž fikcia rázne vkročila do reality... :-) (27.02.2006)