Zlá krev

Velice slabé v porovnání s předchozí televizní sérií Sňatky z rozumu. Stejnojmenný román je minimálně o *jednu až ** dvě *hvězdičky nahoru, protože 1. Neff přichystal ve Zlé krvi Pecoldovi úplně jiný závěrečný osud, takže na Pecoldův život nahlížíme v úplně jiné rovině 2.V románu víc vidíme do Martina Nedobyla, do jeho životních zklamání a do jeho nenasytnosti a vidíme nenávist, kterou zrodil 3. víc se tam probírají problémy sociální demokracie a její program 4. Karel Pecold nemá charisma ani v knize, ale alespoň je tam víc rozvedeno jeho rebelantství 5. Vztah Míša Born a manipulátor Kiesel je taky lépe vylíčen v knize. A protože vidíme, co se děje v Míšovi, jaké má představy a jeho úspěchy v policejní práci. 6. únava a rezignovanost Háfnera, boj s vlastními ideály a s nemožností změnit politické poměry-to je pro mě v románu velice silný motiv 7. Silná epizoda- Pecoldův pobyt ve vězení a poslední setkání s Háfnerem 8. v televizním zpracování byl upozaděn Jan Born 9.v knižním románu nehraje Dagmar Veškrnová-Havlová Klady televizního zpracování- Jiří Vala, Luděk Munzar, Radovan Lukavský (19.10.2020)

Laťka byla předchozí sérií Sňatků z rozumu nasazena velmi vysoko. Zpočátku se zdálo, že i přes "barevnost" a změnu vypravěče, by se laťka mohla jenom zaklepat a zůstat na stojanu. Ale tak to není. Zajímavost se ze seriálu postupem času vytrácela, až se v posledních dvou dílech jednalo takřka výhradně o rozebírání témat "socialismus", "boj dělníků s majiteli" apod. Přesto i tak jeden z těch nadprůměrných seriálů, co byly u nás natočeny. (14.06.2009)

Dobře to ty komančové natočili. Dobře a pravdivě. Lůza začíná žvanit o "sociálních jistotách", což není nic jiného než způsob, jak se přiživit na letité usilovné práci schopnějších (chudák Nedobyl, jediný kladný - pracovitý - hrdina). Demonstrovat a hulákat o svých nárocích, to by jim šlo, jenom nevím, kde brali tvůrci seriálu přesvědčení, že bychom měli sympatizovat a najít zalíbení zrovna v těchhle vohnoutech, nota bene když dostanou (většinou zaslouženě) po čuni. Jako litovat je? No to asi ne. Anebo to byl umně zašifrovaný manifest proti lidově demokratickému zřízení a soudruhům na byru to jen nějak uniklo. Jenom při pohledu na Postráneckého postavu v kontextu s postupnou instalací moderního socialistického eurostátu trochu mrazí. (30.10.2012)

Již barevné pokračování rozsáhlé Neffovy rodinné ságy se z vlasteneckých salonů zvolna přenáší mezi proletářskou chudinu a jemně rýsuje rodící se dělnické hnutí. Seriál chronologicky pokračuje rokem 1881, kdy otevření Národního divadla znamenalo svého druhu triumf českého živlu v rakousko-uherské monarchii. Český národ ovšem nejen tím prokázal svou svébytnost, schopnost existence, schopnost rozvíjet nejen tradice národní. Prokázal v té době rovněž schopnost ekonomického soupeření s německou buržoazií. Ruku v ruce s rozvojem ekonomiky kráčel také narůstající sociální problém. Jestliže v první části ságy byl tento problém pouze naznačen, osmdesátá a devadesátá léta vtiskla dělnickému hnutí zcela jasný charakter. Neffovo vyprávění tak přirozeně přechází od obou gründerských rodin Bornů a Nedobylů k širšímu společenskému záběru a vykresluje bouřlivou atmosféru konce devatenáctého století. Do popředí se proto dostává Pecoldův věčně revoltující syn Karel i Bornův syn Míša, jehož vývoj patří v rámci literární předlohy i seriálu k nejzajímavějším. Osmnáctiletá pauza, dělící oba seriály, se podepsala - bohužel - na hereckých představitelích. I přesto se vedle zavedených bardů dokázali se stejnou suverenitou prosadit příslušníci mladé a střední herecké generace (Postránecký, Medvecká, Šafránková, Veškrnová, Vízner, Satoranský, Heřmánek, Marek Brodský). Zvláštní postavení zaujímají dvě postavy: fanatický komisař Kiesel Luďka Munzara a udavač Mrva famózního Jiřího Císlera. A jestliže lze dnes KRVI něco vytknout, tak je to záměrná zkreslenost revolučního hnutí, předkládaného jako jediný možný směr, kterým se česká společnost musí v dalších letech ubírat. Tehdy ještě žádný z tzv. socialistů nemohl předvídat únorové události, které se staly naplněním jejich ideálů. Protože i tak ušlechtilé ideály mají své chyby. O tom se český národ přesvědčoval dlouhých čtyřicet let. A právě o tom by mohla být napsána nová sága. Snad někdy. (17.05.2009)

Volné pokračování opravdu vynikajících Sňatků z rozumu. Zlá krev je ale bohužel až příliš ideologicky motivovaný seriál, ona ,,myšlenka socialismu" z ní čouhá jako sláma z bot. Nicméně formálně stále jde o vysoký nadstandard předlistopadové seriálové tvorby, vynikající herecké obsazení, skvělá výprava, odpovídající mizanscéna, přesné herecké vedení...vadí jen ten ideologický rozměr. Dost to připomíná zobrazování protifašistického odboje, dle výkladu komunistické propagandy vlastně proti Hitlerovi nebojoval nikdo jiný než komunisté...a Zlá krev vidí protirakouský odboj zrovna tak, Rakousko tady svrhl v podstatě socialismus, žádné jiné vrstvy společnosti než dělníci zjevně pro českou otázku nic neudělaly, kromě salonního tlachání tedy, je to smutné ohýbání pravdy a jde o klasický trik komunistické propagandy, zaměňovat pojmy sociální za socialistický... (29.11.2015)