Zlá krev

Zatímco Sňatky z rozumu působily i ve svém černobílém provedení dost velikášsky, ze Zlé krve si odnáším takový ten známý "televizní" pocit. Což by nevadilo. Horší je, že se seriálem táhne odér protivného revolučního patosu, který v závěrečných dvou dílech dostává rozměry proleželého pukavce, ze kterého se líhne Gottwald nebo Okres na severu. Tam, kde Sňatky z rozumu nechávaly divákovi drobné otazníky, tam je Zlá krev a polopaticky dohrávána. Zůstává samozřejmě propracovaný tvar rodinné ságy a spolehlivé herecké výkony, ve kterých vyniká zejména Jiří Vala, Karel Augusta, Jaroslav Moučka, Ilja Racek nebo Taťjana Mevecká. Narozdíl od jiných diskutujících na mě nijak rušivě nepůsobil ani Otomar Krejča ml. Osudy těch, kteří kdysi uzavřely sňatky z rozumu, mě tedy ani v tomto díle nepřestaly zajímat, avšak s revolučním poselstvím, jakkoliv tyto věci položily základ budoucímu důstojnějšímu životu obyčejného člověka, to tvůrci velmi přehnali. (29.04.2014)

Ježto opravdu často chodím Michalskou ulicí, kde je natočeno mnoho záběrů, každou chvíli myslím na to, jak Prahou kdysi procházeli Nedobyl, Pilát, Pecold, fýzl Kiesel, potřeštěnec Mrva a další. Kotel vznikajících a soupeřících idejí, zápas o národní ideu, socialismus, upadající monarchie versus republikánství a tak dále. Kromě toho přehlídka herectví. Jak jsem napsal u Byl jednou jeden dům, František Filip svými seriály dokázal poutavě provést národními dějinami od časů F. L. Věka až ke druhé světové válce. P. S. Těm, co ohrnují nos nad socialistickou agitací, bych rád připomněl, který stát má dodnes ve státním znaku srp, kladivo a přetržený řetěz osvobozené dělnické třídy, chvíle napětí - ano, je to Rakousko, kde se Pecold zapojil do socialistické agitace. :) (08.01.2016)

Čas natáčení se od seriálu Sňatky z rozumu dost vzdálil. Zatímco v ději nakonec uplynulo de facto jen pár let, ve skutečnosti dělí filmařinu prakticky dvacet let. Bornův syn hraje gymnazistu, ale působí opravdu úplně jinak. A změnily se i další postavy. Právě Bornův syn nebo Marek Brodský jsou nejslabší články v řetězu. Naopak Jiří Císler prakticky exceluje. I nadále sledujeme osudy rodinných klanů, ale je pravda, že prostor dostávají jiní. Ani těch dějinných událostí už není tolik. Spíše vidíme marnou snahu dělníků za spravedlnost a tu úsměvnou z řad Rakouska, které se všemi možnými i nemožnými způsoby snaží potlačit vzpoury a snahu o právno na straně Čechů. Ale i Češi se drobí a každá ze skupin bojuje za něco jiného. Myslím, že seriál přináší takové hořko sladké pousmání spíše protirežimním odpůrcům. A možná i všem ostatním. Zatímco komunisté jistě oslavně opěvovali tento seriál, ve kterém haní Rakousko-Uhersko jako zhoubu, která potlačuje práva a svobody dělníků, kteří volají po socialimu, tvůrci si mnuli ruce, že v hávu zastaralého režimu poukazují na nešvary současné. Zatýkání, zastrašování a vymyšlené procesy. Propaganda samozřejmě zapracovala, té se filmaři nevyhnuli, ale jak už jsem zmínil, člověk chápající četl a čte mezi řádky. Výborní herci, masky, kostýmy a výprava dělá ze seriálu jeden z těch lepších mezi historickými a František Filip tohle uměl. A tak jediné, co doopravdy chybělo, byl původní vypravěč Václav Voska. (22.03.2021)

Oproti Sňatkům z rozumu se jedná o mírný kvalitativní krok dolů. To je zapříčiněno mj. i 18letou pauzou. Jiřina Jirásková, která byla v prvním seriálu stará i na starou pannu zde v pětapadesáti hraje novopečenou matku. Ale na druhou stranu je třeba vyslovit tvůrcům dík, že nezměnili starou sestavu a ponechali např. i Míšu (O. Krejča ml.), který se z mladíka stal 40letým gymnazistou. Děj však drží vysokou úroveň, bohužel je vše zatíženo až příliš na sociální otázku a konec vykonstruovaným procesem s Omladinou vyznívá až příliš komunisticky. Stačí vzpomenout zcela poslední větu, kterou vyřkne Václav Postránecký. Hned jsem si vzpomněl na Únor a dobře mi z toho nebylo. (07.06.2009)

Úspěšné navázaní na Sňatky z rozumu (a Císařské fialky) se povedlo jak v knižní, tak seriálové podobě. V Zlé krvi sledujeme ještě dramatičtější pokračování osudů podnikatelských rodů Nedobylů, Bornů a lidí kolem nich. Zbouřený dům s několika mrtvými, dramatický soud, postava několikrát zatčeného Karla Pecolda a přesto pořád odhodlaného bojovat za své socialistické cíle, příchod fanatického komisaře Kiesla s pořád silnějšími požadavky, tragický osud mladého Míši Borna končící sebevraždou, silná proměna Martina Nedobyla z úspěšného podnikatele pod vplyvem politické situace na psychicky rozpoloženého člověka a jeho následná krutá smrt,... to je jen zlomek z mnoha pohnutých osudů a událostí odehrávajících se koncem 19.století v Rakousku-Uhersku, které ze Zlé krve vytváří jeden z nejlepších čs.seriálů a to, čemu se říká opravdové drama. Vedle hereckých výkonů "klasiků" Jiřího Valy, Luďka Munzara, Radovana Lukavského, Ilji Racka nebo Jiřiny Jiráskové se tu skvěle prosadili i představitelé mladší generace, např. Václav Postránecký, Bronislav Poloczek, Taťjana Medvecká, Oldřich Vízner, Josef Abrhám, Dagmar Veškrnová nebo jinde nevyužitý Otomar Krejča mladší. Škoda akorát posledních dvou dílů po smrti hlavní postavy M.Nedobyla, natočených podle méně povedeného 4.svazku Neffovy ságy "Veselá vdova" - ty dva díly mi už přijdou trochu zbytečné, navíc s původními Sňatky z rozumu už nemají téměř nic společného. (11.02.2017)