Zlá krev

Inu, normalizační prst je, na důrazu kladeném na sociální hnutí, znát a je zcela v intencích komunistického pohledu na tu dobu. Je to otravné a vyprávění ztratilo na zajímavosti. Zachraňují jej výborné herecké výkony. Tehdejšímu divákovi se snaží toto dílo vsugerovat, že především dělnické hnutí hýbalo společností. Zcela se opomíjí, že to byl také svět Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Nedbala, Vrchlického, Myslbeka, Brožíka, Hynaise a mohl bych ještě dlouho pokračovat v těchto oslnivých jménech českých umělců té doby a doplnit je dalšími zvučnými jmény jako byl Křižík, Fanta, Kolben a Daňek, Laurin a Klement. Není zde ani zmínka o velkém českém podnikateli a mecenášovi Josefu Hlávkovi, zakladateli České akademie pro vědu, slovesnost a umění, u kterého se většina výše jmenovaných umělců scházela na jeho zámku v Lužanech a v jeho salonu v Praze. Prostě tohle pokračování, na rozdíl od Sňatků z rozumu, je zpolitizováno v duchu tehdejší komunistické ideologie. (22.05.2015)

Oproti Sňatkům z rozumu se jedná o mírný kvalitativní krok dolů. To je zapříčiněno mj. i 18letou pauzou. Jiřina Jirásková, která byla v prvním seriálu stará i na starou pannu zde v pětapadesáti hraje novopečenou matku. Ale na druhou stranu je třeba vyslovit tvůrcům dík, že nezměnili starou sestavu a ponechali např. i Míšu (O. Krejča ml.), který se z mladíka stal 40letým gymnazistou. Děj však drží vysokou úroveň, bohužel je vše zatíženo až příliš na sociální otázku a konec vykonstruovaným procesem s Omladinou vyznívá až příliš komunisticky. Stačí vzpomenout zcela poslední větu, kterou vyřkne Václav Postránecký. Hned jsem si vzpomněl na Únor a dobře mi z toho nebylo. (07.06.2009)

Úspěšné navázaní na Sňatky z rozumu (a Císařské fialky) se povedlo jak v knižní, tak seriálové podobě. V Zlé krvi sledujeme ještě dramatičtější pokračování osudů podnikatelských rodů Nedobylů, Bornů a lidí kolem nich. Zbouřený dům s několika mrtvými, dramatický soud, postava několikrát zatčeného Karla Pecolda a přesto pořád odhodlaného bojovat za své socialistické cíle, příchod fanatického komisaře Kiesla s pořád silnějšími požadavky, tragický osud mladého Míši Borna končící sebevraždou, silná proměna Martina Nedobyla z úspěšného podnikatele pod vplyvem politické situace na psychicky rozpoloženého člověka a jeho následná krutá smrt,... to je jen zlomek z mnoha pohnutých osudů a událostí odehrávajících se koncem 19.století v Rakousku-Uhersku, které ze Zlé krve vytváří jeden z nejlepších čs.seriálů a to, čemu se říká opravdové drama. Vedle hereckých výkonů "klasiků" Jiřího Valy, Luďka Munzara, Radovana Lukavského, Ilji Racka nebo Jiřiny Jiráskové se tu skvěle prosadili i představitelé mladší generace, např. Václav Postránecký, Bronislav Poloczek, Taťjana Medvecká, Oldřich Vízner, Josef Abrhám, Dagmar Veškrnová nebo jinde nevyužitý Otomar Krejča mladší. Škoda akorát posledních dvou dílů po smrti hlavní postavy M.Nedobyla, natočených podle méně povedeného 4.svazku Neffovy ságy "Veselá vdova" - ty dva díly mi už přijdou trochu zbytečné, navíc s původními Sňatky z rozumu už nemají téměř nic společného. (11.02.2017)

Do Sňatků tomu fous chybí, ale stejně se jedná o výborný seriál. A výkon Luďka Munzara patří ke špičce toho, co kdy kdo v seriálu zahrál. Jeho nácek nemůže nechat nikoho na pochybách, proč mladý Born s chutí a radostí poslouchal svého učitele. Ještě štěstí, že členové NSDP nebyli tak přesvědčiví jako Munzar, ukecali by i Ježíše, aby radostně hajloval. (01.11.2012)

Názorná ukázka posunu české tvorby za dvacet let normalizace. Sňatky byly točené před ní, černobíle, zato s barevným náhledem na světem. Zlá krev je oproti tomu točená barevně, ale s ryze socialisticky černobílým viděním světa. Místy to byla agitka k smíchu, místy to bylo k blití ( jako při heftování dětí na konci). Filip dodržel svoji tradici, vymačkal z nóbl obsazení nóbl výkony a věk přitom neřešil, takže omladinu klidně svěřil hercům 40+. Což je ale mnohem menší chyba než svěřit Míšu Borna tragickému Krejčovi. (20.07.2018)