Černá Dahlia

James Ellroy je klasik a jím dodaná látka snad nemůže ani zklamat, zvlášť pokud režíruje Brian DePalma. Uznávám, že jsem měl chvílemi pocit, že tahle odkazy sršící a mnohým holt vzdávající noirová hříčka by lépe vynikla pod taktovkou Martina Scorseseho. Na druhou stranu, DePalmova osobitá režie (fetiš, násilí, steady-cam) tomu dává trochu jiný šmrnc, možná méně vybroušený, ale zase hravější a zábavnější, který se nebojí jít až na dřeň všech žánrových klišé, aby z nich následně cedil silné chvilky, jako je scéna na schodech či závěrečné rozhřešení. Nejsem znalec noirové školy, ale těch pár snímků, co jsem viděl, mám moc rád. Proto mě DePalmova pocta navýsost potěšila. Už to sice není ten starý provokatér, ale uvědomělý filmař s výrazně čitelným rukopisem stále ano. (25.01.2009)

Tohle neni jednoduchy film. Ani svym dejem, ani k ohodnoceni. Ambicioznost se setkava s nedotazenym scenarem a to bohuzel fatalne. Nicmene sceny samotne jsou zvladle mistrovsky. Je jich tu nekolik z nichz se mi zatajil dech tak jako uz dlouho ne. Ackloli tedy hodne prekombinovane, zaroven velmi, velmi dobre koukatelne, zabane a tajemne. (05.03.2007)

De Palma boxerským zápasem ukazuje, že ještě nepatří do šrotu. Formální kudrlinky jsou úchvatné a ani ve slátaném příběhu nepůsobí rušivě nebo nadbytečně. Proměna jednoduchého milostného trojúhelníku (a vyšetřovačky) v noirovou epopej ale neproběhla vůbec dobře. S rozšiřujícím se příběhem, se všemi těmi prapodivnými dovysvětlujícími motivy, vyniká plochost všech hlavních postav - hrají je charismatičtí herci, ale Bucky pořád působí jako moula, který s sebou nechá neustále vrtat a jen se ptá, a Lelandovo ponoření do případu jsem taky nějak nepocítil. A i ty femme fatale zůstávají matné. Prostě spatlaný scénář, jehož šíři a mnohost motivů De Palma neustál. (13.02.2007)

Brian De Palma. Jméno , které se stalo pojmem. Jeho poslední filmy však se svou kvalitou řadí k slabému průměru a jako by autor ztrácel svou vlastní tvář. Black Dahlia je krimi z doby před druhou světovou válkou. Josh Hartnett hraje policistu, bývalého boxera, pro nějž tato minulost je cestou do oddělení vražd k jeho budoucímu příteli Aaronu Eckhartovi a jeho přítelkyni Scarlett Johansson. De Palma rozehrává obtížnou hru, při které je hlavní hrdina postaven před sérii vražd a vyšetřování minulosti pomocí filmových zkoušek a cizích svědectví. Postupem času se prokouše až k závěrečnému prozření, které pravděpodobně odhadnete pokud umíte do 5 počítat. Herci odvádějí své a i Hilary Swank, která není bůh ví jak přitažlivá vypadá v dobovém kostýmu opravdu hezky. Na Joshi Hartnettovi mi nic nevadilo, dokud jsem ho neslyšel mluvit v originále. Jeho hlas je neskutečná hrůza a jestli si někdo myslí, že bude tenhle věčný klučina hrát někdy drsné chlapy a postavy ala Bruce Willis, může si o tom leda nechat zdát. Černá dahlie je pomalý film, který je poctou žánru (pravděpodobně noir? poté tedy nechápu proč nejde o čistokrevný noir) a proto se z něj stává na pohled hezký film, ale obsahově nudné a obyčejné dílo jednoho bývalého mistra. (18.02.2007)

Scénář: Josh Friedman .. Brian De Palma je hodně rozporuplně přijímaný tvůrce - sám se řadím ovšem k jeho příznivcům a tento film rozhodně není (tak) špatný, jak se dá na mnoha místech dočíst. Black Dahlia je takové malé noirové déjà vu, příjemně staromódně natočené (možná než nažloutlé kamerové filtry by slušela černobílá, která se momentálně vrací do módy) a přináší všechny ingredience, jaké má De Palma tak rád - box, famme fatale, baloňáky, všudypřítomné cigarety, déšť, kontrast světla a tmy, střídmé kamerové experimenty a několik propracovaných dlouhých záběrů. To vše, na pozadí úžasné výpravy, vytváří hutnou potemnělou atmosféru. Zpracování tedy nemá vážnějších chyb. Ani rozvleklost příběhu nijak nevadí, vyprávění nikam nespěchá a zauzlování příběhu či spojitosti postav není tak nečitelné. Josh Hartnett se snaží a jeho výkon je přesvědčivý, zamrzí spíše vedlejší postavy bez výraznějších opor (přesto by filmu slušela celková herecká sestava o pár let starší). Ručička vah tedy několikrát mírně zaosciluje k záporné straně, ale není to nic markantního a v červených číslech se celek drží stále pevně. 75%. (09.01.2007)