Černá Dahlia

Nenávidím Joshe Hartnetta, kazí mi celkový dojem z filmu. Možná je to chyba začínat nějak takhle, ale já si prostě nemůžu pomoct nejlepší scéna byla hned na začátku, kde dostal vcelku slušně na držku a doufal jsem že jeho postavení lůzra mu zůstane po celý film. Brian De Palma ví přesně jak natočit film, bohužel všechny mají stejný nebo podobný průběh a Black Dahlia už ničím nedokáže oslnit a nakonec to dopadlo tak, že jsem se u flimu nesnesitelně nudil ač na mě číhala atmosféra let minulých zanesená mafií a korupcí nedokázala mě natolik vpoutat do děje, abych alespoň na chvíli neuvěřil, že sleduju originální film, i když by se na první pohled mohl zdát. (01.01.2007)

Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Ačkoli mě to z počátku moc nebralo, ke konci mě ten film víceméně přesvědčil o svých kvalitách. Přesto jsem se celou dobu nemohl ubránit tomu, jako by zde sice bylo naprosto vše, co patří ke správnému noirovému snímku, ale přesto tomu pořád něco chybí. Snad by pomohlo výraznější obsazení nebo hudba, nebo co já vím, ale na mě to prostě celé působilo strašně ateliérově, falešně a zbytečně - proč proboha v 21. století točit noirovky, když má tento žánr svou zlatou éru a vrchol dávno za sebou? Nejvíce mi však vadil - na můj vkus - překombinovaný děj, v němž jsem se místy docela ztrácel, a potom, ó ano, musím to zmínit, herecký výkon Scarlett Johansson. Tímto filmem jsem si definitivně potvrdil, že ji nemám rád, ta holka je herecky úplně mimo a uniká mi, jak může být tak populární. Sečteno a podtrženo, Brian De Palma dozajista natočil lepší filmy, a ačkoli se mi ten debilní dabing sebevíc snažil film zprotivit, za sebe nemám problém dát mu 4 * - je tam celá řada výtečných momentů, které bezpečně usvědčují Briana De Palmu coby velkého režiséra. (09.09.2013)

Omlouvám se pánům De Palmovi a Hartnettovi za to, že jsem jim na poprvé ukřivdil. Po druhém zhlédnutí se mi to fakt líbilo, atmosféra klapla, precizní hračičkózní režie jako bonus, no prostě paráda. Díky lepším titulkům mi docvakly i dějové detaily (ano sypu si popel na hlavu, že moje angličitna zatím není taková jaká by mohla být). Black Dahlia je prostě ponurá novodobá noir kriminálka, jak se sluší a patří. Akorát ta šílená důchodkyně mi tam pořád vadila. (17.12.2006)

Konstatuji, že trailer k tomuhle filmu je tak dobře udělaný, že vás hodně nadchne - má atmosféru, naznačuje zajímavý děj ... nicméně je to jen lepidlo, pozlátko, co vás naláká (a já se těšila). Nicméně film je naprostý opak. Black Dahlia je totiž studené dílko bez duše. Co tím mám namysli ... atmosféra na vás příliš nedýchne, černá kriminálka to také není (na to je bohužel málo černá), zápletka okolo jednoho pornofilmu není skoro dotažená a výsledná pointa (nebo chcte-li odhalení vraha), je snad až směšná. Postavy jsou naprosto ploché a v nejednom případě splňují jen fukci okrasnou. A herci? Mám ráda charismatický hlas Joshe Harnetta, ale jeho herecké výrazové prostředky bohužel skřípou a v tomto dílku obzvlášť, Hilary Swank se snaží, ale stejně jsem jí její postavu tak nějak neuvěřila, Scarlett Johansson je pouze ozdobný artikl a vítězně z této čtyřky vychází Aaron Eckhart, který má urputnou snahu dodat své postavě alespoň nějaké impulsy a motivy k jednání. Hudba, ne nechtělo se mi věřit, že strůjcem je Mark Isham, byla úplně mimo film, hrála si jakoby sama pro sebe. Kamera, režie, střih naprosto nezajímavé, snad až odfláknuté. Celkově je to hodně nevyvážený celek, pár zajímavých momentů film sice má (téměř všechny jsem našla v první třičtvrtěhodince), ale celkově mi přijde nepovedený. Asi tak, že jsem po 40 minutách sledování otupěla (nebo se nudila) a urputně se dívala na hodinky, bylo mi jedno jak to skončí, co se stane, čekala jsem nejspíš moc. (11.12.2006)

K některým filmům Briana De Palmy nelze přistupovat jako k filmovým příběhům. Naopak jsou filmovými zážitky experimentujícími s rolí a očekáváním diváka. Dokládá to i jeho poslední film. Vychází z knihy o reálném případu nevyřešené sadistické vraždy, která šokovala a zároveň uchvátila Ameriku konce 40. let. Případ je zde pouze vedlejším motivem v noirovém spletenci vztahů okolo dvou detektivů posedlých jeho vyřešením. Jejich bezmoc a zoufalství umocňuje fakt, že jsou pouze náhodnými aktéry ve fiktivním vyřešení případu. (15.09.2008)