Šarlotina pavučinka

Jeden z filmů, které bych nikdy neviděl, kdybych si to nepůjčil pro shlédnutí se synkem. Půvab je patrně v originálním namluvení zvířat. Já to kvli klukovi zhlédl v dabingu, půvab tedy nulový. Zpočátku se to tvářilo zajímavě, pak už jen samé opakování viděného, scénář neuvěřitelně špatný, napětí zůstalo někde v síti (nikoli pavoučí), sem tedy určitě neproniklo. Ta holka, co hrála hlavní roli, by si zasloužila pořádné hryznutí od třiceticentimetrové tarantule (protože když dítě hraje jako zkušený dospělý, včetně mimiky, gest a bůhvíčeho, snad i určité flirtovnosti, je něco zatraceně špatně). (05.11.2007)

Mluvící zvířata mám rád, ale nutností je, aby i příběh stál aspoň za něco. V tomto případě se to říct moc nedá. Celkem trapárna a to i když se na to podívám z pohledu dítěte. Pan krysa a vrány byli fajn, některé hlášky se povedly i ostatním, ale jako celek nic moc. Jestli má tenhle film dopomoci, aby se děti přestaly bát pavouků, tak za sebe můžu říct, že mně ty sviňuchy osminohý přijdou odpudivý pořád stejně... Neuvěřitelná cesta je prostě těžko k překonání. 50% (20.01.2012)

TV/// Dabing 7/10 Děj 7/10 Hudba 6/10 Prostředí 9/10/// +Dakota Fanning, český dabing, dialogy, humor, příběh -neviděl jsem v originálním znění, lidští herci tu jsou jen okrajově/// Hezká pohádka především pro děti, kterým to hodně poví o přátelství a o tom jako to chodí v životě mezi zvířátky na farmě. Rozhodně by tohle měli vidět. Je to neškodné, zábavné, poučné a hezké. Sám se ale divím, že mě to v mém věku upoutalo a bavil jsem se u toho. Větší prostor je dáván samotným zvířátku před lidskými herci, takže se kromě jiného mohli dabéři vyřádit. A určitě i počítačoví animátoři, protože neříkejte mi, že je měli tak ochočené. Něco je vyloženě vidět, že je děláno počítačem, ale u některých záběrů si nebudete vůbec jisti. Každopádně hezký a milí film./// Celkem 72%/// (17.09.2010)

Hlavní role? Prase. Mluvící prase! Jeho kamarádka, tedy vedlejší role? Pavouk. Mluvící pavouk! Tímto říkám všem, kteří trpí fobií z pavouků. V tomto filmu se jí zbavíte. Možná, já tedy ne, mě je totiž ještě špatně. Protože dívat se skoro hodinu a půl na obrovského pavouka s velkýma, chlupatýma nohama, s kusadly, které se hýbají a s očima, které mžourají a k nim se přidávají několik mžourátek po celé hlavě, je prostě a zkrátka nechutné! Zvlášť, když je pointa nesníst prase. Lidé mají rádi prasátka. Mají je rádi na stole. Mají rádi šunčičku, vepřovou panenčičku a tak dále. Že máte hlad, co?! Takže se nedívejte na záchranu prasátka, které má být správně v udírně a poté na stole. Pardon, vegetariáni, jste blázni, vážně! (27.12.2011)

E.B. White se věnuje zvířecím příběhům a příběh prasátka Wilbura je možná z literárního pohledu ten nejslavnější. Příběh trochu vychází z faktu, že lidé rádi maso. Vepřové obzvláště. Autor se snaží apelovat především na děti, že za prvé i slabí jedinci mají právo žít a za druhé, že nemusí každé zvíře nutně končit na jídelním stole. Na rozdílných povahách zvířat se pak místy projevují lidské vlastnosti, když například předem odsoudí krysu nebo pavouka jen podle toho, jak vypadají. A naopak právě oni oba překvapí a Wilburovi pomohou. Problém trochu vidím v tom, že samotné prasátko vlastně ničím výjimečné není a jen díky Šarlotě je ušetřen a když ta mizí, mizí s ní i nápisy, tím spíše je pak Wilbur obyčejný a do udírny klidně jít může. Své jisté kouzlo příběh má, ale chybí mu dle mého více humoru. (05.01.2023)