Temný obraz

Temný obraz je experimentem, jehož cílem je divák a jeho reakce. Jak lze reagovat na zvláštním způsobem animovaný příběh z blízké budoucnosti, který se hemží feťáky a narkomany a jehož hlavní hrdina vystřídá tři různá jména, tedy kromě toho, že se coby detektiv z protinarkotického snaží odhalit sebe samého coby drogového dealera? Příběh, který je vám naservírován však není důležitý, příběh je hrou bez pravidel. Důležitější je, jak k němu přistoupíte, jak budete hrát. Feťákům není dobré důvěřovat, jenže co když jsou feťáci všichni? Co když je celý film jednou velkou lží? Není takový přístup příliš paranoidní? Co když je to jediný správný přístup, vždyť scénář vznikl podle autobiografické knihy P. K. Dicka, svého času drogově závislého. Bezprostředně po zhlédnutí jsem byl odhodlán odbýt Temný obraz třemi hvězdičkami, ale když jsem na něj ani po 12 hodinách nedokázal zcela přestat myslet, došlo mi, že tohle bude tvrdší oříšek. Bez pochyb je to film nekonvenční, jehož úlohu v moderní kinematografii plně doceníme až za pár let a prozatím jej alespoň za nesmírně pracnou realizaci (18 měsíců!) budu hodnotit lehce nadprůměrně. 75% Zajímavé komentáře: Triple H, lakikaki, ]V[()Rt (14.02.2007)

Vynikající dílo. Musím se ke čtení Philipa Dicka dostat, protože evidentně co kus, to vynikající myšlenka. Temný obraz si dokonce říká o titul Nejlepší zpracování Philipa K. Dicka. 90 minut jsem hledal nitě a snažil se poskládat dohromady příběh a stále se mi nedařilo a i po poentě, která na všechno uvrhne úplně nové světlo ještě zbylo pár nezodpovězených otázek. Projel jsem pár recenzí a zbylé dílky začly do puzzlů zapadat. Hluboké myšlenky podkreslené schválně nedokonalou kresbou a velmi zvláštní hudbou dotvářejí chaos a zmatek v Reevesově hlavě. Temný obraz je neuvěřitelně zvláštní a díky animované formě se může pustit i do nekonečné fantazie jednotlivých postav (přeměna v brouky, flashback k rodině) a také si hraje s obrazovkou (rychlý posun děje, občasné přerušení ostrosti) . Je tu jedna scéna a to ta s 18ti rychlostním kolem, kterou bych vyšrtl, ale tím je se zápory asi konec. O vyjímečnosti snímku jsem byl přesvědčen od prvních minut, ale to hlavně díky vyjímečné formě, naopak v tom, že i myšlenkově a dějově se jedná a mistrovský kus mě utvrdil až úplný závěr. Vše je ještě dotaženo doslovem a titulkami podkreslené muzikou, která pasuje. Linklater je frajer, že se pustil do zpracování něčeho takového. Klobouk dolů (23.12.2008)

Geniálně zahrané. Nějakou dobu jsem si pochvalovala, jaký v tomto krimi dramatu použili vtipný a odlehčený humor s porcí nadsázky, jelikož jsem zatím žádnou z knih PKD nečetla. Svým způsobem to tak je. Woodyho a jeho role ztroskotanců miluju čím dál víc. Spolu s Robertem a Rorym vytvořili neuvěřitelně kouzelnou trojku, protože pokaždé když spolu něco podnikli nebo vedli nějaký rozhovor, rozesmáli mě, jako bychom byli v nějaké grotesce. Jejich hlášky, různé detaily mě dostávaly do kolen! Nicméně jsem díky komplikovanějšímu Keanovi záhy pochopila, jak moc temný obraz skutečnosti to vlastně doopravdy je, pokud v něčem člověk jede. To, že okořenili vizuální stránku filmu komiksovou animací, je docela dobrý nápad. Mělo to svůj půvab. Závěr trochu složitější, ale dalo se ... (13.07.2017)

Poměrně originální spojení dvou velkých témat budoucnosti - masivní drogové závislosti a Velkého bratra. Skvěle vizuálně zpracováno, "sestříháno" a podmalováno hudbou. Jakmile děj infiltruje každodenní život "skupiny feťáků, stává se z filmu podmanivě elegantní psychojízda (žádná velká akce, ale o to silnější detaily). Tohle bohužel neplatí o zbytku, který o atmosféričnost tak typickou pro F.K.Dicka v řadě scén přichází a v podstatě spadá někam k průměru. Navíc zde chybí jistý prvek závěrečné gradace, který u podobných filmů divák očekává spolu s pointou. Jako celek určitě ne víc než těch 75%, které film na csfd momentálně má. (01.02.2007)

Dickova předloha, které se Linklater úctyhodně držel, je přece jen jiná než většina jeho ostatních děl. Ta hrozná spousta feťáckých replik ve filmu působí víceméně jako vata, zatímco v knížce mají tyto zdánlivě bezduché řeči přece jen lepší vtip a drive a k tomu dost dobře vyvažují to hlavní, o čem celý příběh je. Totiž že Arctorova / Fredova pravá hemisféra velmi postupně a nenápadně otáčí díky látce S skóre. Linklater se ovšem coby specialista na ukecanost zaměřil trochu zbytečně právě na ni a ve filmu se pak ztrácí krom pár podstatných informací i ona nejistota ze své vlastní identity a špehování sebe sama působí skoro až jako ne příliš podstatná část příběhu. Nejlepší pasáž knihy, kdy se Fred / Arctor / Bruce dostane do Nové cesty, pak ve filmu chybí úplně, protože už na ni nezbyl kvůli předchozí doslovnosti čas. Přesto 75%. (21.11.2010)