Psí poslání

Môj najobľúbenejší film so zvieratami v hlavnej úlohe. Hravý, milý, vtipný, roztomilý, hrejivý, oslnivý, pekný, dojemný a bez zbytočného pátosu, s určitou dávkou predvídateľnosti, ktorá však vôbec nevadí, ba naopak ešte viac zmocňuje celkové pocity z filmu. Uvedomil som si taktiež, že sa k filmu strašne rád vraciam a zakaždým si ho dokážem užiť naplno, akoby som ho videl zase prvýkrát. A zakaždým plačem dojatím. Čo asi svedčí o tom, ako veľmi dôležitý pre mňa je. Ani neviem, čo ešte tak dlho rozpisujem, je to prosto a jednoducho krásny film. (12.11.2021)

Ano, byla to nehorázná citová vydíračka. Na ždímání divákových pocitů prakticky stavěl celý film. O kvalitní filmařině se zas tolik mluvit nedá. Neříkám, že to citové vydírání na mě nefungovalo. Ano, fungovalo, ale jen do jisté míry. Protože k závěru z toho začal být nekonečný, až skoro sci-fi snímek. ---spoiler--- Závěr, v podobě nekonečných vedlejších příběhů psích postav mi přišel hodně přes čáru. Bez toho by se celý film jistojistě obešel. Je krásné, že nám tvůrci chtěli ukázat reinkarnaci psů, ale tohle fakt né, pánové!---konec spoileru--- ___ (Cinestar, Hradec Králové) (23.04.2017)

Jakási PZ mi doporučila tento film. Film, na který bych se asi normálně nepodíval. Film běží, pes najednou umírá, říkám si, co mi to sakra doporučila, vždyť to měl být hezky film. Jdu jí napsat a trochu ji vyčinit. Film však pokračuje dál, pes umírá znovu a znovu. To snad nemyslí vážně. Najednou je konec filmu a já naprosto překvapený kam se film dostal. Děkuji za doporučení. 83% (14.01.2018)

Haf vrrr haf. Náš hafíček nám zvládne číst myšlenky, jen moc nedokáže pochopit, že se dva milenci při líbání zrovna nepřetahují o žrádlo. Začalo to Baileym, kterému je věnovaný největší prostor. Od štěněte, přes okamžité sblížení s malým chlapcem, až po ztrátu rodinné idyly a úraz, který zhatí mladíkovu fotbalovou kariéru, stipendium na univerzitě i vztah (docela nefunkční část snímku, včetně naroubovaného požáru). Němý přítel zatím stárne a chybí mu radost z pohybu, přesto ho čekají další minidobrodružství v tělech jiných plemen. Někdy je to fajn, jindy vůbec ne, každopádně právě špatné časy ho přivedou zpět tam, kde to před lety začalo. Švédská žánrová legenda Lasse Hallström má s podobnými rodinnými látkami zatraceně hodně zkušeností, ví dobře, co chce točit, jak dávkovat všudypřítomný optimismus, kýč a emoce. Nebudu rýpat, proč nemluví i ostatní zvířata (nebo aspoň jiní psi), ani do scénáristických berliček či do nejasností převtělování, dotáhnu to slovy, že půvabná Britt Robertson znovu nezklamala a že já raději zvířata ve filmu ideálně ta lidi pojídající. (01.03.2018)

Mám-li si vybrat mezi kočkou a psem, vždycky volím psa. Je sice trochu hloupý, že v Psím poslání psi představující hlavnéího hrdinu hrajou lépe než lidi, taky mezi nimi není známější jméno vyjma Dennise Quaida - který má roky největší slávy dávno za sebou -, ke škodě je až moc dlouhá stopáž, ale jinak nemám námitek. Režisér udržel humorné vložky na uzdě stejně jako dojímavé scény. Ne tedy, že by se divák nedojímal, to ani náhodou, ale Psí poslání nesklouzává k patosu, na tento typ filmu si počíná poměrně střízlivě. Hrozně mě bavily hrátky s časem, zobrazení 60. i 80. let, jak nenásilně, bez nějakého tlačení, jen v náznacích příběh časově posouvají dál. Jo, Psí poslání je jen hezkou pohádkou, vale pohádkou veskrze pěknou, naplněnou optimismem, vkusně, citlivě a opatrně natočenou pro celou rodinu. Byla by hloupost po takovém filmu chtít víc. Já se bavil i dojímal a v závěru si utíral slzy. (02.03.2018)