Režie:
Bahman GhobadiKamera:
Shahriar AssadiHudba:
Hossein AlizadehHrají:
Soran Ebrahim, Avaz Latif, Hiresh Feysal Rahman, Saddam Hossein Feysal, Abdol Rahman Karim, Ajil ZibariObsahy(1)
Všechny války a násilí přinášejí smrt, utrpení a ničí budoucnost. Kdekoliv se lidé na sobě dopouštějí násilí, jsou kolem vždy i bezmocní svědkové a oběti zároveň - děti. Jejich šokující příběhy média nezaznamenají, z bombardérů, tanků a vojenských velínů nejsou vidět. Ony však, pokud přežijí, tyto strašné zkušenosti s sebou nesou do budoucnosti.
Film jednoho z nejpozoruhodnějších íránských režisérů současnosti Bahmana Ghobadího Želvy mohou létat byl natočen v autentickém prostředí kurdského utečeneckého tábora na irácko-tureckých hranicích v roce 2004 a vrací se do období několika týdnů před americkým útokem na Irák. Ghobadí, sám kurdského původu, se rozhodl jej natočit poté, co těsně po skončení americko-irácké války přijel do Bagdádu a stal se osobním svědkem otřesných dětských osudů, které za sebou poslední konflikty zanechaly. "Děti jsou totiž v každé válce jejími prvními oběťmi. Každému to bylo ale úplně jedno. ... Rozhodl jsem se natočit protiválečný film."
Děti, které v Ghobadího filmu vystupují, jsou samozřejmě neherci. Jejich výkony však působí nesmírně autenticky. A ve světě neexistuje režisér, který by dokázal s takovou znalostí a přesvědčivostí odhalit skutečný život obyvatel těchto krajů, známých v západní Evropě jen z populistických hesel, jimiž se ohání světová politika.
Film, který je prvním iráckým filmem natočeným po pádu Saddáma Husajna, viděli diváci rekordních osmdesáti filmových festivalů! A o tom, že Ghobadího nemilosrdná, syrová výpověď zapůsobila po celém světě, svědčí řada čtyřiceti mezinárodních a tří národních cen.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (129)
Krásně zpracovaný film o méně krásném životě těch, kteří doopravdy VÍ, co je to válka. Divila jsem se, jak je možné, že to ty děti tak skvěle zahrály. Opravdu věrohodný film, silný a snad (doufám) i užitečný. Škoda, že ho povinně nepromítají v USA, pan Bush by před ním mohl pronést pár "moudrých" slov. ()
Pro mě osobně zklamání,v kontextu moderní íranské kinematografie se jedná spíš o krok dozadu.V některých scénách je příliš patrné rozrušení režiséra nad smutným vývojem událostí v jeho domovině,a této zátěži podléhá i příběh a rytmus jeho vyprávění.V Íránu se rozhodně točí lepší filmy,pro srovnání doporučuji zhlédnout filmy například Samiry Makhmalbaf,Marziyeha Meshkiniho nebo Majida Majidiho. ()
Želvy mohou létat jsou silným a těžce stravitelným filmem. Ghobadi se opět soustředí na surovou výpověd svých postav, na což se opravdu nekouká dobře. Příběh je zajímavější a podle mě silnější než v případě dalšího režisérova filmu Čas opilých koní. Určitě si snímek nepustím v nejbližší době znova a Bahman Ghobadi pro mě patří mezi stěžejní režiséry iránské kinematografie a jsem upřímně zvědav na jeho další počiny. ()
film o rychlém dosspívání dětí, které už od malička přemášlý nad tím kam šlápnout. Něco nepředstavitelného pro civilizovaného člověka - děti sírající miny. Možná je film pro někoho až moc studený, ale to my evropané nedokážeme posoudit, ten chlad, který prostupuje tělem při zneškodňování bomby. Film se mi po mnoha stránkách opravdu hodně líbil. ()
Film ponúka dva možné a pritom veľmi odlišné pohľady na zobrazovanú problematiku. Pohľad na zúfalo beznádejnú situáciu kurdských detí a vlastne aj Kurdov, ako dvadsaťmiliónového dlhé roky vyvražďovaného národa. Ten je pre Európana zničujúci a každý je v tej chvíli rád, že je tam kde je. Aj s predajnými politikmi a naničhodnými susedmi. A druhý pohľad je na korytnačky, ako film. Film mizerný, snáď s výnimkou zaujímavej kamery. A priemer medzi piatimi a jednou hviezdičkou sú obligátne tri. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Vo filme veľakrát spomínané červené rybky sú jedným zo symbolov Nowruzu, Nového roka v Iráne, a symbolizujú život bez života. Sviatok sa oslavuje 20. marca, v deň amerického útoku na Irak (20. marec 2003). (Karush)
- Samotné natáčení se odehrávalo nejen za nepříznivého počasí, ale doslova v bojových podmínkách – během americké invaze do Iráku. Dokončování filmu probíhalo v době, kdy byl dopaden Saddám Husajn a nepokoje v zemi eskalovaly. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Tři měsíce cestoval Ghobádí po nejodlehlejších končinách Iráku a hledal vhodné dětské představitele. Vybrané děti pocházejí z různých částí země, všechny však spojuje kurdský původ. Dvě z nich navíc přišly o končetiny při snaze deaktivovat miny, které následně chtěly prodat na černém trhu. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama