Návrat na Brideshead

Hysteričtí a nevyrovnaní mladí lidé se zasypávají dialogy, které nejsou určeny pro konverzaci, ale jako citáty pro knihu cynických bonmotů. Všichni děsivě trpí a vyrovnávají se s traumaty těžké výchovy na panství s desítkami služebníků, na krutovládu matky, která je nutila chodit do kostela a celkově na šílenou nespravedlnost světa, kde si mohou dělat co chtějí, protože mají postavení, vliv i peníze. ___ Hlavní hrdina, který pochází z prostšího prostředí, a je životem na zámku okouzlen, mi vždycky připadal, že mu nejde ani tak o lásku k mladému pánovi a později mladé slečně, ale o touhu po stejně privilegovaném životě jako mají jeho známí. Ten by snad opí….l, ehm, navázal důvěrný vztah i se smečkou zámeckých ohařů, jen aby měl pocit, že se dostal blíž k elitě.____ Příběh je natahovaný, děj nezáživný, vše je zobrazeno v pastelových barvách a zejména třeskutě břitké dialogy, které jsou ve skutečnosti nudným plácáním o vlastním egu, ztěžují už tak nepříliš přitažlivou podívanou Akorát ten zámek je fakt hezký. SHRNUTÍ: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý případ známe, že pán spadne a sedlák si za něj nohu zláme. (14.01.2021)

Návratu na Brideshead by seděla o něco kratší stopáž, jelikož mi přišel film pocitově delší, než ve skutečnosti byl, protože se snažil pojmout relativně velký časoprostor. Ve filmu se stýkají zejména dvě dějové linie - vztahová a náboženská - které se v průběhu děje navzájem prolínají a ovlivňují. Co se hereckého obsazení týká, tak mě nejvíce zaujaly postavy ztvárněné Emmou Thompson a Benem Whishawem, jejichž pojetí se snad nemohlo více lišit. Vizuálně líbivé, ale příběhově až příliš roztahané romantické drama z historie. (28.03.2020)

Tvůrcům se tímto filmem téměř podařilo zhmotnit palčivost samu, což na mě skutečně udělalo dojem. Někdo by mohl namítat, že jde o snobsky zpracované snobské téma a ano, v jistém smyslu by měl pravdu. Chtě nechtě ale takováto podoba k britským dobovým dramatům zkrátka patří a jelikož já nedám na takovéto snímky dopustit, těžko mohu v tomto směru něco vytýkat. Nechal jsem se unášet atmosférou, podmanivou hudbou, smutným příběhem plným lásky, zoufalství a nepřejícího osudu... Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se z některých scén skoro nerozpustil. Jediné, co trochu kazilo velkolepý dojem, byla pokulhávající dynamika a konzistence příběhu - tak trochu houpačkový efekt, chvíli strhující sled událostí, chvíli ticho po pěšině a tak pořád dokola. Patrně to bylo způsobenou delší stopáží, ale na druhou stranu - udělal by Návrat na Brideshead stejný dojem i ve zkráceném provedení? Nejsem si tím příliš jist. (15.04.2012)

Hayley Atwell s helmou Kazisveta úplne zapadla na skostnatený vidiek a Goode silne podobajúci sa na Ironsa z verzie 1981, čo ťažko považovať za výhru v lotérii. Film o ťažkostiach ateistu v spoločnosti, kde sa od neho žiada veriť. A potom už len trojuholník od hetero až po platonické homo. Film s jasným protikresťanským nádychom, pri ktorom Weinstein od Atwell žiadal, aby schudla, lebo má parametre prasaťa. Nakoniec on sám prasák skončil tam, kde patrí. (13.01.2024)

Na Návratu na Brideshead se mi líbilo obsazení (mám slabost pro Matthewa Goodea, i Ben Whishaw se sem docela dobře hodil a filmy s Emmou Thompson i v sebemenší roli jsou pro mě vždycky lákavé, snad jen ta Hayley Atwell byla trochu nevýrazná...), exteriéry i krásná sídla ať už v Anglii nebo v Benátkách a taky námět společenských hrátek a etikety v rámci jednotlivých vrstev, v nichž se postavy pohybují (taková moje Forsyteovská úchylka). Ale něco mi v tomhle snímku chybělo. Možná trocha té osudovosti, která Charlese pronásleduje deset let života a dovede ho ke konečnému poznání. Ale filmy jako Pokání se dnes a denně bohužel nevidí. (03.04.2010)