Vzpomínky na lásku

Na podobné filmy je z nepochopitelných důvodů lepší koukat o samotě. Člověk pak má jistotu, že se do příběhu zcela ponoří, nechá se jím obklopit, a dokáže naplno cítit emoce, které ze snímku prýští jako krev z rány do srdce. Já se na tento "CSFD nejvíc nejubrečenější film" díval s blízkým člověkem, a dopředu jsem anotoval potoky slz, které nás nejspíše čekají. A to jsem neměl dělat - stejně jako jsem neměl číst každý druhý komentář zde, ve kterých se to slzičkami jen hemží. Jistě, bulvy mi zvlhly jedna radost a je to neuvěřitelně dojemné a smutné, ale příště, když se budu chtít rozplakat, si radši pustím My Chemical Romance a jejich album z roku 2006, to mě v písničcce I Don´t Love You vždy spolehlivě složí na kolena. No nic.. film režiséra H. Leeho je velmi pěkně natočený a je na něm dobře vidět, že jej nevytvořili amatěři, ale to je vedle neobvyklého příběhu asi tak všechno. Herci se sice snaží a snímek se tváří, že se neustále něco děje (jak postupují léta), jenže to je omyl. První hodina je skvělým story o znovunalezené lásce, jenže dalších třicet minut až do zvratu je z mého pohledu jen "dobře natočenou nudou". Ne, že by se mi na A Moment to Remember něco extra nelíbilo, jen jsem se nebavil zdaleka tolik, jak jsem čekal. A konec mne neodzbrojil :-), takže jsem i mírně zklamaný. Nicméně s hodnocením 88% (20.11.2009) se ztotožnuji, jen to prostě není na maximální rank. (20.11.2009)

Názorná ukázka, kdy film musíte prostě vidět. Protože popsat ho slovy, je téměř nemožné. Navíc doporučuji minimálně týden před filmem šetřit zásoby slz, jinak nemáte šanci vstřebat najednou dávku nejkrásnějších citů. Jak jenom to korejci dělají. Polovinu filmů z jejich kinematografie, které jsem viděl, mě dojalo k slzám. A Moment to Remember je ukázkový příklad. (28.12.2010)

Krásný, přesto srdce rvoucí příběh o lásce dvou mladých lidí, kterým osud nepřeje jejich vzájemnou lásku. Film u kterého jsem probrečel celou poslední hodinu, ... emočně náročný, přesto krásný. Výkony obou herců byly na tolik přesvědčivé, že mi hned přirostli k srdci a hudba jen podbarvovala, již tak silný zážitek. I přes celkovou délku filmu, která je neskutečných 144min, je film i přes smutný příběh neuvěřitelně jemný a netlačí na pilu, takže divák může naplno prožívat emoce spolu s herci. Od režie, až po hudbu nevím co bych vytknul. Silný zážitek s překrásným koncem, ale po druhé bych to asi, už emočně nezvládnul. 95 % (09.02.2010)

Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem. Proto si to víc jak 4* nevyslouží, a nadávejte si na mě, jak chcete :-) (01.11.2013)

Nemoci jsou svinstvo a ještě k tomu, když postihnou člověka v tak mladém věku. 145 minut, do kterých se dokázalo nacpat tolik různých pocitů od radosti, až po chmůrné okamžiky. Vyváženost romantiky a dramatu byla přesně daná na polovinu a v konečném důsledku nemohlo vzniknout nic jiného, než že vám to bude vrtat v hlavě ještě nějakou dobu. (20.12.2013)