40 let panic

Když jsem ze všech stran slyšel, že se v Hollywoodu zrodila komedie, která je sice sprostá, ale tentokrát i vtipná, zastříhal jsem ušima a rozhodl se, že to risknu. Mno... Myslím, že něco TAK sprostého jsem ještě neviděl. Jestli se 40LP zdá někomu vtipný (nebo dokonce "chytrý", jak stálo v jedné recenzi), svědčí to spíš o platnosti rčení "mezi slepými jednooký králem", neboli že jsme tentokrát zůstali ušetřeni nechutných záběrů a všechno krmení pro uslintance je v dialozích. Ale ani to neberu jako polehčující okolnost. 40% (12.09.2006)

Film sráží občasné perverzní a nechutné výlevy, které ze sice hrubozrné, ale přesto velmi solidní a „dospělé“ komedie dělají teenagerskou sprosťárničku! Naštěstí takových momentů není moc a často jsou i vtipné! Carrell mi k srdci zrovna moc nepřirostl, ale tady předvádí parádní výkon a i přes jeho nablblost jsem mu držel palce a zároveň se v něm trochu viděl! (24.08.2008)

Nejlepší na filmu je, že má-li nějaké poslání, netýká se ani tak sexu, respektive, že ukazuje, že i být ve 40 panic je fajn a že nepřítomnost či absence sexu v životě není žádná tragédie. Asi se do toho motám. Děsil jsem se stopáže, ale nakoenc to bylo dost v pohodě, bez extra hluchých míst, což mě překvapilo. Naštěstí na vás film valí jednu epizodickou scénu a postavy za druhou (hodinové dvacetirande, trhlá Elizabeth Banks, naprosto úžasná část s neméně úžasnou Leslie Mann, dcera Catherine Keener nebo šéfka hlavního hrdiny). Je to zábavné, je to pochopitelné a srozumitelné, ač vulgární a trhlé, tak přesto dospělé. Jen ten vlasový závěr mi ten film skoro skazil. (10.07.2015)

Apatow je pašeráků král a 40 let panic je jeho nejlepším kontrabandem. Propašovat do takto obhroublé komedie existencialní problémy s dospíváním, tak to si žádá schopnosti ostřílených mexických pašeráků drog. Navíc přitom Apatowův pohled na věc není ani trochu povrchní, ale naopak dokáže jasně a věcně pojmenovat zakopaného psa. V tomto ohledu brilantní. (07.05.2011)

Jak vidno, Judd Apatow se neobává pustit do kterékoliv látky, a ani poskakování na hranici vkusu mu není cizí. A ani divákovi. Směs hrubozrnné a romantické komedie je namíchaná přesně podle toho, co praví název. Nic víc nehledejte, tedy pokud nejste ve čtyřiceti panic/panna a jest třeba návod. Jenže Apatow je jiný než drtivá většina režisérů, kteří útočí na jiné/pubertální publikum. Jakmile se totiž hned v úvodu potácí rozespalý hlavní hrdina, čistá duše Andy, pokojem na toaletu, vybavený solidní ranní erekcí, budou se smát i ti, kterým je od dvaceti nahoru. Andy se pak při alkoholovém setkání s kamarády z práce snaží blufovat o sexu, je přistižen, ponížen a vzápětí vyzván k tomu, aby stav věcí změnil, přičemž každý z kolegů předkládá svůj zaručený recept. Škoda, že předlouhá stopáž trpí vatou. I když je to mnohdy citlivá vata. Přesto už na konci ztrácí tak trochu dech. Leccos ale vynahradí naprosto výborně napsané postavy, režisérovo pochopení pro ně, závěrečné hudební číslo, koncentrace popkulturních odkazů a nespočet povedených gagů. A ten lidsky hřejivý humor.. Andy je totiž starý dobrák, kterému jeho „handicap“ nijak nevadí, svůj volný čas tráví barvením cínových vojáčků a hraním videoher a jeho cesta k té pravé je nesmírně příjemná, inteligentní a lidská. Komik Steve Carell se navíc vyhýbá šklebivým grimasám, když je vážný, tak není k smíchu, když chce být k smíchu, tak prostě je. A to i ve chvílích, když mu tvůrci ve scénáři (prý bylo hodně improvizace) tu a tam zrovna dvakrát nepomáhají. Navíc má skvělý komediální timing a s taktéž výbornou, nezávislou dámou Catherine Keener mu to skvěle sluší. 64% hodnocení je OSTUDA!! (17.11.2010)