Mariňák

Válečný film bez bojové akce, zato s obrovskou dávkou ironie a humoru (byť černého). Několikrát jsem viděl Deer Huntera, Apokalypsu i Full Metal Jacket, ale tohle je opravdu zcela jiný způsob nazírání na válku. Nedivím se, že se to mému kamarádovi, fandovi válečných filmů, nelíbilo... Pro mě velmi inspirativní a silný zážitek. Jake Gyllenhaal ani Sam Mendes zkrátka zklamat nemůžou... (23.02.2006)

Vážných pohledů na válku, jako peklo na Zemi, je v kinematografii habaděj. Odlehčených zábavných satir už je poněkud těžší se dopátrat. Ale dívat se na válku bez kapky sentimentu a přitom si zachovat sarkastický tón o tom, že „válka je vůl“, i když je v ní nuda? Sam Mendes prodělal žánrovou metamorfózu a místo rodinných krizí si všímá negativních dopadů bojového konfliktu na jedince, aniž padne jediný výstřel. Už od úvodu na buzerplace, který svým způsobem parafrázuje Kubrickovu Full metal jacket, přes nekompromisní nalévání ideologie do mozků vojáků, kdy je před veřejností potřeba navěky prohlašovat, jak je důležité bojovat za svou vlast, až po samotné (ne)setkání s nepřítelem, kterým v tomto případě nejsou irácké jednotky, ale vlastní frustrace z nebetyčné nudy a nekonečného čekání. Když Swoff myslí na svou holku, divák má chuť jít a poplácat jej soucitně po ramenou, když za trest čistí latríny, radši se odvracíme. A když obloha zčerná a z nebe začne padat ropný déšť, musí každému docvaknout, že horší už to být nemůže. Pak se nám vybaví vzpomínky na setkání s osamělým koněm či kolonu Hummerů putujících pouští a chceme kameramanu Rogeru Deakinsovi pozlatit ruce. A jakákoliv rozprava Foxx – Gyllenhall nám napovídá, že současná herecká generace má svá esa. a já si začínám říkat, že jít do války nebylo zrovna to nejšťastnější rozhodnutí. (15.04.2006)

JARHEAD – slangově mariňák. Mariňákova hlava je jako džbán – prázdná nádoba. Je mu 20 a byl tak blbej, že to podepsal. A protože není zase tak blbej, bude odstřelovač, což je nejlepší práce. Dril, tedy výcvik, přesun do válečné zóny a ...... . Napsat, že atmosféra filmu je výborná, se rovná u Mendese nošení písku do pouště. Počínající šílenství (máte deprese), spalování latrín (cítíte ten smrad), strach ( ). J. Gyllenhaal podává výborný výkon, ale to se vlastně dá napsat o všech zůčastněných. Kamera, zvuk. Každá válka je jiná. Armáda změní nejen váš vzhled, ale také vaši duši. Není to Vietnam, nejsou to obyčejní ,,bigoši“. Jsou to MARIŇÁCI ! Nejtvrdší a nejbrutálnější zmrdi na celým světě! Každá válka je jiná.... tohle je moje puška. je mnoho takových pušek, ale tahle je moje. bez svojí pušky nejsem nic. beze mně není moje puška nic. (24.08.2006)

Soundtrack Thomas Newman: 1. Welcome To The Suck ,2. Raining Oil ,3. Battery Run ,4. Mirage Bedouin ,5. Don't Worry Be Happy ,6. No Standard Solution ,7. 8 Men 5 Camels ,8. Full Chemical Gear ,9. Unsick Most Ricky-Tick ,10. Morning Glory ,11. Bang A Gong (Get It On) ,12. Desert Storm ,13. Desert Sunrise ,14. Zoomies ,15. Horse ,16. Pink Mist ,17. Jarhead For Life ,18. O.P.P. ,19. Dickskinner ,20. Permission To Fire ,21. Dead Anyway ,22. Scuds ,23. Listen Up ,24. Fight The Power [Explicit] ,25. Soldier's Things, (18.05.2011)

Skupinku elitních sniperů sledujeme od příjezdu do výcvikového kempu za zvuků Don’t Worry Be Happy přes krušné chvilky na buzerplace až k nemilosrdnému vystřízlivění uprostřed zoufale vyschlé kuvajtské pouště. Tohle není válka mariňáků, nýbrž satelitních družic a neviditelných bombardérů. Přesvědčí se o tom i dvacetiletý Anthony Swofford (Jake Gylenhaal), jenž by rád potěšil svou brzy nejvěrnější přítelkyni „em čtyřicítku“. Jak se však zdá, čas strávený v Kuvajtu nezužitkuje k o moc bohulibější činnosti, než k hraní rugby v protichemické kombinéze, k debatování o rozdílech mezi Mexikánci a Kubánci, k masturbaci nebo k odstraňování pozůstatků četných návštěv provizorní latríny. Slunce sadisticky žhne, zelené mozky měknou a dokonce i seržant Sykes (Jamie Foxx) přestává doufat že si vystřelí do živého cíle. Vytrénovali si mašiny na zabíjení a teď pro ně nemají (duševní) potravu – to nevěstí nic dobrého. Mariňák je hlavně o životních možnostech mladého Američana a pak taky o tom, že války se nemusíte přímo zúčastnit, aby vás nadosmrti poznamenala. Tohle všechno nám Mendes vypráví celkem nezaujatě, očima k politice lhostejného, poměrně inteligentního vojáka. Ten se obrní Olověnou vestou, stane se součástí Čety a bude si připadat jako Lovec jelenů čekající na Apokalypsu. Snad teprve když mezi hořícími vrty střetne zmateného koně, uvědomí si, že už není nač čekat. Mendes symbolické výjevy dávkuje velmi střídmě a víc sází na vývoj odehrávající se uvnitř Swoffordova mozku. Co prožívá voják tak vzdálený od domova a podezřívající svou dívku z nevěry? Jak na něj zapůsobí „rendezvous“ s ohořelou mrtvolou „kdysi taky člověka“? Celkem prostými prostředky se postupně dovídáme odpovědi. Jde především o efekt. Skoro hodinu a půl jsem měl pocit, že je to o ničem. Ani mě nenapadlo začít se nudit, ale bavil jsem se podobným nezaujatým způsobem, jako se bavíte při sledování VyVolených, čili party dementů, jejichž životní osudy jsou vám ukradené. Lidštější rozměry nabývají silnějších kontur až v téměř surreálné pasáži s „plačící Zemi“ a hlavně pak ve zbytečně přecitlivělém závěru. Je to škoda, protože skvělí herci dávají do svých rolí skutečné maximum. Hlavně mladická nedozrálost a naivita z Gylenhaala přímo sálá a zelenění jeho mozku vám brzy ani nepřijde jako handicap. Rovněž technická stránka dokonale naplňuje šablonu malého filmu s velkým rozpočtem a dynamický soundtrack zas pomůže, kde režisér nemůže. To díky Mendesovým schopnostem není až tak často. Jen kdyby zvolené téma zpracoval odvážněji a ne tak prvoplánově. Stále však platí dvě pravdy. Ta první – Mariňák o hlavu převyšuje většinu současně zámořské produkce. A ta druhá – Stanley Kubrick něco podobného natočil před téměř dvaceti lety mnohem lépe. A nejen on. 75% Zajímavé komentáře: Marius, k212, Fr, Hopper, Honza dAve (21.03.2006)