Bratři

Musim rict, ze zakrnejsi utok na prvni signalni jsem jeste na platne nevidel. Nebojim se tento film nazvat citovym vydiranim, navsteva hlavniho hrdiny u manzelky a ditete obeti budiz tomu posledni kapkou. Na rozdil od jinych filmu takto utocicich na lidske city se vsak divak Bratrum neubrani (kdeze je takova Philadelphia, kde to pri trose snahy nedalo moc prace) a polovinu filmu si kouse nehty. Reaguji na vsechny ty prohlaseni, kterak byl film laciny a plytky. Tito prispevatele necht se zkusi zamyslet nad tim, zda vubec s Michaelovym cinem souhlasili a odpustili by mu ho. Zda mel byt za nej souzen, zda byl vinen a zda si za nej zaslouzil trest ci ne. Vemte do ruky tresti zakon a tam odpoved naleznete, ackoliv neznali prava se u toho trochu zapoti. Co vsak na to moralka? Musi se vzdy shodovat s vykladem zakona (jakekoliv zeme)? Pokud si vubec odpoved na tyto otazky najdete, stravite u toho mnoho casu a nezapotite se trochu, nybrz jako prase. (15.06.2006)

Silný a seversky syrový emocionální zážitek. Jak je u Brier zvykem, mistrovsky odkrývá psychologii svých postav, opět řeší milostný trojůhelník a zahraniční cesty svých hrdinů. Jak je možné, že Jannik, který kdysi napadl ženu, má srdce čisté a Jannik, který spáchal vraždu nevyhnutelně, se z toho už nevzpamatuje? (06.01.2013)

,,MICHAELI... CHCI VĚDĚT, CO SE STALO.“ … „NE, NECHCEŠ. TO SE NETÝKÁ NIKOHO JINÉHO. TO JE MŮJ PROBLÉM…“ /// Rodinný drama. Jako jedný celý rodiny. Táta, máma, děti, babi, děda, brácha… A taky vejlet mezi kozomrdy, kde shodou okolností uvízne ve svízelný situaci táta. Zatím co on má o zábavu postaráno, doma to trochu nudí. Ale asi zrovna tohle má bejt to správný drama. Naštěstí táta kozomrdy opustí, ale zážitek se ho drží víc, než by chtěl. Takže mu trochu hrabe a to už je taky zajímavý… Ono je to všechno dost pravděpodobný (teda když uvíznete tam co táta). Můžeme ho chápat, můžeme ho nenávidět… můžeme mu odpustit… vlastně můžeme si dělat co chceme. To prostě nechá Susanne Bier na nás. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdy je lepší chcípnout než údajně chcípnout. 2.) Starej se mi vrátil z mise. 3.) Thx za titule „Milánůlíneček“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.02.2019)

-5* opět nám skandinávská kinematografie přináší silný příběh, o tom jak postraumatický syndrom z války přináší zkázu do rodinného vztahu. Můj oblíbený scénarista A.T. Jensen napsal velmi uvěřitelný příběh, který režisérka S. Bier přenesla realisticky na filmová plátna - podle pravidel Dogmatu 95. Herecké obsazení je taky kvalitní a proto není divu, že dávám plný počet, i když podobná drsná témata se mi málo kdy zaryjou do srdce a přemýšlí se o nich. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (09.10.2016)

Pěkně "ručkou" natočené home video, jehož největší slabinou je, že nemá žádný závěr. Super tragický film, v němž se na konci nikdo neoběsí, nikdo nikoho nezastřelí, ale ani se nikdo neponaučí, nic se nedá dopořádku. Film končí někde v půli děje, který šlo uzavřít, ale nestalo se tak. Bratři obsahují několik velmi silných momentů, ale také spoustu hluchých míst, kdy jsem se vysloveně nudil. Bonus navíc: pěkná hudba. (13.12.2006)