Devátý den

ocenenia : Mar del Plata Film Festival 2005 - nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ drsné....obludnosť zdanlivo "logickej", "nevyvrátiteľnej", sofistikovanej, sebavedomej nacistickej rasistickej "filozofie-ideológie-úchylky" obnažená až na kosť...tam kde Gebhart iba pateticky rozpráva o sile a tvrdosti strany a vodcu a o nutnosti podvoliť sa, abbé Kremer ukazuje, čo je skutočná tvrdosť charakteru, morálka a odvaha, a to nie iba ako frázy vyrčené z úst naivného fanatického snílka, ale ako skutočné ľudské hodnoty, ktoré sa prejavujú a nepovolia ani v priamej životnej konfrontácii s ani tou najdrsnejšou očakávanou realitou, a to ani v prípade, kedy je tou očakávanou realitou vlastné utrpenie, muky a záhuba..... Gebhart (a celý nacizmus) je iba rozmaznaný zbabelecký elitár a samozvaný "filozof".....Kremer je človek-skala, nepoddajný, pevný, a pri tom všetkom ľudský.....smrť Gebhartom! nech žijú Kremerovia!! ....a triumfálne gesto v podobe čistého bieleho papiera namiesto Gebhartom očakávanej spolupráce hovorí o hrdinstve viac ako všetky vojnové filmy dohromady! (08.04.2007)

Na devítidenní propustce z Dachau se abbé Kremer setkává s různými lidmi i charaktery. Jednak členové jeho rodiny, z nichž někteří ho chtějí za každou cenu zachránit a ukrýt, někteří o něm pochybují. Dále důstojník Gebhart, mladý a vzdělaný gestapák, kterému jde o všechno. Pokud Kremera nepřesvědčí a nezlomí ke zradě, pošlou ho na východní front. Generální sekretář a biskup jsou kapitoly samy o sobě a jde tady jen o politiku a papeže. Všichni chtějí po Kremerovi jediné - aby zradil svou víru i svou lásku k Bohu. Každý jinak. Dovolená v Lucembursku byla možná těžší než bezútěšné dny v Dachau. (08.07.2017)

Nacizmus a cirkev, to je veľmi nepohodlná téma a preto asi aj toľko málo filmov na túto tematiku vidíme. Teda myslím dokopy, samostatne pochopiteľne je to o niečom inom. Hra na kočku a myš, neprehľadná šachová partia, mladosť verzus skúsenosti, svedomie verzus zodpovednosť. Bernard to mal počas tých deviatich dní rovnako ťažké, ako počas pobytu v Dachau, ak nie ešte ťažšie. Škoda, že Schlondorff nakrúca až príliš televízne, na veľkom plátne si tento vizuál neviem dobre predstaviť, ale možno by to fungovalo. Skôr ako divadelnú hru. Inak hodnotné dielo, ktoré ukazuje, že čo sa týka koncentračných táborov, dajú sa nakrúcať aj veľmi originálne snímky. Ulrich Matthes je veľmi charizmatický a výrazný herec a ak ste ho videli aspoň v jednom filme, na jeho tvár nikdy nezabudnete. (19.05.2017)

Hodně syrový příběh jednoho lucemburského kněze v koncentračním táboře a i mimo něj. Líbilo se mi, že film si nebral servítky a ve filozofických otázkách probíral samotnou víru od shora až dolů. Různí lidé, různé názory, za války mnohdy dost razantní názory, mě totiž donutily nad celým filmem po skončení dlouhou dobu přemýšlet. Ulrich Matthes zahrál naprosto precizně a přiznám se, že jsem mu věřil i ten strach v očích, který on vyluzoval každou druhou scénu. Já být na místě toho člověka, jehož příběh tento film vypráví, tak mi asi houkne během těch devíti dnů pod parou. Každopádně film má výbornou válečnou atmosféru a celé to suprově odsýpá. Až se divím, že se o tomto filmu neví víc, když na něm spolupracovala i naše země. (16.07.2012)

Tak hned ze začátku, vybrání Ulricha Matthese do role kněze bylo geniálním tahem, ta postava je obrovsky hluboká a jeho samotný zjev pomáhá autenticitě a atmosféře ve snímku. Je to čistý film, profesionálně odvedený a bravurně zahraný. Přesto není pro masy. Snímek by vás měl naštvat a vyprovokovat, což se daří. (byl jsem na předpremiéře, kde byl i sám Schlöndorff, měl krátký proslov a nakonec řekl, že by nechtěl nic o filmu vyzrazovat a ať si ho užijem. Potom přišel lucemburský velvyslanec, měl půlhodinový proslov, kde vyzradil všechno včetně toho "jak to všechno nakonec dopadne". Chudák Schlöndorff stál celou dobu za ním a nejspíš si přál mít povolení zabíjet :)) (06.04.2006)