Režie:
František FilipScénář:
Jiří ProcházkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel SkleničkaHrají:
Jan Pivec, Jaroslav Marvan, Dana Medřická, Libuše Havelková, Josef Kemr, Jiřina Šejbalová, Martin Růžek, Josef Gruss, Stella Zázvorková, Alois Dvorský (více)Obsahy(1)
Dramatizace staropražské povídky spisovatele Ignáta Herrmanna je hereckým koncertem Jana Pivce. Herec v tomto filmu z roku 1964 nechal zaznít všechny rejstříky svého zralého herectví, od poloh vysloveně komických až k tónům, zaznívajícím tragickým podtextem. A přestože postava Vavřince Konopky v tomto příběhu zřetelně dominuje, velký herec disciplinovaně ponechal dostatek prostoru i spoluhráčům, především Jaroslavu Marvanovi, Daně Medřické (její jedovatá Petronila je znamenitou figurkou), skromné Libuši Havelkové i bohémskému Josefu Kemrovi a všem dalším. Režisér František Filip zde byl vlastně dirigentem, který dostal k dispozici nádherně sladěný orchestr sólistů... Ale vraťme se do předminulého století. Kampak to asi ten důstojný a dosti tělnatý pan oficiál Konopka peláší? A dokonce běží tryskem a bez klobouku… (Česká televize)
(více)Recenze (89)
A pak, že muži nestárnou. No stárnou, bohužel. Ježišmarjá! Od Šejbalové bych si budoucnost taky nechala vyložit, její jasnovidka se mi zamlouvala ze všech postav nejvíce. Hermannův banální příběh je zpracován s citem, sehrán elitními herci, ale přesto stále zůstává banálním příběhem. Pivcovi se občas zasmát dá, graciézní Kemr scénu rozsvítí, ale přesto na mě film působí omšele. ()
"...taková ženská, pod pořádným mramorovým monumentem, je nejbezpečnější." Jedna z najpohodovejších komédií a s výkvetom českého herectva. Niektoré bonmoty, hlavne od J. Marvana, by mali vytesať do kameňa. Pokiaľ nemáte zrovna dobrý deň tak si to pustite. Za pokus to určite stojí, jasný plný zásah. ()
Pivec neopakovatelný ve své roztomile vyjukané roli, škoda, že jeho zralé herectví bylo využito jen minimálně. Další důkaz toho, že televizní tvorba šedesátých let je co do kvality plně srovnatelná s tvorbou filmovou a jen čeká na své znovuobjevení. Jsem rád, že už to ČT konečně pochopila a každou chvíli se objevuje nový a nový nečekaný klenot. ()
Povídky Ignáta Herrmana jsou banální lidové čtení ze starých časů a kdysi sloužívaly jako předlohy k líbezně nevkusným filmům s dvojicí Pištěk-Nedošinská. Také Příběh dušičkový je založen na dráždivě bulvární zápletce, ale František Filip ho natočil tak, že daleko víc připomíná čapkovské adaptace jako O věcech nadpřirozených nebo Čintamani a podvodník. Jeho tv uvedení na Vánoce 1964 se setkalo s takovým nadšením, že se film dodatečně promítal i v kinech. Lví podíl na úspěchu má Jan Pivec jako zakřiknutý oficiál Konopka, spořádaný muž, který panikaří kvůli každé maličkosti (Pivcovo slavné "jéžišmarjá" tady zazní snad stokrát) a co teprve, když mu jeho zlá žena Dana Medřická uteče s cirkusákem (jéžišmarjá), ba co hůř - co když se vrátí (dtto)! :-) Znamenité herecké výkony i ve vedlejších rolích (Marvan, Havelková), ba i v epizodních (skvělá scéna s jasnovidkou Jiřiny Šejbalové). 80% ()
František Filip je expert na natáčení příběhů ze starých časů. Tento televizní snímek představuje zdařilé zpracování povídky Ignáta Herrmana a skvělou hereckou příležitost pro Jana Pivce, který ji v maximální míře využil. Humor a vtip, který vložil do své role je vskutku osobitý a neopakovatelný. Jsou filmové role, při jejichž vyslovení se nám vybaví jméno jediného herce a role Vavřince Konopky je jedna z nich. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Filmovanie prebiehalo v Prahe. (dyfur)
- V úvodních titulcích pokračuje název filmu větou „kterak se paní Petronila Konopková choti svému Vavřincovi a krbu domácímu zpronevěřila“. Snímek byl uveden v Československé televizi i promítán v kinech. (ČSFD)
Reklama