Příběh dušičkový

Československý film natočený podle povídky I. Herrmanna popisující životní etapu vrchního oficiála Vavřince Konopky. Tohoto zakřiknutého úředníka, trpícího pod dominancí a nepěkným chováním jeho ženy Petronily (D. Medřická), ztvárnil svým nezaměnitelným způsobem legendární J. Pivec. Jaké je jeho překvapení, když jednoho dušičkového dne zjistí, že ho jeho panovačná semetrika opustila a přidala se ke kočovné společnosti jejího milence, teatrálního cirkusáka J. Kemra. V zaměstnání dělá Konopkovi, domácky zvaného Lorenc, společnost reverent (vynikající J. Marvan), s nímž probírá svůj nešťastný život a jeho přítel mu poskytuje útěchu. Po odchodu jeho ženy se začne o Konopkovu domácnost starat sympatická hospodyně L. Havelková, s níž záhy osvobozený oficiál naváže až příliš důvěrný kontakt. Konopkovo štěstí však netrvá dlouho, neboť přesně po roce, opět na dušičky, se vrátí jeho žena a pokouší se nastolit původní domácí teror. Oficiál však tentokrát nepodlehne její zdrcující výřečnosti, vyžene ji z bytu a celá situace skončí u advokáta M. Růžka. Právní stránka Konopkovy situace se začíná pro něj vyvíjet nepříznivě a od značné újmy na majetku a cti ho zachrání lest, s níž mu překvapivě pomůže bývalý milenec jeho ženy J. Kemr. Ve snímku F. Filipa tvoří dominantní dvojici oba přátelé úřednící, jejichž dialogy tvoří ozdobu tohoto snímku. Paní Medřická zvládla svou roli zlé ženy vládnoucí jedovatým jazykem též velmi dobře, ostatně stejně jako všichni účinkující herci, přesto však mě tento snímek s banálním příběhem nezasáhl natolik, abych byl ochoten ho hodnotit nadprůměrně. (22.10.2020)

Kdybych měla hodnotit jen uměleckou stránku filmu, vyšel by z takového hodnocení Příběh dušičkový velmi dobře. Ale bohužel je tu i obsah, poselství filmu k divákovi - a to už je o mnoho horší. Co vlastně tenhle film chce říci, s čím divák odejde od obrazovky? Že když se výběr životního druha nepovede, když je manželka satórie nebo manžel grobián, rozvod problém vyřeší a může se začít znovu a lépe? Obávám se, že tuhle radu nikdo nepotřebuje. Ta je praktikována dnes a denně, katolíky bohužel nevyjímaje. Že je film velmi krásně udělaný, že humor Ignáta Herrmanna je chápavý a laskavý, jeho jazyk vytříbený a staropražský život a prostředí jsou skvěle vystižené? Jako by to, že jablko je krásné, voňavé a láká k nakousnutí, eliminovalo "zanedbatelnou" skutečnost, že uvnitř je kapka jedu. - - - My katolíci k takovému filmu své ANO říci nemůžeme. (10.10.2018)

"...taková ženská, pod pořádným mramorovým monumentem, je nejbezpečnější." Jedna z najpohodovejších komédií a s výkvetom českého herectva. Niektoré bonmoty, hlavne od J. Marvana, by mali vytesať do kameňa. Pokiaľ nemáte zrovna dobrý deň tak si to pustite. Za pokus to určite stojí, jasný plný zásah. (12.01.2020)

„Jak málo mužskýmu stačí ke štěstí. Za trochu laskavější slovo každá ženská mužskýho utáhne na vařený nudli. My jsme holt slabý pohlaví…slabý? To je slabej výraz.“ Moc hezky to pan oficiál Vavřinec Konopka shrnul…Velmi příjemná komedie, jedna z těch staromilských (dobovou atmosférou i stylizovaným jazykem). Místy možná trošičku šovinistická (nevtíravě a především neurážlivě), ovšem ve svých frcích dost často pravdivě trefná. A v neposlední řadě zábavná. Není to sice zrovna ten typ komedie, u kterého se klátíte smíchy, to byste byli na špatné adrese, ale ono to zase tak moc nevadí, protože máte potřebu se u ní stejně téměř pořád usmívat. O zbytek se už starají výborní herci, z nichž každý hraje s noblesou sobě vlastní. Pivec, Kemr, Medřická, Marvan…co jméno, to parádní výkon, i když je pravda, že Pivcův téměř neustále utrápený a nervózní Konopka přece jen nad ostatními vyčnívá. Celkově to vidím na slušné 4*.„Ráčej se posadit, neráčej stát, po práci chce se nám každýmu spát.“ - „Jéžišmarjá, vona mluví ve verších.“ (09.09.2018)

Tento snímek má nezaměnitelné kouzlo starých časů/filmů, které na mě působí jako něžné pohlazení, vlídný úsměv, balzám. Velice si cením toho, že je tu jeden výborný herec vedle druhého a přesto si navzájem neubírají prostor, všichni jsou vidět a všichni si zaslouží velikou pochvalu, ovšem Dana Medřická, Jan Pivec a Josef Kemr dvě.. Chci jen neobratně napsat, že se mi ten jejich herecký koncert moc líbil, krásně jim to spolu ladilo. Ježíšmarjá, Konopka, za těch posledních deset minut dávám plný počet. (30.08.2019)