Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrají:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (218)
Určitě skvělá zábava, chytré vtipy, neuvěřitelné obsazení, ale mě některá místa přišla trochu nudná. Taková zbytečně nenaplněná. Ale přednášky mě bavili fakt hodně, a některé vtipy byli prostě perfektní. Na plný počet to ode mě není, ale za čestné čtyři určitě. Bavila jsem se, a navíc se tím člověk i pár věcí naučí. Pěkné. No pěkné! Ale co teprve jmelí.... ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Bohužel podle mě nejslabší hra... ()
Afrika, aneb Češi mezi lidožravci je další z mých oblíbených cimrmanovských her. První polovina patří k absolutnímu vrcholu. Po přistání v Africe už je to maličko slabší, ale opravdu jen maličko. Pořád patří k těm, které si můžu pustit prakticky kdykoli a kdekoli a vždy mi zvedne náladu. Zejména postavy menšího šlechtice barona Ludwiga von Úvaly a bratra otce Cyrila Metoděje jsou skvělé. Jak ty nejlepší hry i tahle obsahuje spoustu hlášek, které mě hned napadají a mohl bych je tady vypisovat. To mně ale přijde zbytečné, raději se sami mrkněte. ()
Nevím zda sám dokážu posoudit, nakolik jsem "brífinkový typ"....😃 Co však určitě posoudit dokážu je, že ani tato pozdnější Cimrmanova hra neztratila mnoho ze svého originálního humoru založeného na slovních hříčkách a jazykové komice. Opět je tu spousta hlášek, co časem zlidověly a opět se zde můžeme setkat s řadou odkazů na českou literaturu nebo historii (viz zejména častá zmínka o básníku Josefu Václavu Sládkovi a jeho básni Znám křišťálovou studánku). Co k téhle parodii na badatelské výpravy ještě dodat? "Copak jmelí, ale jmelí!" 😃 ()
K čemu tahle hra, když Severní pól již byl dobyt?! Vypadá to jako takový druhý výluh téhož čaje, ale pravda je mnohem horší. Srovnejme si jen zdánlivě opakovaný námět kanibalismu. V Severním pólu se Češi (a Sokolové k tomu!) chtějí sežrat navzájem. To je, panečku, téma! „Neměli bychom zapomínat na ideály lidství. … Víte co? Pojďme ho nechat zmrznout.“ A tady? Jacísi rádoby divoši nemající své reálné protějšky ani v Africe, ani nikde ve vesmíru, zkrátka žerou na co přijdou, například bílé cestovatele. No, a co s tím? Komáři snad lidi nežerou? --- K tomu to nejapné rytí do kněze. Budiž, většině lidí to nevadí, jenže právě proto je to sranda laciná, ano, pokleslá, až kamsi do hlubin, kde potkávat Cimrmana nejsme zvyklí. --- A je to vůbec ještě Cimrman? Není tahle hra nakonec podvrhem zlořečeného prof. Fiedlera? ()
Galerie (7)
Zajímavosti (9)
- Jméno Emil Žába je odvozeno od cestovatele Emila Holuba. (mnaucz)
- Úryvky ze hry jsou použity v dokumentu o Zdeňkovi Svěrákovi Tatínek (2004). (mnaucz)
- Hlas muže, který se během úvodního semináře ptá, zda je možné, aby se porouchalo všech dvanáct válců vzducholodi, patří režiséru Smoljakovi. (MatyM)
Reklama