Shake Hands with the Devil

Stále šokující, pravdivé a nepochopitelné. Našla jsem si pár dokumentů a informací a jsem přesvědčená, že tenhle snímek má svou neocenitelnou hodnotu a chápu, proč Romeo Dallaire usiloval o jeho natočení. Hodně mně přípomínal film Válečníci, kde museli vojáci zaujmout také pouze postoj neangažované policie, která má zasáhnout pouze v případě ohrožení jejich života. I tam to skončilo podobně smutným dopadem na psychiku takových bezmocně přihlížejících vojáků. Shake Hands with the Devil byl možná ještě působivější než Hotel Rwanda, jestli se to vůbec takhle dá napsat o tak děsivé události, kterou je genocida a válka vůbec. (24.10.2013)

Myslím, že označení "historický" není moc výstižné. Jistě je to historie, ale nejsou to třeba napoleónské války. Spíš bych film označil jako hraný dokument. Co se týče námětu, je velmi silný. Dokonce jsem měl zážitek ještě silnější než u Hotelu Rwanda. Ono bohužel platí, co oči nevidí, to srdce nebolí a zde je viděno mnohé... (15.09.2010)

Zaslouží si vůbec lidstvo žít na této planetě? Ať už nahlédneme do kteréhokoliv desetiletí různých staletí, vždy najdeme válečné konflikty, při nichž z nejrůznějších lidských rozmarů umírali nevinní lidé. Na konci 20. století, na počátku 21. století, stále se lidé zabijí a nedovedou si říct prostou větu: "Vždyť jsme všichni lidé!" Nevím, kdo řekl, že život má největší cenu tehdy, je-li prožitý v míru...Každopádně je to moudro, kterým se nedokážeme řídit. -- Sakra, to se ale opakuji! Přesně tohle jsem psal už u filmu Hotel Rwanda! Po krátkém rozmyslu dávám i tomuto počinu 5*, protože nad otázkou, kde se v lidech bere taková zrůdnost, nepřestává rozum stát a při každém naturalisticky zpracovaném snímku na základě skutečné události znovu vyvstává na mysl. Obdivuhodný výkon Roy Dupuise v roli Dallaira, obdivuhodná to postava dějin. Některé scény (most s mrtvolami, kostel plný těl, uklouznutí na kaluži krve,...) zůstanou v divákovi dlouho. (30.01.2014)

Ne, tohle není blázen. To je občan jak má být. Za málo peněz do Hollywoodu a přes jeho studia do světa. A dojímat ty, co nevytáhnou paty ze svých všedních žvotů!***Vyrazil, zkusil, svěřil se, a jiní mu tleskají.***Díky, bývalý senátore, že jsi upravil své složité poznatky z Rwandy, pro masy diváků, co je jim válka tam či onde lhostejná, a vedou jen svůj osobní boj! Oč? Každý o to své.***(8.10.2010.) (08.10.2010)

Shake hands with the Devil staví na dvou základních kamenech. Tím prvním je vynikající Roy Dupuis, který z plátna nesleze dobrých 95% filmu a tím druhým je téma občanské války mezi Hutuy a Tutsii, které nebylo zfilmováno poprvé. Zatímco Hotel Rwanda tlačil na emoce skrz rodinu Dona Cheadla a masakrování Tutsiů po tisících, tento snímek klade velký důraz na smutnou roli „vojáků“ v misi UNAMIR, kteří sehráli dost nešťastnou a nezáviděníhodnou úlohu, kdy museli v podstatě jen přihlížet genocidě. Morální dilema, zda se zachovat tak jak velí čest, nebo jak velí nadřízený, je zde ztělesněno v postavě kanadského generála Dallaireho. Největší a možná i jedinou slabinou filmu je nevýrazná režie. (02.11.2013)