Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (117)
Tak tohle je ještě větší sračka, než jsem čekal. Rudý výblitek hájící "ideje" bolševismu a Ruské revoluce. Snůžka lží, manipulativních proslovů a idiotské naivity. Je jasné, že po zlodějské měnové reformě v roce 1953, museli soudruzi přijít s něčím podobným a pokusit se lidem vymýt hlavy, protože iluze o dokonalém komunismu se rozplývali jako pára nad hrncem. Odpad prvního řádu. ()
Dnes "budujeme" demokracii jinými prostředky ,ale úplně stejně na hovno a pořád je dobře, že je možné se vysmát komunistům do ksichtu..člověku se uleví. Jinak k filmu samotnému se dá říct mnohé, opět se budu snažit být výstižný, řekl bych že v poslední době mi to docela jde, tak tedy: Rudá záře nad Kladnem je kravina. ()
Nezvyknem hodnotiť kvalitu filmu podľa jeho ideológie, ale tu je jej také ohromné množstvo, že to jednoducho nejde prehliadnuť. Mimo naozaj silnej ideologickej agitky nemá film žiaden iný zmysel, žiadnu inú líniu. Tá verva a tá predpojatosť, s ktorými bol film natočený a protagonisti oduševnelí, je jednoducho tak ďaleko od reality, od logiky ("Ako bolo na vojne? Ale čo, to vám môžem rozprávať inokedy, teraz mi vy povedzte, ako ste pokročili so socializáciou.") a historicky ešte všetko pekne pokrútené. ()
Stěžejní komunistické dílo, natočené podle známého románu svého (bohužel jsem ho nikdy nečetl!) času hradního pána, jak napsal Brouk, ano, často se mu přezdívalo právě Zápotockého pomník, film na který dnes určitá skupinka lidí pohlíží se značným despektem, ale na druhou stranu, být v té době, třeba zrovna na Kladně, být jen synem obyčejného dělníka, být v komplikované sociální situaci, asi by se všem přemýšlelo jinak. Ostatně to se němění, stejné smýšlení určité skupinky lidí vidíme i dnes. Parádní jiskrná byla např. scéna vdova Jarmila Kurandová vs. bohatý kapitalista! Film je vnímán jako osobní dobou značně idealizovaná autobiografie člověka-dělnického funkcionáře, který toto všechno zažil na vlastní kůži. Když si odmyslíme všechny ty komunistické žvásty např.o vzájemné socializaci společnosti (které dnes působí víceméně komicky), všechny ty dobové písně, atd, tak je to docela koukatelný příběh, obyčejných lidí, na pozadí historických událostí, které měnili republiku, tím že 15. května 1921 na sjezdu sociálně demokratické levice bylo odhlasováno založení Komunistické strany Československa a pak netřeba připomínat jak to šlo dál, tehdy ještě nikdo nevěděl ani netušil že bude nějaká 2. Světová válka a že bude zničeno skoro celé radikální jádro této strany.! K jednotlivým rolím: Pepík Beků jako Tonda, funkcionář SD, si opět střihl roli vůdce (veřejné plamenné manifestační projevy, ty mu vždycky šli), kterou znal už z předešlé Anny Proletářky, byl to tip příkladného dělnického hrdiny, který je svým vitálním herectvím, povýšil na ideální hrdiny, přímočaré, robustní a lidové..Po jeho boku se tu objevila a rovněž zazářila Vlasta Chramostová jako Toníkova milá (dnes s odstupem času na tuto svou roli asi moc ráda vzpomínat nebude a zřejmě bude nerada že tento film po letech vůbec spatřil světlo světa), zde jako velká soudružka (v civilním životě nejspíš také, ono to bylo těžké asi tak, kdo nešel s námi šel proti nám), později po roce 68' zřejmě už dávno po všech těch zvěrstev napáchaných v 50 letech prozřela (prvotní a původní nadšení bylo rázem pryč, ale to i u jiných) aby nakonec později podepsala jako jedna z předních signatářek Chartu 77! Zajmavá kariéra známé komunistobijky! Kdo se mi ještě líbil, byli dva prvorepublikový herečtí velikáni Jaroslav Vojta a Vlasta Fabiánová jako ta nadšená ideálu.Jejich rozhovor doma, stál zato.."Ty si důvěrnice"? Jakto? "Ty jedeš na sjezd"? Zas tak strašné to tedy v sumáru není, většina filmu se tu prozpívá, když to začíná bejt konečně zajímavé (ozbrojené povstání a zatýkání), jak rychle to začne, tak rychle to skončí a vše to dokončí vzájemná soudružská spokojenost za zvuku známé komunistické internacionály. Zajímavost: Film měl premiéru v únoru v roce 1956, uskutečnilo se 9 546 představení a návštěva byla na 1 524 455 diváků. Barva, kamera, některé herecké party za 2*. ()
?! Ďakujeme za to, že sme na tomto nevyrástli. Séria podivných logických nejasností, zápletky 2-3 ľudí prerastú do krajských štrajkov v hutníckom priemysle proste zo solidarity. Demokracia spočívajúca v riešení veci zainteresovanou skupinou proti jednotlivcovi, ktorý je umlčaný a vyčlenený zo spoločnosti. Vojak sa po 4 rokoch vráti z vojny sa hneď musí zvedieť, ,,co je se socializací?" a až potom ide pozrieť rodinu. Problémové hospodárenie s múkou a obťažovanie na pracovisku sa vyrieši štrajkom a vzburou proti radným a zamestnávateľovi. A samozrejme, že štrajk získa širokú podporu solidárnych súdruhov, ktorí prispejú, aby ich kolegovci mohli ostávať v proteste. I keď sami nemajú čo jesť, príp. im hrozí strata zamestnania. Súdruhovia si svoje veci vedia spravovať sami, podľa vlastného práva. Zlí pravičáci, ktorí neprejavia záujem riešiť situáciu, zobrazení ako páni na svojom panstve, (či tradične ako kapitalisti s veľkým bruchom a fajkou). Vlastne ani nevieme prečo, štrajk zahltí celý kraj. Aj keď vojaci pochytajú rebelov, ich ženy ich samozrejme že nechajú ísť, i keď kto sa bude starať o deti doma, či kto bude živiť rodinu? Na nič také nemyslíme, ide predsa o správnu vec. Listy z Moskvy či väznice nezačínajú ľúbostným vyznaním či opisom ako sa má, ale podporou pokračovania boja proti bezpráviu a za že socializmus bude žiť. _ O čo tu vlastne išlo? O čom boli všetky tie protesty a prejavy? Akože o vzniku a podpore KSČ? ___ Idealisické zábery rozkvitnútých vetvičiek stromov na pozadí dymiacej továrne. Rudé záře v zmysle vlajúcich červených vlajok či liatého železa. Spievajúci súdržný ľud. Prerod do industriálnej doby v Československu.... Jediným pozitívom pre mňa bol sympatický úsmev Viléma Bessera. Josef Bek tiež imponoval. Ale v dlhšej stopáži by som ho už nezniesla. Diky za skúsenosť, moving on. Agitky mám na ďalší rok dosť. ()
Reklama