Hoši no koe

příjemně plynoucí půlhodinka, kterou si člověk stejně jako mladší počin v podobě 5 centimetrů za sekundu užije nejlépe s melancholickou náladou a trochou čaje, ale oproti němu má několik málo mínusů a to hlavně - tentokrát sem neměl čaj a asi se za to zbičuji, dále pak je jeden příběh na ploše půl hodiny, namísto dvou a půl na ploše hodinové, jak je tomu u 5 centimetrů . Scifi svět je sice zajímavý, leč rozhodně by snesl lepší propracovanost, jak v rovině dějové, tak animační, neboť i děsuplnosti 3D modelů snad ani nemá cenu mluvit. Přesto se jedná o velmi přívětivé, romantické anime (23.02.2013)

Mohlo by se zdát že láska přervaná dálkou několika světelných let by v anime podání mohla být krásným zážitkem, ale ne všechna očekávání a naděje které do filmu vkládáme se nakonec naplní. Tak jako je nenaplnilo ani Hoshi no koe. Smutná romantika a melancholie se tu až příliš tvrdě rozbíjí o mizivou logiku děje a naprosto zbytečné a nesmyslné mecha souboje ve válce s rasou o které se nedozvíme zhola nic. Sice jsou vcelku hezky animované, ale veškeré mé pocity z lásky kterou ani čas a prostor nezničí zredukovaly na pocit že hormonálně nevybouřené puberťačky by se vážně neměly stávat pilotkami bojových lodí. 5/10 (14.11.2007)

Rok 2046 může vypadat i jinak, než si představuje Kar-wai Wong. Romantická báseň na 24 minut s netradičním prostředím, moderním způsobem dorozumívání mezi dvěma lidmi a nevinnou, ale o to víc oddanou podobou lásky. Skvěle působí záměrně paradoxní kontrast mladické romantické dívky smskující milenci ve volných chvílích boje s cizí rasou.Jen nikdo nesmí řešit, proč je tak mladá... Působivý videoherní styl mechů a jejich ovládání a světlo v celém filmu jsou jen třešničky na dortu. Snad Makoto Shinkai v dalších filmech nezklame, tady si nastavil laťku těsně pod nejvyšší hodnocení. PS: 4,5* (15.01.2011)

Vidím, že spoustě lidem se to líbilo, ale po zhlédnutí to ve mně zanechalo jen rozmrzelost a trochu výtku vůči autorovi, že mi dal něco nudného, když od něj očekávám prvotřídní práci vzhledem k tomu, jak je vynášen do nebes. Vůbec to nic ve mně nezanechalo, nijak to na mě nezapůsobilo. Je sice pěkné, že si to pan Šinkai dělal všechno sám, je úžasně šikovný a vůbec všechny ty další chvalitebná slova, jenomže i když přesto všechno je to pro nijaké, neužívala jsem si ani animaci, ani příběh, moje hodnocení nemůže být větší. Možná jsem jen tímto typem "tragédie" přesycená, možná jsem v tom ani tragédii neviděla. Pro mě to je jen normální odloučení dvou dobrých kamarádů, kde snad i ta láska vzkvétala, ale bohužel klíčící květinka byla zašlapána dálkou - zde značně zdramatizovanou tím, že dívka odlétla s armádou do vesmíru bojovat proti emzákům. Přišlo mi to stejné s tím, kdy se děti rozutečou do všech světových stran po deváté třídě či po Střední. Je to přirozené, proč z toho dělat tragédii? Záleží jen na okolnostech, kam vás zašlou... Prostě mi to přišlo přehnaně dramatické, zbytečně bolestné ze strany chlapcovy (chápu, že se dívce stýskalo) a nepřišlo mi to nijak poutavé či zlomové. Dvacet pět minut je víc jak dost, ztracený čas to není, ale není ani nic, čemu se budu obdivovat či k čemu se někdy vrátím. (22.03.2012)

Ono je to veľmi pekný nápad, ale rozvitie podmanivej atmosféry z predchádzajúcich Shinkaiových filmov je nedostačujúce. Striedanie ručnej a počítačovej animácie mi príde skôr ako rušivý element a nebyť výborného klavíru a znova podmanivo zostrihaných obrázkov, tak by som tomu poetizmu zase až tak neveril. Na druhú stranu je vidno, že Shinkai ako rozprávač a režisér dospieva, len tá prekombinovanosť mi prišla príliš na efekt. (12.03.2013)