Zulu

Historicko-válečný film či spíše válečná řežba. 150 britských vojáků někde na konci 19. století proti 4 tisícům nasraných domorodců. První hodinu se to rozjíždí, připravuje na obranu, druhá hodina je řežba jak blázen. Kdyby ti Zuluové chtěli a napochodovali tam všichni najednou, roznesli by je na čepicích. Jako řežba je to výborné, morálně mám trošku problém fandit udatným kolonizátorům, kteří masakrují domorodce bránící své domovy. A to nejsem sluníčkář, spíše naopak. Nechtěl bych vidět, co by na ten film říkali dnešní BLM aktivisti. Historický film roku 1964. (28.08.2021)

Zulu působí jako výlet na venkov do starého domu po zesnulých prarodičích, který už léta chátrá opuštěný na samotě a čeká, kdo by ho navštívil. Otevřete dveře a objeví se zachovalé zařízení, které páchne zatuchlostí a vypadá tak nějak roztomile starosvětsky. Bydlet byste v tom sice nechtěli, ale milovníky antikvit může okouzlit. Otevřete skříň a vidíte oblečení dávno vyšlé z módy. Zulu kdysi mohl působit jako výpravný velkofilm, ale dnes už může vyvolat spíš shovívavý úsměv. V určitém smyslu mi připomíná staré mayovky nebo indiánky, kde osadníci putující na západ prérií odrážejí útoky divokých Komančů. Snímek je holdem vrcholné éře koloniální Británie za viktoriánské éry, kdy bílí muži brali svůj podíl na koloniálních výbojích jako civilizační misi Evropské kultury do divočiny. Nevyskytují se tam ani tak živoucí charaktery, jako spíš lidské typy, a chování důstojníků mi připomnělo jeden z dílů Neuvěřitelných historek z dílny Michaela Palina, který si bral na paškál zkostnatělost britské armády. Filmu se dá vytknout z dnešního pohledu mnohé, počínaje choreografií a patosem konče. Kdo si ale potrpí na krásně barevné uniformy a na svět, který byl jednoduchý a měl černobílý rozměr, ten si může Zulu užít i dnes. Celkový dojem: 40 %. (06.06.2016)

Suchý děj, suché bitvy, suché vtípky. Je vidět, že se to odehrává v Africe. Chvilku mi trvalo, než jsem poznal Batmanova majordoma, ale je fakt, že tam hrají tak nějak suše úplně všichni, takže je to úplně jedno, kdo jakého rudokabátníka hraje, hlavně, že střílí do černochů. Největší paradox je, že na první pohled neumětelsky ztvárněné nabíhání Zulů přímo do salvy je přesně to, s čím Zulové na Brity šli a na co vlastně navzdory x-násobné přesile dojeli. Tři červenokabátnické hvězdy, víc tomu nemůžu dát, cca 50 % filmu byla nuda jako prase. (15.03.2014)

Africký kmeň Zulu nahradzuje indiánov v Severnej Amerike a Briti nahradzujú Britov (a iných) prisťahovalcov, ktorí sa už nazývali Američanmi. Čiže menšia exotická obmena v kinematografických škatuľkách. Film o jednom mieste a jednej bitke. Pri tej je snáď najlepšia práve príprava na ňu, zvuk "železnice" za horami, to napätie, kedy to vypukne. Samotné súboje nemôžu pôsobiť príliš prirodzene, to ani pri tomto spôsobe boja nie je možné. Prečo ale Zuluovia riskujú kvôli zničeniu jednej posádky s niekoľkými desiatkami členov armády toľko svojich životov, nerozumiem. Ale na tom nezáleží, proste to tak bolo. Po čase na mňa začal pôsobiť film značne monotónne, vlastne je tu stále to isté. No pozeráme sa na film, kde kolonizátori Briti vraždia po stovkách domácich, pretože tí chcú žiť slobodne. Ešte že sa za to postava Michaela Cainea cíti tak nejak blbo. (02.06.2016)

Příjemná válečná podívaná, která je poctivá jako hlavní postavy v tomto filmu. Je prostě hezké občas kouknout na film bez efektů, kde hordu útočníků nezastává digitálně namnožený komparz o deseti členech, ale stovky reálných lidí. Zajímavé jsou hlavně role velitelů, kteří jsou natolik přehnaně odměření, suší a plní znalostí z příruček, že to určitě odpovídá skutečnosti, která tenkrát v britské armádě panovala. Film se v podstatě nedá hodnotit jinak než vysokým hodnocením i když má tolik much, že se člověk občas usmíval. Například, všude umírají rudokabátníci a s nikým to výrazněji nehne, ale jakmile to schytá tele, tak to se hoši skoro rozplakali. Chyby jsou i filmařské, režie asi nedokázala v pár sekvencích kočírovat černochy, protože ten styl jakým se zastavovali před Brity jen aby náhodou nepřežili byl do očí bijící. Přesto všechno je Zulu geniálním kompromisem právě mezi nechtěným vtipem a dobovým ztrárněním, které nám dnes příjde trochu bizarní a zároveň poctivou filmařinou a zajímavou výpovědní hodnotou skutečné události. 80% (29.07.2011)