Veliká příležitost

19.6.1948 se pouštělo na prezidentskou amnestii, to když se vrahoun a ožrala Gottwald stal prezidentem avšak elita národa hnila dál v kriminálech...Té se amnestie netýkala. Lidí vysokých morálních kvalit, lidí schopných a lidí statečných. Z těch měli pitomí soudruzi strach. Vědci, statkáři, továrníci, duchovní, příslušníci západního odboje a opozice, ti všichni si museli teprve počkat na rok 1953 a leckdo i po něm než ta zrůda Gottwald konečně pošla. Někdo se toho ani nedožil Buď byl popraven, nebo zemřel během výkonu trestu vlivem strádání či nehod při těžbě uranu atd... Film vykresluje lakomé sedláky, zlé továrníky i brutální prvorepublikové četnictvo. V kontrastu tomu je poúnorový příběh plný nadšeného budování na stavbě železniční trati. Co mohlo být lepšího než se stát členem úderky a bojovat o prapor? Ale ani při budování si nedá reakce pokoj a vystrkuje své růžky. Naštěstí soudruzi bdí, na ně si reakcionáři a záškodníci nepřijdou. Příběh sám je o vězňovi, který byl amnestován a rozhodl se amnestie využít k nápravě. Uvědomuje si jak velkoryse se k němu společnost zachovala a on jí to hodlá vrátit nadšeným budováním leč jeho minulost se za ním táhne a nejen ona. Z věznice totiž byli propuštěni i další jeho spoluvězni, ti však ale nehodlají budoval, ale škodit. Vedoucím brigádnické úderky je Vlastička Chramostová a je to fakt pekelná záležitost... Doba to byla šílená... Sice si člověk tak trochu říká co se tam asi na těch brigádách mládeže mohlo dít hlavně po večerech když kouká na všechny ty k budovaní natěšené mladé brigádnice, ale stačí aby si člověk uvědomil, že se film odehrává v létě a všichni běhají celý den v holinách... Když jsem viděl podmínky v jakých se brigádníci myli a těm bych i věřil, muselo to být večer na nocležně co se týče ovzduší opravdu nebezpečné...Tohle je na čistokrevný odpad. nemám nic proti budovatelským ,,klasikám'' ale tady ta nenávist ke všemu co nešlo s rudým proudem čpí jak ty nohy z těch holin... Tohle je propaganda jak vyšitá a natočená tak, aby ji pochopil i ten nepitomější divák od lopaty. Dávám tedy za 3 pláňata. * * * (14.11.2019)

Skvěle natočený politicko-propagandistický budovatelský film. Výborné herecké výkony všech. Boček v roli ředitele Baťových otrokářských závodů řádí. Kam se hrabou koncentráky. Po válce se promění na vyfantazírovaného nepřítele socialismu a chce si to s proradnými mládežníky budujícími o dovolené železnici vyřídit pěkně zvostra. Titulky novin by hlásaly: 500 mrtvých budovatelů. Všichni pokapali jako mouchy! Nikdo nepřežil. Zloduch uprchl za hranice! / Hlavní hrdina je proměnlivý chameleon. Pod Baťou otročit nechce, ale na stavbě mládeže otročí jak ten největší otrok s úsměvem na rtech a ještě si dobrovolně otrockou práci přidává. Další chameleonka nadšená budovatelka komunismu / protikomunistická disidentka Chramostová. Nářečí se mi líbilo. Hlášky: Už jste se nabúrali dost, kazisvěti zatracený, fčil sa bude stavjať. Když mu dal soudruh Gottwald amnestii, tak my ho přece neodmítnem. Ty mě sbratřuješ bolševiky s chalupníkama! (07.03.2021)

Solidní agitační film - dobře natočený, slušně napsaný. Ovšem stylově trochu nejednotný a dramaturgicky rozklížený, takže nemá ten ultimátní tah na bránu jako "Zítra se bude tančit všude". Ale model dobové společenské fresky - samosebou značně překrucující historii - stále uspokojivě naplňuje. Z hlediska dramaturgie je problematický střed filmu, kde se osobní vzpomínka hlavního hrdiny Antonína rozleje v sáhodlouhý historický oblouk, díky němuž se vytrácí některé postavy z úvodu a nefunguje model skupinového hrdiny. Resp. nesledujeme paralelní osudy postav, s nimiž jsme se v úvodu seznámili - a to ve vězeňské cele. ...více zde...http://blacklsays.blogspot.cz/2012/07/velika-prilezitost-r-kmwallo-1949.html (26.04.2012)

Ultimátní zrůdnost. Za ty vyleštěné úsměvy a kecy provolávající slávu socialismu máte chuť hercům dát pěstí. Největší výsměch je, jak za Baťovy krutovlády dělníci dřou na stavbě dráhy, aby pak o pár let později dílo dokončili s úsměvem na rtech. [Víte, když den před projekcí paradoxně absolvujete o téhle ‚radostné‘ době rozhovor s člověkem, který si v ní moc radostného neužil, musí se vám obrátit žaludek z každého, kdo by to chtěl vrátit nazpět.] (05.04.2010)

Přiznávám, poté, co jsem se na film dívala počtvrté, mi už nepřipadal tak hrozný jako poprvé. Jakože už mi nekrvácely oči a tak. I přesto můj šálek čaje budovatelské filmy nebyly a nebudou. Seminárka, analýza tohoto filmu, kvůli které jsem se na film opakovaně dívala, je k přečtení zde. (16.05.2021)