Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (36)

majo25 

všechny recenze uživatele

Príbeh odohrávajúci sa na prelome starej a novej Číny je filmovaný Američanmi, hraný Američanmi a je určený pre Američanov. Číňania sa v boji o moc a samostatnosť správajú čisto ako Američania, čo uberá z celkovej dôveryhodnosti. Sú na svojom území, bojujú o svoje práva a ešte oni sú tí zlí a my "musíme" nadržiavať 'kolonizátorom'. Film však možno radiť k historickým veľkofilmom, plným kvalitných bojových scén a hercov, na ktorých sa dá spoľahnúť - okrem môjho obľúbeného Hestona musím vyzvihnúť aj vždy elegantného a dôvtipného Nivena. K tomu ešte treba pridať bohato zdobené čínske kulisy a kostýmy, niekoĺko vybuchovacích scén - taká všehochuť, akurát tej romantickej vaty mohlo byť menej. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Vítězství kvantity nad kvalitou v načechraném 70 mm exkurzu do lekce z čínského dějepisu, který měl přispět k vzkříšení starého dobrého hollywoodského velkofilmu, ale spíše mu na dlouhé léta zasadil ránu z milosti. Na vině je hlavně enormně špatný a mělký scénář, jehož autoři zřejmě zaspali celá desetiletí filmové historie a snadno se svezli na proudu stokrát znečištěné řeky. Úspěšně nakydali jedno trapné klišé na druhé v řadě přebytečných, násilně natahovaných, nikam nevedoucích a únavných tlachů a zjednodušeného politikaření, přičemž cokoli vhodného pro rozvedení (pospolitost národů) nechali nevzrušeně proplazit kolem sebe. Na celém filmu paradoxně nevyzvednu ani tak obstojné a patřičně přelidněné bitvy (ke všemu nestrategicky rozmístěné) nebo ústřední hvězdné trio Heston-Gardner-Niven, které si své party odehrálo čistě z vlasteneckých povinností, ale výtvarně pojaté titulky a zvláště orámování příběhu emblematickou hrou navzájem se přehlušujících vojenských kapel. Idiotské obsazení bělochů do rolí Číňanů snad netřeba rozmazávat. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Zabudnuty klenot, prva polka sa neskutocne tiahne az som myslel, ze to vypnem. Potom uz ale druha polka bol brutal se vsim vsudy. Rezisersky genialne natocene, nechybaju vojnove sceny, krasne baby - Flora Robson, Ava Gardner a Elizabeth Sellar - posledna herecka Sellars mala fakt nadherny vek /96 rokov/ : 76 % ()

Vojcl 

všechny recenze uživatele

Trochu jednostranný pohled na povstání boxerů v Číně. Američané a Angličané jsou až přespříliš heroizovaní a Číňané a Rusové zase zobrazováni jako lumpové či hlupáci, ale to se dá vzhledem k roku vzniku pochopit. Řemeslně to není špatně natočené válečné drama, skvělá hudba, monumentální výprava i ty bojové scény ujdou. Z daného tématu se však přeci jen dalo vytěžit víc. Také mi vadilo, že některé Číňany hrají namaskovaní (a to dost špatně) běloši. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Velké hollywoodské plýtvání. Herci, hudbou, podařenými bitevními scénami (dobývání zdi za pomoci Betsy!) a pravděpodobně také závratnou finanční sumou, za kterou nechali filmaři postavit (či jak to celé vzniklo) znamenitě vypadající historický Peking. Scénář je ovšem rozvláčná nuda (zejména v druhé polovině filmu), která navíc Číňany ukazuje příliš jednostranně, s jazyky cizinců nakládá prapodivně (všichni mluví anglicky, jen tu a tam se pro efekt ozve němčina, ruština, italština nebo čínština) a mnoha nijakými dějovými linkami (především malá holčička) také nijak nenadchne. ()

Galerie (88)

Zajímavosti (2)

  • Filmaři nemohli natáčet v Pekingu, a tak se jednoduše se rozhodli město postavit. U španělského Madridu vznikla 24hektarová replika Pekingu z roku 1900 v plné velikosti. Tvůrci museli sehnat stovky asijských komparsistů z celé Evropy, aby město zaplnili. (Dr Lizal)

Reklama

Reklama