Planeta opic

Zase jeden kultovní film, kterej mi nic neřiká. Planetu opic jsem viděl už před lety a v paměti mi to utkvělo jako blbost. Zdejší hodnocení mě poněkud zmátlo, takže jsem si začal myslet, že si to možná jenom špatně pamatuju a třeba ten film tak špatnej nebyl. Tim pádem jsem Planetu opic ponechal zatim bez hodnocení. Včera jsem se na to po letech zkusil podívat znovu a opět mi to připadalo jako blbost. Sice film naráží i na celkem zajímavý téma (popírání vědy ve jménu náboženství), ale k tomu nepotřebuju okolo nějakou slátaninu o tom, jak Charlton Heston bojuje s opičákama a jako bonus si najde čubičku, která se svou vizáží mezi ty "neandrtálce" zapadla asi stejně dobře jako ženská s fialovou trvalou v modrym tesilovym plášti. (08.01.2012)

V rámci filmovej sci-fi tvorby patrí snímok "Planéta opíc" medzi absolútnu klasiku. Podľa rovnomenného románu francúzskeho spisovateľa Pierre Boulleho ho v roku 1968 natočil režisér Franklin J. Schaffner. Hlavnú mužskú (ľudskú) úlohu stvárnil charizmatický herec Charlton Heston. Tento titul sa stal základom dlhej série filmov, ktoré nasledovali po ňom. V roku 2001 sa dočkal i remakeu, pod ktorým je podpísaný režisér Tim Burton. Pôvodný film z roku 1968 sa stal kultovým dielom, ktoré sa výrazne zapísalo do dejín svetovej kinematografie. ***** (15.07.2016)

No, Planeta opic, at uz se jedna o jakykoliv dil od kohokoliv, me nikdy nijak zvlast nezaujala a nedokazal to ani Burton. Ale ze vsech filmu o planete obydlene opicemi je tenhle asi nejzdarilejsi. Na stari snimku pusobi triky docela slusne a opice se mi libily vic nez ve verzi od Burtona. Dalsi klad snimku je naprosto perfektni kamera s vybornejma vychytavkama. Sice sem tenhle film videl uz vickrat, ale teprve ted v originalnim zneni a od samotneho zacatku a prvni a posledni pulhodina je fakt paradni, i kdyz samotnej konec uz zna skoro kazdej, kdyz bych film videl poprve, urcite by na me konec zapusobil. Bohuzel dej mezi prvni a posledni pulhodinou je takovej celkem o nicem a je prakticky jen o seznamovani Taylora s hodnejma opicema a je to nuda. Charleton Heston vypada dost stare, ale hral perfektne. Dalsi problem je hudba, to snad neni hudba, to byl proste silenej kraval, ze se to misty nedalo poslouchat. Ale kdyz primhourim oko, tak to na ty 4* bude. (13.08.2006)

Děti jsou morbidní. Nebo aspoň já byla. Ta mumifikovaná kosmonautka v sobě měla něco hypnoticky přitažlivého. Kolik lidí asi tenhle film přivedl k profesi patologa? Dnes mi působivější než závěr samotný připadá ten okamžik, kdy se druhý z těch kosmonatů otočí .... I když znám lidi, kteří by po tomhle zákroku konečně přestali vykazovat chování popuzené gorily. (29.08.2010)

Nadčasové/nestárnoucí dílo. Film ve svém zdánlivě nevýrazném komorním podání s nadhledem reflektuje různá zvěrstva lidstva, od inkvizice až po genocidu, přičemž oněm reflexním plochám všechna fakta přizpůsobuje. Neboli není důležité, jak mohly být věci takto nakonfigurované, ale proč - proč jsou takto nakonfigurované? Opice žijí ve městě, chovají se jako lidé, budují jako lidé, chybují jako lidé, chodí do škol a věnují se neurochirurgii, zatímco skuteční lidé jsou jen zdivočelá zvířata, neschopná myšlení nebo přizpůsobení se. Pak přilétá v raketoplánu inteligentní člověk Taylor, což je v rozporu se všemi opičími pravidly, zákony, svatými svitky a podobnými antimozkovými elementy. Zatímco jedni se ho snaží pochopit a vysvětlit si jeho existenci, pro druhé znamená hrozbu páchnoucí kacířstvím a hodnou likvidace. Počáteční úvahy kosmonautů tak ostře kontrastují s pozdější snahou co nejjednodušeji opicím vysvětlit svůj původ; dialogy tvoří stěžejní prvek a jsou napsány bravurně. V symbolických podmínkách, které si film pro svou existenci vybral, by přílišná vážnost byla na škodu, čehož si byli tvůrci vědomi, a tak dostalo nemalé množství scén lehce humorný, ironický podtón (ačkoliv chladná bezútěšnost dané situace je stále jasně patrná), vezoucí se právě na záměně člověka za zvíře. A když už toho všeho PROČ začne být v závěru příliš, a divák začne toužit alespoň po jediném JAK, dočká se šokujícího konce, který nekompromisně dosazuje předchozímu dění tvrdou a krutou tečku. Technická stránka odolala čelistím času rovněž výborně - masky vypadají pořád dobře, lokace jsou krásné a odpovídající, vyzdvihl bych také skvělou práci s kamerou a Jerry Goldsmith nahrál další z charakteristických soundtracků. Dokonce ani ty akční sekvence nejsou zlé. Podtrženo a sečteno - Planeta opic stále je inteligentní úvahovou sci-fi, jíž nechybí humorný podtext či povedená pointa. (26.12.2006)