Až na konec světa

Při stopáži čtyři a půl hodiny to nebude znít dvakrát povzbudivě, ale dílo jako je toto nestačí vidět jednou. Rozhodně také není (ani) pro každého druhého. A zážitek po jeho shlédnutí dozrává teprve po třech dnech... :) Pro mě osobně: První část = skvostná podívaná - unikátní atmosféra; atraktivní hlavní hrdinka; zápletka působí zcela přirozeně, ačkoliv se jedná o dost ztřeštěný příběh. Prostřední část na první pohled ničím nepřekvapuje, přitom ale jeden příběh rozplétá a následně ho splétá v další. Všechno se odehrává velmi pozvolna, nikam se nespěchá, čímž je zároveň umožněn důraz na detail a perfektní vykreslení charakterů postav. Pokud se scénář někdy zdá trochu překypující jednoduchostí či jakousi nahodilostí, v zápětí to vysvětluje nebo plně vynahrazuje skvělý nádech sci-fi, které jinak hraje až třetí housle. A pak třetí část - ta je pro mě jak z jiného světa. Asi to tak má v rámci příběhu působit, ale na mě to bylo najednou doslovné a moc jednotvárné, tudíž chvílemi nudné. Určitě až se po nějaké době odhodlám pustit to znova, budu o něco chytřejší. (11.02.2009)

Hezké obrázky. Zbytek je přefinancovaná bezradná s...ka. Z překotného znovuobjevování se a bouřlivého vzájemného vítání se zhola podružných a v "příběhu" dříve znepřátelených postav se vzpamatovávám dodnes. Wenders prostě zaměstnal kamarády a byl rok 91; ale měl tam i hvězdy, ba i Asiaty a Aborigince, kteří se museli objevit a pak se přivítat - a tak plácal, plácal až uplácal. Peněz měl dost. Dal jsem *, po měsíci zvyšuju o hvězdu, protože jsem pochytil (alespoň) jeden silný étos filmu (kromě klobouku Dommartin a postmoderní přepjatosti vůbec) - je to vize závislosti na displejích, která došla naplnění - někteří mí přátelé dnes i serou ajfounem. (25.01.2015)

Videná 280 minútová verzia. Skoro päť hodín som sa pozeral na prapodivný zlepenec významov, príbehových štruktúr a prazvláštnych postavičiek obývajúcich Wendersové univerzum podivuhodností na pozadí akejsi neistej reality. Prvá časť je putovanie. Road movie postupne prechádzajúca najznámejšími miestami sveta. Tá druhá časť, odohrávajúca sa len v Austrálii je zase komornou sci-fi o živote, snoch a príbehoch. Všetko spolu krásne korešponduje a aj napriek dĺžke z toho vyviera silná režisérska koncepcia. Nebudem asi ďaleko od pravdy, keď napíšem, že Wenders pristupoval k filmu ako emočne zainteresovaný tvorca. Všetko čo chcel vypovedať, či už je to názor na svet, na príbehy alebo na spôsob ako sú nám príbehy prezentované je tu obsiahnuté v dokonalej príbehovej symbióze. V zásade je to film, ktorému sa dá vytknúť len máločo. Nech už je to vaša šálka čaju alebo nie, nebude asi nič k čomu by ste film vedeli svojou formálnou precíznosťou prirovnať. Aspoň ja neviem. A to, že film prepadol nie je ani tak znak multižánrovosti. Tá tu funguje. Je to skôr spôsobené neustálim koketovaním s komerčným filmom, pričom sa jedná o poctivý art. Hudba skvelá. Rovnako aj ústredné trio. Mňa osobne ešte potešil aj sympaťák Vogler. Takéto filmy sa točili len chvíľu. A sú príjemnou spomienkou na to, ako sa autorská všestrannosť hodila na malú chvíľu do jednej doby, a fungovala svojsky, dokým ju nenašli tí , čo ju nájsť mali, a nezobrali si z nej to, čo sa z nej zobrať malo. (07.12.2021)

Nesúvislý dej, ktorý sa tiahne filmom s dlhočiznou stopážou (videná 158-min. verzia). Akési soft sci-fi road-movie, ktoré začína i končí divne, a v ktorom sa väčšina postáv chová nelogicky. Nepomôžu veľmi tomu ani Hurt, ani Neill. Práveže sa divím Neillovi, že sa na taký ľahký eurobizzarre dal nahovoriť. Nečudo, že film skončil absolutným prepadákom. Čo sa mi ale páčilo, bolo vykreslenie blízskej budúcnosti, tj. svet sa celkovo nezmení, iba pribudne pár high-tech hračičiek. Hodnotenie: 45% (25.06.2014)

Wim Wenders je kouzelník! Kouzelník obrazu, kouzelník zvuku i kouzelník hloubky výrazu! Wenders o tomtu filmu snil a připravoval se naň 14 let!, snímek stál 23 milionů marek, točil se v patnácti městech osmi států čtyř světadílů. Co o tom říci - film, který naprosto plynně spojuje detektivku se špionážním filmem, vše je podané jako roadmovie v melodramatickém obalu se sci-fi podkladem! Nechci tvrdit, že jsem ho pochopil (to asi ani nejde), ale byl jsem jím naprosto uchvácen, ohromen a fascinován - stejně jako snímek sám je fascinován snem, viděním a fantazií. U Wenderse naprosto nezáleží na stopáži - po skončení snímku vždy převládá pocit, že toho bylo málo - jak rád bych se dostal k původnímu osmihodinovému materiálu (!!!). Solveig Dommartin je podobně jako v Nebi nad Berlínem neodolatelná (andělštější než její andělští obdivovatelé). Sam Neill si u mě neuvěřitelně polepšil a stal se z pitomce z Jurského parku hodně, hodně velkým hercem. Max von Sydow, Jeanne Moreau, William Hurt - všichni neuvěřitelně poetičtí a dokonalí. Film, v němž vás nepřekvapí vůbec nic - ať je to jakkoliv podivné, krásné a nezemské!!! (17.08.2005)