Bohem zapomenuté děti

Tento snímek je bezpochyby kvalitní a skvělý a kdovíco ještě, jenomže já ho mám zdiskreditovaný nekritickým zbožňováním své matky a navíc nemám ráda Willama Hurta, protože vůbec neotvírá pusu, když mluví, což ještě v kombinaci s českým dabérem, který mluví jaksepatří,vypadá místy fakt divně. Vždyť je to herec proboha.Copak neumí mluvit? (21.12.2003)

Vkusná romanťárna využívající motiv hluchoty hlavně k svému vlastnímu ozvláštnění (naštěstí ne k levnému dojení emocí), tu a tam i jako odrazový můstek k zpodobnění všelikých mezilidských propastí, blízkostí, pout a unikání. ***1/2 (na vážkách se čtvrtou, jak mi do druhého dne v hlavě zůstal hlubší a příjemnější otisk, než se původně zdálo.) (04.10.2015)

Dnes už klasický příběh jsem viděl po letech. Skvělý William Hurt a možná ještě lepší Marlee Matlinová, dobrý příběh ze školy hluchoněmých dětí, kam přichází učitel s netradičními vyučovacími postupy a získá si přízeň svých žáků. Osudovým se stalo setkání s hluchoněmou uklízečkou, bývalou žákyní školy, která zarputile odmítá komunikovat v hlasové řeči. Pak se odvíjí romantický příběh, v němž dojde k náhlému oboustrannému vzplanutí (v bazénu - jak proboha mohli tak dlouho vydržet pod vodou?); nu, načež to pokračuje klasickým hollywoodským klišé se sentimentálně šťastným koncem. Téma je neotřelé, dobře se na to kouká, takže až na tohle klasické zakončení dobře koukatelné - čtyři hvězdičky. (15.08.2014)

Silný film, zobrazuje prostředí ve škole pro neslyšící a rád bych věřil, že je to příběh realistický. Samozřejmě nejpřesvědčivější je ve filmu skutečně neslyšící M. Matlin (mimochodem mám pocit že se včera objevila na obrazovce v seriálu "zoufalé manželky"). Film mě nejvíc zaujal poodhalením problémů a jejich řešení, tak jak je vidí a prožívají neslyšící. (12.12.2006)

Predstaviteľ americkej tvorby na pomedzí artu a kvalitnej komercie. Zvolená téma je ešte väčší hazard ako v Rain manovi, ale znova všetko parádne vyšlo. Ústredná dvojica je dokonalá, Oscara by som doprial aj Williamovi Hurtovi, s prihliadnutím na jeho veľmi silné obdobie v 80-tych rokoch. Nezabudnuteľná je najmä scéna vo vode, takéto jednoduché, ale silné humanistické metafory sa mi niekedy páčia viac, ako skryté, nerozlúštiteľné šifry ťažkých "artových" režisérov. (28.05.2012)