Bohem zapomenuté děti

Plný ideálů nastupuje do školy pro neslyšící. Má skvělé reference a nekonvenční vyučovací metody, jenže v tomhle světě ticha a izolace to bude pro učitele Williama Hurta (na konci osmdesátých let zažíval velmi silné herecké roky) jiné kafe. Přesto své žáky brzy přiměje k aktivní spolupráci. Jeho zájem ovšem směřuje i jinam. Láká jej bývalá žačka, která ve škole zůstala coby uklízečka. Osamělá a inteligentní dívka jakoby se nechtěla posunout dál. Získat důvěru hrdé dívky bude sakra obtížné. „Nemůžeš zapálit oheň a pak říct dobrou noc!“ Vztah těchhle dvou byl na houpačce od samého začátku. Zatímco on pozvolna pronikal do jejího ticha, opakovaně zkoušel zatáhnout ji zase do světa slyšících. Ovšem nejprve je třeba porozumět tomu jejímu. Velmi netradiční látka, silná, nepodbízivá, zajímavá. Tvůrci neukazují handicap jako něco, co by mělo vyvolávat v divácích soucit, snaží se tenhle svět pochopit a ukázat hluchoněmé jako plnohodnotné osobnosti. Krásná Marlee Matlin byla skutečně zjevením. (30.08.2020)

Tento film jsem viděl teď po třetí po asi roční pauze a líbil se mi stejně tak, jako na poprvé. Možná je to tím, že k neslyšícím lidem, respektive k těm, kteří umí znakovou řeč, cítím veliký obdiv. Ať už to byla hluchoněmá Japonka z filmu Babel nebo děti z filmu Dogani, prostě mě toto téma baví. A pokud se k tomu přidají perfektní herci a ne úplně blbý scénář s hezkým hudebním doprovodem, tak si nemám na co stěžovat. Super odpočinkový film. (19.03.2015)

Bohom zabudnuté deti sú zaujímavým a podnetným filmom. Na pozadí lásky učiteľa a bývalej žiačky film nastoľuje množstvo problémov a otázok, ktorých riešenie je odlišné, ako ponúkajú idiotskí stúpenci multi-kulti a integrácie za každú cenu. Deti a mladí ľudia vo všeobecnosti sú málo tolerantní k odlišnostiam oveľa menšieho rozsahu, ako je hluchota. Navyše je komunikácia s hluchým jedincom podmienená naučeniu sa posunkovej reči. Na druhej strane bolo úsmevné a sympatické, akí boli postihnutí mladí ľudia "ukecaní" v spoločnosti seberovných. Ruky sa im len tak mihali a v miestnosti vládlo ticho. Už som niekde napísal, že som sa bez problémov zmieril s tým, že už ani raz nevystúpam na Téryho chatu, keď mám TEP kolena. Tak prečo má niekoľko, hlúpym smerom orientovaných, aktivistov snahu dožičiť postihnutým ľuďom za spoločné peniaze všetko to, k čomu majú prístup zdraví. Je to rovnako hlúpa idea, ako snahy šialených socialistov vziať peniaze bohatým a rozdať ich chudobným, aby mal každý rovnako. Aj tu platí rozumný výrok: nemôžeme si byť rovní, keď nie sme rovnakí. Je asi zbytočné dodávať, že film je ako celok veľmi príťažlivo nakrútený a obaja herci v hlavných úlohách sú skvelí (vlastne nielen oni). (13.01.2015)

Před lety na mě tenhle film zafungoval stejně, jako kdybych na nebi zahlédla UFO. Film o barierách, jejich ignorování, jejich bourání, velké lásce .... Hluchoněmá herečka Marlee Matlin byla tehdy dalším zjevením a donutila s osudem své hrdinky bezezbytku cítit. Svůj handicap, bohužel, už nikdy tak hodnotně "nevyužila", ale i tak dokázala víc, než spousta hollywoodských tzv.celebrit. (17.01.2004)

Neotřelý příběh lásky dvou prolínajícího se světa zvuků a ticha handicapované dívky a zdravého učitele. Jejich střet dával tušit od prvního okamžiku, že jde o nezvyklou citovou komunikaci, která mě aspoň přiblížila prostředí a život neslyšících, byť je to prezentováno v hollywoodském stylu a trošku sentimentálně, nespatřoval jsem v tom žádný filmový kalkul, ale krásné obrazné vyjádření. Divadelní premiéra tohoto příběhu se konala již v roce 1979 v Los Angeles a poté New Yorku, kde zaznamenala obrovský úspěch u diváků i u odborné kritiky a byla oceněna cenou Tony jako nejlepší hra sezony 1979-1980. V hlavních rolích na Broadwayi hráli poprvé také neslyšící herci John Rubinstein a Phyllis Frelich. Po několika letech filmová společnost Paramount Picture se rozhodla přenést příběh na filmové plátno kin a po delším hledání svěřila filmové ztvárnění režisérce Randa Haines. Musím však napsat, že tento film se jí velice povedl a získala si mou přízeň. (30.06.2017)