Bohem zapomenuté děti

A zase je to tady !!! Gesta překonávají slova. Znaková řeč je v tom filmu úžasná aspoň mi tak připadala. A ta herečka Marlee Matlin mi dost přišla podobná těmi vlasy a tím pohledem Baby z filmu Hříšného tance :DI když je film o lidech s handicapem,není vůbec smutný. Na místě učitele si také nikoho jiného představit nedokážu. Film ve mne probudil velmi zajímavé pocity a jsem si jistý,že každého diváka povede tento snímek k zamyšlení nad svým životem.Doporučuju. (18.03.2013)

Před lety na mě tenhle film zafungoval stejně, jako kdybych na nebi zahlédla UFO. Film o barierách, jejich ignorování, jejich bourání, velké lásce .... Hluchoněmá herečka Marlee Matlin byla tehdy dalším zjevením a donutila s osudem své hrdinky bezezbytku cítit. Svůj handicap, bohužel, už nikdy tak hodnotně "nevyužila", ale i tak dokázala víc, než spousta hollywoodských tzv.celebrit. (17.01.2004)

...tenhle film pro mě "objevil" dvě věci...minimalistické herectví Williama Hurta a svět ticha... ...ráda bych řekla něco nového a objevného jenže u Bohem zapomenutých dětí jde čistě o pocitovou záležitost...donutila jsem se přehodnotit svoje představy o kvalitě života v závislosti na jakýchkoliv handicapech...došlo mi že emoce nejsou vůbec o tom kolika způsoby je můžeme (a spíš nemůžeme) vyjádřit...a že to co já považuju za normu chování myšlení a "bůhvíčehovšehoještě" jsou jen předsudky a neznalost věci... ...k tomu všemu skvělý W.H. jehož obličej dokáže vyjádřit cokoliv aniž by promluvil a neuvěřitelně opravdová M.M. která mluví celým tělem.. ...a pár nezapomenutelných scén...taky chcete při milování slyšet svoje jméno? (07.03.2010)

Vynucený spoiler: Film, který klade na diváka požadavky: vžít se do (role) učitele řeči nebo do jeho hluchoněmé milenky nebo do obou. Zkusím to tedy u Sáry: V mládí ji matka dala do útulku pro hluchoněmé, přesto se obě naučily posunkovou řeč, to znamená, že to nemohlo být v útlém mládí, a navíc ani v pubertě, kdy fungovala jako těžko říct co (snad nymfomanka). Dalo by se tak říct, že ji matka "poslala do učení". Sára se ale učit odmítá a tak pracuje (už jsme ve filmu) jako uklízečka, přesto je považována za velice inteligentní. (Její) učitel řeči ji však z tohoto prostředí, v němž se cítí spokojená, vytrhne a naučí ji hrát poker. V pokru je dobrá, ale pokr hrát nechce, chce jít na vysokou školu, a tak učitele opouští a vrací se k matce. Všichni se jí neustále omlouvají, zvlášť když ji posedne záchvat běsu a začne sprostě posunkovat. Nejlépe je jí ve vodě, do níž se snaží strhnout i učitele. Nakonec je jí bez něj smutno a tak se k němu vrací. Jejich společná budoucnost je přesto velmi nejistá.  ... Možná lehká písnička Boba Dylana v tom udělá více jasno: But I can’t respond / To your sign language / You’re taking advantage / Bringing me down / Can’t you make any sound? - Nevím co si počít / s tvou posunkovou řečí / jsi ve výhodě / a jám z toho depku / což nevydáš ani hlásku? (17.01.2024)

Jeden z těch slavných filmů, od kterých člověk čeká těžké a nestravitelné umění a proto se mu povědomě vyhýbá. Ale nic takového se zde nekoná. Sledujeme prostý příběh učitele (William Hurt) který přichází učit hluchoněmé děti na odhlehlé místo a přitom se zamiluje do hluchoněmé uklízečky (Marlee Mattinová). Výuka je přitom čistě komediální (Hurt učí žáky mluvit pomocí nadávek, na diskotékových peckách nebo klidně na hlavě) a samotný vztah je jedna z nejkrásnějších romancí, jakou jsem ve filmu viděl, se všemi vztestupy i pády takového normálního vztahu. Mattinová je naprosto přirozený talent, která jen pomocí znakové řeči a výrazů dokáže vyjádřit neuvěřitelnou škálu emocí a Oskara má naprosto zaslouženýho, ale podle mě by si ho zasloužil neméně i Hurt, který nejenže hovoří znakovou řečí, ale ještě u toho stíhá mluvit a překládat co řekne Mattinová, aniž by to vyznívalo jakkoliv nepřirozeně a k tomu všemu jen tak mimochodem podává fantastický herecký výkon. Moc krásný film. (05.07.2009)