Režie:
Hector BabencoScénář:
Leonard SchraderHrají:
William Hurt, Raul Julia, Sônia Braga, José Lewgoy, Milton Gonçalves, Luiz Serra, Wilson Grey, Fernando Torres, Sergio Kato, Antônio Petrin, Miguel FalabellaObsahy(1)
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských" snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost... Hector Babenco zvládá omezený prostor cely s režijní bravurou opravdového mistra. Kontrast mezi reálným a vysněným světem dodává snímku zvláštní napětí, podpořené strhujícími hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (66)
Tento film mi vyhodilo hneď medzi prvými pozíciami, keď som si na stránkach csfd v rebríčkoch chcel pozrieť zoznam najlepších filmov produkovaných Brazíliou. Fakt, že zbožňujem väzenské drámy, ma k pozretiu Bozku pavúčej ženy v momente presvedčil. No nebolo to to pravé orechové a ani oscarový výkon Wiliama Hurta tie dve hodiny viac-menej nudy nezachránil. PS: "Ak máš kľúče k tým dverám, s radosťou Ťa budem nasledovať…inak si budem unikať svojím vlastným spôsobom." ()
Naladěno jsem měla ihned, Hector Babenco si mě vodil jako marionetku a já se vůbec nevzpouzela.. Komorní drama dvou mužů ve vězeňské cele mě zaujalo na první dobrou a pánové byli skvostní, William Hurt v roli homosexuála fantastický a Raul Julia jako politický vězeň mu zdatně sekundoval.. Přátelství, pochopení, přesvědčení, no a samozřejmě filmy - to všechno jsou i pro mě osobní záležitosti.. ()
William Hurt by měl dostat metál (a taky dostal) - Babencovo typické prostředí - jihoamerická věznice, homosexuální postava - vše postaveno do kontrastu s vyprávěním děje kýčovitého filmu --- je to intenzivní nálož, která se umí dostat pod kůži - mě osobně ale vadila jistá "naivita", se kterou dvě hlavní postavy přistupovaly jedna k druhé až k osobnímu happyendu. Nevím, trošku mimo šálek mé kávy, přes nižší hodnocení uznávám kvality snímku. 7/10 ()
Snímek s pozoruhodnou atmosférou. Zároveň velmi drsný i velmi jemný, velmi ošklivý i velmi krásný, velmi smutný i velmi vtipný. S tímto filmem je to vlastně stejné jako s výkonem Williama Hurta - nevíte, co si myslet; zda ho odsoudit nebo politovat, odkopnout nebo obejmout... To, jakým způsobem Hurt vytvořil komplexní postavu, která vás v každém svém gestu zároveň irituje a zároveň vybízí k soucitu, se dá skutečně nazvat hereckým mistrovstvím. S filmem mám jediný problém, a to je mé příliš vysoké očekávání. Když jsem slyšel, že jde o legendární brazilský snímek s queer tématikou, který se jmenuje Polibek pavoučí ženy, obsahuje snové sekvence a byl podle něj vytvořen muzikál od fantastické dvojice Kander - Ebb, čekal jsem, že půjde o nekonvenční surrealistickou podívanou; něco mezi Timem Burtonem a Priscillou, královnou pouště. Trochu mě tedy zklamalo, že jde vlastně o dost klasicky vystavěné konverzační vězeňské drama, kde se 90% stopáže odehrává v jedné místnosti. I přesto jde ale o výjimečný a dojemný film o těch nejbizarnějších podobách lásky. ()
Nestává se moc často, že by brazilský film zasáhl do oscarového klání. Polibku pavoučí ženy se to svého času podařilo. Komorní drama o zvláštním vztahu dvou vězňů z doby brazilské vojenské diktatury na první pohled nemá běžnému divákovi co nabídnout, protože se odehrává převážně v klaustrofóbním prostoru jedné cely. Politický vězeň Arregui patří k těm odpůrcům režimu, na kterých si tajná policie i vězeňská správa zatím vylámali zuby. Mladý homosexuál Louis se jeví jako dostatečně vydíratelný a manipulovatelný a je proto nasazen do cely jako práskač. Přecitlivělý Louis uniká z nehostinného stresujícího prostředí cely do světa snů a fantazií ve stylu laciných brakových filmů 30. a 40. let. Oba muži přes povahovou rozdílnost k sobě postupně nacházejí cestu a vzniká zvláštní druh přátelství. Klíčovým pro úspěch snímku a jeho emocionální dopad na diváky je soustředěný špičkový výkon Williama Hurta v roli zženštilého Louise, za který herec obdržel dokonce Oscara. Vedle dojemného příběhu o přátelství a (sebe)obětování na mě působí surrealistické exkurze do omamného světa kýčových melodramat plných patosu a sentimentu. Celkový dojem: 90 %. ()
Galerie (68)
Photo © Island Alive
Reklama