Trestný prapor

Bohužel jsem neviděl na STV všechny díly, kde dnes seriál končí, ale z toho, co jsem viděl, mě velmi mile překvapil. Nejedná se kupodivu o hrdinské ruské klasiky. Je to drsný, reálný obraz Velké vlastenecké války, lidí - trestanců, kteří mají zemřít buď ve vězení, nebo na frontě. Trestný prapor stojí na stejné příčce jako Bratrstvo neohrožených nebo Pacific. (16.11.2010)

Tohle je sakra dobře natočený válečný seriál, který sice nevyniká monstrózní produkcí (narozdíl třeba od Bratrstva neohrožených), za to má ale výborné obsazení a postavy, které jsou mnohovrstevnaté a je radost s nimi těch jedenáct dílů sjet. Hodně překvapivě se tu tepe do rudé armády a když tu někdo s řevem "Uráá" vyráží na sebevražednou steč, tak to nevypadá jako agitka a patosu je tu tak akorát, aby byl uvěřitelný a nikoliv ulepeně trapný. Kéž by se stejné péči jako vypsání charakterů mužstva dostalo i vyššímu důstojnictvu, kde jsou postavy jasně nalinkované ve charakterech totální svině, nebo otcovské figury. Jasně, je tu pár slabších momentů, ale... Na ty v důsledku kašle pes. (25.06.2017)

První tři díly: 4/5. Druhé tři díly: 4/5 Třetí tři díly: 5/5 Poslední dva díly: 4/5 Celkové resumé: 4/5 Na ruské poměry velmi solidní seriál s velmi dobrým výběrem herců a dosti silným příběhem. Jo osudy malčiků v trestných praporech nebyli jako osudy jejich kolegů z jiných spojeneckých armád. V žáné armádě neexistovali NKVD a podobné jednotky které by dávali tak zabrat zatracenům vojákům jako v krasnije armi. Pro mě asi nejsilnější zážitek byli závěrečné titulky posledního dílu, kdy se objevuje seznam všech trestných praporů, který mi přišel nekonečný a stále více se rozrůstal do obludných rozměrů, se stovkami těchto praporů, což jsou desetitisíce vojáků hnaných na smrt za větší či menší prohřešky. Celkové resumé je 4/5*. Privjet iz Shtrafbatu. (02.01.2008)

Komorní válečné drama odehrávající se někdy mezi lety 1941-1943 je mikrokosmem velitelství divize a prostředí trestného praporu, kam byli zařazováni ti, na jejichž životě nebyl příliš velký zájem a byli proto nasazováni tam, kde to nejvíce připomínalo potravu pro děla, miny, tanky či jiné nástroje válečných jatek. V ruském případě šlo o tvář zvláště odpudivou, protože trestáni byli až příliš často ti, kteří patřili k nejlepším a doslova Stalinovi navzdory zachránili Rusko před nejhorším ponížením v jeho novodobých dějinách, jdoucím daleko za limitu, k níž se kdysi velmi vzdáleně přiblížil Napoleon I. Syrovostí přístupu, věcností při pohledu na příslušníky policejního ministerstva NKVD (velmi připomínajícími tu nejhorší verzi StB našich padesátých let), ale i citlivou individualizací vyšších důstojníků divize nebo lidí v týle připomíná TRESTPRAP (to je doslovný překlad ruského zkratkového názvu) MASH. Ta obdoba je ovšem velmi vzdálená, protože více než 200 dílů čítající americký seriál se soustředí na takřka mírový život nemocnice a přerůstá do širší dobové sondy demokratické americké společnosti prožívající šok z vietnamského výprasku. Všechno, co bylo možno dříve slyšet jako pokradmé poznámky kdesi stranou nebo v náznacích poučenějších próz ruských předních spisovatelů (např. Šolochovův OSUD ČLOVĚKA) je tu věcně a bez příkras podáno jakoby na tácu. Vlastenectví, které prostupuje i tyto zavržené, nevyznívá hluše, protože Hitlerovi se podařil svého druhu zázrak: přesvědčit ruského i obecně sovětského člověka, že může existovat rozvrat a brutalita ještě větší, krutější a bezuzdnější než byla ta, kterou ztělesnil ve své ponuré osobnosti někdejší zločinecký diktátor z Kremlu. Jakkoliv lze dílu vytýkat řadu dílčích nedodělků, syrovost záběru, mimořádná kvalita hereckých výkonů, ale i režie a scénáře - uznalou zmínku zaslouží i úvodní motiv ostnatých drátů - převládá. Hrůza a děs, ale i lidství a solidarita mezi politickými a lidmi ze skutečného dna sovětské společnosti jsou tu alespoň pro mne představeny v celé své strašlivosti. Snad také jako konečně skutečná katarze nešťastné největší evropské země, trestané v minulém století režimy, jež si nezasloužila, a krvavými konflikty, po kterých nikdy netoužila. Právě tudy zřejmě vede dokončení cesty ruské společnosti do Evropy, z níž nikdy nevyšla a jejíž je již druhé tisíciletí přirozenou součástí. (26.07.2010)

11 dílů tohoto seriálu mě seznámilo s realitou, kterou jsem si doposud mohl přečíst jen v knihách. Před nedávnem odvážné téma pro filmová zpracování se stalo skutečností. Je to ukázka toho, že Rusko má vůli vyrovnávat se se svou minulostí. Seriál není bůhví jak protknut kvalitními válečnými scénami, to je důvod, proč dám pouze hvězdiky 4, na druhou stránku, tuto menší újmu na kráse plně vynahrazuje vše ostatní. Atmosféra, výběr postav, kstýmy a předevší dialogy jsou právě ty záležitosti, které v tomto seriálu dokáži působivě podat marnost boje těchto jednotek. (15.12.2008)