Trestný prapor

Je mi líto, ale bezbřehé nadšení mnohých nad seriálem nesdílím. Vypadá, jako by vznikl za časů pozdní perestrojky, nikoliv ve 3. tisíciletí. Objevují se v něm tabuizovaná témata ze sovětských dob, počínaje obludností stalinského gulagu a široce rozšířeným antisemitismem konče. Jenže některá z nich se jen nakousnou, jiná se změkčí - tvrdě nekompromisní přístup velitele NKVD je víc než vyvažován otcovským přístupem velícího generála a ostatních důstojníků štábu. Když už má člověk pocit, že se seriál umí dotýkat bolavých míst sovětské historie a hojit rány, přijde hláška, která je jak nezasloužený políček. Kupříkladu když velitel vyzývá pochybující vojáky, ať se raději vrátí dál válet šunky do bezpečí tábora a bez práce projídat menáž. Trestný oddíl má zjevně jen skromný rozpočet a nemůže uchvacovat výpravou, což je jedna věc. Horší je, že pokud už sporadicky dojde na bojové scény, jsou natočené nevýrazným a nepřehledným způsobem. Silnou stránkou je naopak obsazení. Tahle generace ruských herců už u nás známá není, přitom jde často o špičkové herce, které je radost sledovat. Celkový dojem: 60 %. (20.11.2015)

Přežijou bolševika utečou před fašistou a uniknou smrti, ale vlast je prohlásí za zloděje a zrádce. Jediné vykoupení je návrat na frontu. CITÁT - Už mě nebaví to věčný válení na cimře, mrknu se na frontu. Poctivě jsem dokoukal všech jedenáct dílů, nemohu posoudit historickou podobu, ale u seriálu jsem se nenudil a i když nebylo moc válečných scén tak lidské utrpení to vynahradilo. (05.04.2010)

Jak už bylo zmíněno, s Bratrstvem neohrožených se to nedá srovnat. BoB je technicky úplně někde jinde. Trestnému praporu chyběly peníze a možná i ambice na něco většího. Ale to vůbec nevadí. Celou dobu jsem na to koukal bez očekávání jako na průměrnou „poučnou“ zábavu. Avšak úplně poslední scéna posledního dílu mě rozplakala. Ne, že mi ukápla slza, ale opravdu jsem několik minut brečel. Ani nevím přesně proč. Ten zpěv – ten chorál. Když to znělo, jako bych slyšel ruskou duši. Všechny paradoxy a protiklady toho národa v jedné scéně, jedné písni. (08.08.2014)

První tři díly: 4/5. Druhé tři díly: 4/5 Třetí tři díly: 5/5 Poslední dva díly: 4/5 Celkové resumé: 4/5 Na ruské poměry velmi solidní seriál s velmi dobrým výběrem herců a dosti silným příběhem. Jo osudy malčiků v trestných praporech nebyli jako osudy jejich kolegů z jiných spojeneckých armád. V žáné armádě neexistovali NKVD a podobné jednotky které by dávali tak zabrat zatracenům vojákům jako v krasnije armi. Pro mě asi nejsilnější zážitek byli závěrečné titulky posledního dílu, kdy se objevuje seznam všech trestných praporů, který mi přišel nekonečný a stále více se rozrůstal do obludných rozměrů, se stovkami těchto praporů, což jsou desetitisíce vojáků hnaných na smrt za větší či menší prohřešky. Celkové resumé je 4/5*. Privjet iz Shtrafbatu. (02.01.2008)

Velmi kvalitní ruský vojenský seriál. Jsem nesmírně překvapena s jakou otevřeností řeší dialogové scény režisér. Sálá z toho filmu pravá ruská duše i povaha. Když se nad každou větou pronesenou vojákem, který je odsouzen na smrt a nemá co ztratit, zamyslíte, tak pochopíte, proč Wehrmacht prohrál v Rusku válku. Ač těmto trestancům sovětský režim nepřichystal nic dobrého, ba ani bývalým důstojníkům Rudé Armády, přesto cítíte, jak Rusové hluboce milují svou vlast. A právě tato obrovská láska k vlasti (k té nádherné široširé Rusi s blátivými cestami, širokými lány obilí a vypálenými vesničkami ) způsobila, že vzdor a odhodlání vyhnát uchvátitele ze své země za cenu života, byl pro každého vojáka věcí cti a samozřejmosti. Film je protkán krásnými ruskými písněmi a místy má i velmi citlivá místa, že pochopíte !?! ruskou mentalitu. Je opravdu jiná než ta naše. (14.11.2007)