Tajuplné Mamberamo

„Je to zvláštny pocit - keď zvedavo stojíte na prahu niečoho nepoznaného, a pritom stačí prijať výzvu a prekročiť zakázaný prah.“ Počujete bubnovanie z hlbokej džungle? Aj vám sa oblečenie lepí na telo tak hnusne, že už sa nad tým ani nerozčuľujete? Máte strach z malárie, ktorej záchvaty budú také pravidelné, že si podľa nich môžete nastavovať hodinky? Tak sa pridajte na expedíciu do tajomných končín Novej Guinei, údajného semeniska kanibalizmu a Doby kamennej. Presnejšie, do vnútrozemia k rieke Mamberamo, ešte presnejšie na časť ostrova zvanú Irian Jaya (druhou polovicou je Papua). Táto oblasť je civilom uzavretá (ako "nekontrolovateľná“). Povolenia na vstup nevydávajú. Známe sú iba letecké zábery. Ako tak pozerám dokumenty v nedeľu pred obedom s opálenými krásavcami, čo nemali kedy nazbierať životné skúsenosti (poznáte tie ich hlášky, napríklad „z tejto starej stavby ma mrazí minulosť nekonečna“), smejem sa. Strhujúce TAJOMNÉ MAMBERAMO je venované Jindrovi Martišovi; mesiac po tomto filme ho zavalila lavína pod Anapurnou. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/184413/Tajomne-Mamberamo-100.html (05.11.2005)

Co ti kluci jsou ochotni podstoupit, je neuvěřitelné. Zvládnout takovou cestu zdravý je už na hraně lidských možností, ale s malárií to je naprosto nemožný risk. Ale jak je vidět, lidé tyto hazardní cesty záměrně vyhledávají. Na konec suchá poznámka, že o měsíc později sympatický Jindra zahynul - docela šok. Je sice většinou lepší umřít o něco dříve nežli o něco později, ale on toho mohl ještě tolik dokázat.... (18.11.2008)

Jedna z nejlepších Barabášovin-možná právě proto, že sám na expedici nebyl(pouze sestříhal a okomentoval materiál) a díky dané předloze nemohl tak volně zabřednout do svých pseudofilosofických pindů. Samotný obrazový materiál je místy lehce slabší, ale to se dá pochopit vzhledem k tomu, že kluci měli i bez natáčení svých starostí dost. Nejsem si úplně jistý jestli takovéhle náštěvy těm zapadlým kmenům spíše neškodí, ale tentokrát jim alespoň nikdo necpal cukříky a nevnucoval se něják na sílu( dobrý průvodce je evidentně k nezaplacení). ............ Pořád mi jen vrtá hlavou taková nejasnost : Třeba Barabáš-i ve svých novoguinejských filmech-pořád zdůrazňuje, jak musí sníst všechno co mu kmen přinese, protože odmítnout by byla obrovská urážka, a tady vegetarián Jindra odmítá ve velkém a jediný důsledek který to má je, že Laco má o jednu porci navíc.. To jako tihle kluci při své tisícikilometrové pouti narazili náhodou jen na kmeny, kterým je to u zadku, nebo si z nás pohádkáři jako Barabáš dělají dobrý den a zveličují každý svůj dojem? (03.12.2013)

Hazardéři se životem měli opět potřebu si dokázat, jak jsou nepřemožitelní a že pro ně není žádný cíl příliš vysoko. K tomu jsou potřeba dvě věci. Odvaha a místo, kam se zatím mnoho lidí nevypravilo. Docela mě překvapilo, že si hlavní hrdina tak dlouho namlouval, že malárii mít prostě nemůže, ačkoli tomu úplně všechno nasvědčovalo. Nutno říct, že na výpravě byl daleko za hranicí nasazení života a měl obrovské štěstí. Více než dokumentování primitivních divochů je nám tedy popisováno, co všechno musel náš hrdina podstoupit a jak mu u toho bylo zle. Na divoších se mi nejvíce líbily jejich držáky a zakrývače penisů. Černé kmeny jsou bohužel pořád stejné a záběrů není mnoho. Příliš mě dokument neoslovil. V závěru mě docela šokovalo oznámení smrti, na první pohled, sympatického člověka. Dávám lepší 2*. (10.07.2013)

Nespútaná krása, ktorá vo mne vyvolala duševnú a vizuálnu nirvánu. Táto cesta do neznáma je taká pútavá, že máte chuť sa pobaliť a ihneď vyraziť do týchto neprebádaných končín. Radosť pozerať sa, akí šťastní sú ľudia z kmeňov, ktoré ešte nie sú poznačené "civilizovaným" svetom. Žeby to niečo pre modernú spoločnosť signalizovalo...? (30.09.2008)