Duane Hopwood

Davida Schwimmera mám ráda, Ross byl má oblíbená postava ve Friends a po skvělém výkonu v tomto snímku ještě víc lituji, že se spíše než hraní věnuje režii. Jeho Duane je největším kladem filmu a ačkoliv v reálu alkoholikům zrovna nefandím, tady mi ho bylo chvílemi i líto, zvlášť když jsem viděla jeho nefalšovanou lásku k dětem i bývalé ženě. Není to příběh o bezohledném opilci, co sobecky přehlíží city ostatních, ale o slušném člověku, který tak úplně nezvládá některé životní situace a pomalu, ale jistě propadá alkoholu, jen si to ještě plně neuvědomuje. Takový malý nezávislý kousek, kde nic není černobílé, stejně tak jako v životě. (28.09.2013)

Malý, skromný a bezmála pětihvězdičkový film, který vám může učarovat mimo jiné svou jemnou zdrženlivostí a neokoukanými exteriéry. Komorní dramata mám velmi rád, a když jsou ještě poměrně svěže natočena a netlačí na pilu, pak je radost se na ně dívat. David Schwimmer překvapil svým odevzdáním se roli a vybudoval tak velmi uvěřitelnou a skutečně politováníhodnou postavu, se kterou jde divák od začátku až do konce i přesto, že kolikrát by hlavnímu hrdinovi rozbil ústa. Tak trochu smutná, ale upřímná a chtělo by se říci i opravdová podívaná. (18.02.2011)

Přiznám se, že znám Davida Schwimmera jenom v rolích komedianta nebo blbečka. O to víc jsem byl překvapen, jak dobře a věrohodně zahrál takovouto vážnou roli plnou emocí. Když se zamyslím zpětně, tak je celkové vyznění filmu, jeho závěr i sdělení divákovi shrnuto do jediného, výstižného mimického výrazu hlavního hrdiny. Toliko k Davidovi. Příběh sám je na americkou tvorbu ojedinělý absencí klišé, předvídatelných zvratů, pseudo-hlubokých sdělení společnosti a pompézního happyendu s tančícími pěnkavami (a že nemá typický hollywoodský happyend neznamená, že skončí vyloženě blbě - to jen na okraj, abych někoho neodradil). Kdybych měl k filmu přiřadit jediné adjektivum, zvolil bych "upřímný". (28.08.2014)

Zajisté jste si všimli (ti z Vás, co už film shlédli), že některé jednotlivé "obyčejně-jasné" a kolikrát i "zbytečné" dialogy jsou sympaticky "přebity" hudbou. A co na tom nejvíce oceňuju? To, že si je divák domyslí, téměř se storocentní přesností. V tom vidím originálitu a hlavně jistou a přiiměřenou dávku odproštění, nejen od masové americké produkce, nýbrž i od té nezávislé, která má sama o sobě také dost výkonostních stupňů a je třeba mezi ní filtrovat. Film také pracuje s charismatickým zimním prostředí na východním pobřeží USA, které působí, díky svým "neamerickým" ponureji laděným barvám (podoba s Věčným svitm neposlkvrněné mysli) věrohodně a realisticky, což společně s hudbou (především v těch jazzových pohoách) přispívá na výjmečnosti jeho atmosféry. Ujišťuju se také v tom, že většina amerických filmů, představených na Sundance vlastně splňuje vškeré mé požadavky na ameický nezávislý film, včetně přiměřené dávky invnce (Ph 5,5). Není to pravidlo, či mé zaslepené dogma, ale existuje tam poměrně vysoká pravděpodobnost konzistence kvality, což je pro mne moc fajn zjištění. Film je TOPem středoproudu.... (28.11.2009)

Já mám moc ráda takové ty lidské, člověčí příběhy, kterých je tolik v různých obměnách i v reálu. Jen těch Duanů, kolik je a kteří mají občas pocit, že je jejich život v pytli. No Duane, budu Ti držet všechny palce, které mám, aby jsi dospěl do stádia relativní spokojenosti a věř, že to nebudeš mít jednoduché, ale to Ty víš až moc dobře. David Schwimmer hrál bezvadně a z obrazu vám nesejde snad ani na moment. A když jsem se mu občas měla možnost podívat zblízka do očí, tak jsem tam viděla všechny ty různorodé emoce, které se daly číst jak písmo na čistém plátně. Skvělý a sympatický Duane - David si ten čtverec zcela jistě zaslouží. (22.02.2015)