Martin a červené sklíčko

Úplně tedy nevím, zda je tohle detektivka určená dětem, spíš bych to označil za detektivku se spoustou dětí. Ze začátku mi přišlo fajn, že je z filmu cítit (zejména díky použité hudbě) uvolněnou atmosféru konce šedesátých let a užíval jsem si Jana Třísku v roli kastelána přepínajícího při výkladu z češtiny do angličtiny (resp. spíše Czenglish :D). Tehdy jsem měl pocit, že to za mě bude za čtyři hvězdičky. Při řešení samotného případu jsem se ale místy trochu nudil, přičemž postava detektiva z "dětského oddělení" policie v podání Jaroslava Víznera mi přišla spíš taková nemastná neslaná. V tu chvíli jsem měl chuť dát filmu naopak jen hvězdičky dvě. Ale nakonec už jen kvůli písním "Jó třešně zrály" nebo "Červená řeka", která dotváří tu zmiňovanou atmosféru zaokrouhluji na tři hvězdičky. PS: Zhlédnuto jako připomínka na nedávno zesnulého Jaroslava Víznera.  (02.06.2022)

Hodně jednoduchá a i přesto koukatelná dětská detektivka o briliantu, který se našel na Červené Lhotě. Červená Lhota tu ještě není nikterak oslnivým zámkem, je spíše braná jako malý okresní zámeček. Ono možná v šedesátých letech se k tomu i jinak přistupovalo. Každopádně celý ten film je jedna velká nostalgie - ta stará auta, poutě, tábory a focení s největším dětským hrdinou, Vinetouem. Příběh sám o sobě není špatný, naopak je to milé překvapení a rozuzlení případu je hodně překvapivé. Ze všech čtyř dílů o kriminalistovi Martinovi je tento jediný barevný. Kromě toho je také ten nejlepší a zároveň jediný koukatelný. [255. hodnocení, 24. komentář, 58%] (17.02.2020)

Třetí a předposlední (poslední byl skutečně "Martin a devět bláznů", alespoň dle data uvedení do kin, zároveň děkuji za opravu uživ. pulnickovi) volné pokračování dětských kriminálně laděných příběhů se zápletkou od převážně dětského režiséra a scénaristy Milana Vošmika. Narozdíl od předchozích dvou příběhů "Volejte Martina" 65' a "U telefonu Martin" 66' měl tento docela ucelený děj, zámecké exteriéry (Červené Lhoty) byly poutavé. Za populární písně "Jó třešně zrály" nebo starý americký tradicionál "Red River" a za malého a roztomilého Marka Vašuta kterého pozorný divák určitě pozná dávám nakonec za 3*. (03.09.2006)

Vycházím z toho, že se mělo jednat o dětský film, i když podle mě kromě množství hrajících dětí mi to moc dětské nepřišlo. Stejně bych se ale chtěl zeptat pamětníků, jestli u cílové skupiny té doby byla tak moc oblíbená westernová hudba (jako Červená řeka, Jó, třešně zrály atd.), že jí bylo nutné zaplnit celý film, přestože se to k ději moc nehodilo. Tedy, kromě Červené řeky, která k táboráku patří, to je jasný. Stejně tak k táboráku patří i kytarista, kteréžto role se ujme hodný pan příslušník (Jaroslav Vízner), který jinak celou dobu ani na chvilku neuhne ze své svazácké vizáže i jednání. Proti němu pak podobně prvoplánově pojatý amíkovsky nonšalantní Jan Tříska, který má budit zdání pachatele, ale divákovi je jasné, že tím je někdo jiný, u koho máte jasno hned, co se zjeví na plátně. Zajímavé je i to, jak celým příběhem asi nechtěně prostupuje svérázný způsob socialistické péče o památky movité i nemovité. (11.07.2010)

Že Jaroslav Vízner nesměl hrát, bylo jen dobře. Křeč v obličeji, křečovité držení těla, křečovitá chůze, to podle něj nejlépe vystihlo vyšetřovatele. Ale možná ano. Vždyť závěrečná poznámka Martina se nese v duchu "nenašli jsme všechny diamanty, ale co, vždyť nesmíme hledět jen na peníze". Jenže kromě Víznera ve filmu hráli i dobří herci, takže byl díky nim koukatelný. (04.05.2013)