Mezi mužem a ženou

Dva exmanželé se sejdou na svatbě jeho sestry. Po zatancované skladbě zjistí, že tam zůstali úplně sami (!), tak si to jdou rozdat na hotel. Ona je prý vdaná, on má přítelkyni. Celou dobu kecají a kecají. Ano, taky, když jsem někde s holkou, tak kecám a kecám. Ale myslím, že to, co zplodí život, je zajímavější, než kecy v tomhle filmu. Navíc oba herci působí dost odtažitě. Kamera, která má ukazovat rozdílné cítění mezi mužem a ženou měla jediný efekt a to ten, že mi rozpůlila mou novou 107 cm plazmu. Jsem přesvědčen, že rozpůlená kamera měla jen jediný cíl a to zamaskovat tu nemohoucnost všech zainteresovaných. Takže žádná duševní studie, jak by se dalo očekávat, jen zoufalé sledování, kdy už ta nadsedmdesátiprocentní kálečka skončí. PS: I přesto, že jsem chtěl film férově vypnout po deseti minutách, vydržel jsem se dívat do konce a to jen proto, abych mohl tento film plnohodnotně zkritizovat. PPS: Nevěřím hodnocení většiny lidí zde, myslím si o nich, že to jsou masochisté. (08.02.2011)

Jedno z tichých překvapení stojících na formálním nápadu a transformaci dvou výborných herců (BTW pokud někdo pochybuje o mojí úctě k Paní Herečce a její ženskosti, může mi kiss my gender;)) do dokonale civilních postav. Příběh jedné noci plné oťukávání, co si k sobě po všech těch společných zážitcích můžeme dovolit, a jestli se nevrátit před tu spoustu let a životních rozcestí, radost pohledět. Vypadá to tak životně, a možná právě proto tak smutně... a váš pocit záleží na tom, jak si odpovídáte na vyřčené i nevyřčené otázky, které se tu předestírají. A k tomu je tu to obohacení "dějové" linky "psychologickou hrou" s ukázkami rozdílnosti vnímání téhož muži a ženami. Zkrátka luxus. Ale upřímně, kdyby to mělo být jen o deset minut delší, bylo by to moc. Není to pro každého, ale je to silný zážitek. 80% (09.04.2013)

Film, který má parádní obsazení (já osobně jsem si ho sehnal kvůli Aaronovi a Olivii, ale zde jsem pochopil, co všichni vidí na Heleně) nezvyklou práci s kamerou (prakticky pořád je obraz rozdělen na dvě půlky, z pohledu ženy a muže a sem tam se díky němu můžeme vrátit do minulosti a zároveň sledovat aktuální dění) a vynikající scénář. Nicméně mi tam něco scházelo, nějaký zásadnější moment. Možná jsem taky příliš mladý a moc jsem toho neprožil, abych přesně pochopil, nevím. Co ale vím je, že snímek Room in Rome se mi líbil mnohem víc a jde tam prakticky o to samé (akorát tam máte Řím a dvě lesbičky). Nicméně čekal jsem zajímavý film o vztazích a to jsem taky dostal, takže dá se říct, že jsem spokojený. 80 %. (12.07.2011)

Skveli herci. Rozdelenie obrazu chvilami zaujimave, chvilami im to imho pridavalo na odtazitosti aj vo chvilach, ked by som ich radsej videla s nosmi pri sebe. Prepletanie casovej linie zaujimave hadam len pri (mozno pre niekoho spoiler:) milostnych scenach. Obcasne rozdelenie jednej konverzacie dvoma smermi vymyslene pekne. Inak proste pekne odvedena konverzacka dvoch normalnych ludi. (19.08.2008)

No, vzhledem k tomu, že jsem od filmu moc nečekal, tak ho považuju za velmi milé překvapení. O formě tu bylo už mnoho řečeno, ale ikdyž mě ten rozdělený obraz ze začátku trochu rozptyloval, brzy jsem si na něj zvykl a začal si ho naopak užívat. K hereckým výkonům Eckharta a hlavně Bonham Carterové nemám výhrady, stejně tak k příběhu (pro mě osobně docela překvapivý konec) a obsahu rozhovorů. Vzdáleně mi to připomínalo Lost in translation, ale tady se už hlavní hrdinové znali z dřívějška a přece jenom Conversations with Other Women je trochu o něčem jiném. Originální, upřímné, opravdové, nenudící, zábavné; já bych to viděl na slušných 5*. Výstižný komentář: gudaulin. (06.04.2009)