Svět podle Garpa

První polovina filmu humornější (hlavně díky nevymáchané hubě skvělé Glenn Close), druhá vice dramatická (aby ne, když se točí okolo manželství a dětí). Herci hrají o 106, někdy i o 107 (hlavně John Lithgow, který se objeví pokaždé, když začne upadat tempo). Podle blinkání a breku zdejších šašounů, co četli knihu, se nejspíš jedná o knihu zdařilou, takže doufám, že se k ní dostanu. (12.03.2019)

Svět podle Garpa? Nechápu. Spíš by se ten film měl jmenovat "Svět podle Jenny Fieldsové", Garpovy mámy. Skoro bych chtěl napsat: "Kdo nečetl knihu, nepochopí.", ale nebyla by to tak úplně pravda. Román, který ve své době znamenal revoluci a byl něčím podobným (podobným fenoménem), jako je dnes třeba Harry Potter. Otevřeně se v něm hovoří o sexu (to však ale i v jiných knihách, vzpomeňme např. Milence Lady Chatterley(ové) od D.H. Lawrence, 1928), ale hlavně zde jde o práva žen a doslova feministickou revoluci. Knižní předloha poměrně náročná na zpracování se dočkala své filmové podoby a řekl bych, že výsledek není sice nějak extra skvostný, ale není ani špatný a zaslouží si pozornost. Dobrý scénář a režie byli prostorem pro takové hvězdy jako je přesvědčivý Robin Williams, výborná Glenn Close a v roli Roberty uvěřitelný John Lithgow. Námět filmu neřekne mojí generaci a těm následným vůbec nic a je to již poměrně dlouhou dobu, co přestal být ve většině zemí světa aktuální, přesto... Vidět dobré filmové zpracování kdysi velmi slavné knižní předlohy není vůbec na škodu a nebude to ztracený čas. Verdikt: 3 1/2* a 75 %. PS. Zajímá-li Vás, jaké to je žít značnou část svého života pod vlivem a dozorem vlastní mámy, první polovina filmu Vám to zodpoví. (11.04.2012)

Jedna stará scénáristická moudrost praví, že když vypravujete historku o muži, kterému useknou hlavu, nemůžete skončit na cestě k popravišti. Hillovi se podařilo odstranit z knihy veškeré koření a šťávu a výsledný pokrm je bez chuti, zápachu, prostě rozteklá kašovitá hmota. Z Irvingova nekompromisního odhalování všeho z Garpovy životní cesty udělal večerní selánku pro moderní babičky, které sice nejsou tak úzkoprsé jako za starých časů, ale vše se jim musí servírovat předžvýkané s certifikátem nezávadnosti. (27.05.2011)

Není dobré přečíst výbornou knihu ( a to Svět podle Garpa od J.Irwinga je), a pak se s přehnaným očekáváním vrhnout na film. Na rovinu uznávám, že kniha, zejména v Americe, je z větší části nefilmovatelná. Přemíra opravdu drsné brutality a velmi otevřeného sexu by takový film odsoudila k razantní cenzorské úpravě a odsunutí na periferii obskurních kin, případně rozvíjejícího se videotrhu. Ovšem režisér nedokázal vyhmátnout podstatu a kouzlo knihy. A nepomáhají ani výborní herci, jelikož mnozí se na svou roli prostě nehodí. Do očí bijící je, pro mne velmi sympatický herec, R.Williams. Může se snažit jak chce, ale s literárním Garpem nemá společného nic....oba jsou naprosto odlišnými typy. Za sebe mohu jasně říci - velké filmové zklamání. Některé knihy by se prostě točit neměly... (24.08.2010)

Přímočarý komediální nástup mne nadchl, romantický střed zdvořile nudil a dramatický závěr donutil k spontánnímu vypouštění výrazů, jejichž skutečný význam se ve slušné společnosti pouze odhaduje. Irvingův román jsem kdysi rovněž s nadšením rozhltal, ale cesta k jeho konci byla pro mne stejně složitá, jako ta filmová. Takže příště se pobavím prvních přibližně 40 minut a ve chvíli, kdy se Garp začne stávat spisovatelem, tak spokojeně zmizím do hajan s vědomím, že podruhé si náladu pokazit nenechám. (15.04.2012)