Dalkomhan insaeng

SPOILER. Solidní akční film s otevřeným koncem. Většina děje (aniž bychom to tušili) se odehrává v představách hlavního hrdiny ve smyslu "co by se stalo, kdybych se rozhodnl takhle". Až na konci se vrací zpět a není jasné, jak se vlastně rozhodne. Tenhle nápad se někomu může líbit, někomu ne, mně špatný nepřipadal. Ale co mi zásadně vadilo byla nesmrtelnost hlavního hrdiny. Možná to byl záměr, přece jen šlo o jeho představy, ale jako na diváka to na mě působilo nedůvěryhodně. Kam se hrabou američtí superhrdinové, kterým se vyhýbají kulky - tenhle bez problémů běhal a střílel s rozdrcenou rukou, probodaným břichem i prostřelenou hlavou, a to je na mě moc. Velká škoda, protože do té doby šlo o výborný akční film se vším, co k němu patří, představoval jsem si, jak asi dopadne, a uvažoval i o 5*. (28.04.2010)

,,KIME SUNWOO, TO SI MYSLÍŠ, ŽE CELEJ SVĚT PATŘÍ TOBĚ? PŘESTAŇ, NEBO BUDEŠ LITOVAT“..... /// Dostatečně (a sympaticky) drsnej ,,řešitel“ a úkol, kterej nevyřešil. Proto je na řadě ,,konečný“ řešení. Pro koho? V Koreji je to vždycky všechno komplikovanější. Svět v jejich podání je někdy fakt legrační místo, ve kterým o náhody není nouze. Proto po úvodní melodramatický ¾ hodince dostává Byung-hun Lee prostor (si nemůžu pomoct, ale ten chlápek má charisma a v pohodě tuhle ,,řepu“ ze země vytáhne…) pro pomstu (tak nějak knižně řečeno…) v rytmu Černý Mamby. Pravda, občas se to vleče, ale (co se vleče neuteče…) to hodně mafiánskejch filmů (a ani tam třeba nejde vo mstu), a občas je to kapku přitažený za pačes. Říkám: ,,3 a půl *, ale hodně zaslouženejch!“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju lidi, co uměj řešit problémy. 2.) Zjistím, že i s rozpíchanou krajinou břišní se dá zahrát velký divadlo. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (28.06.2012)

Tenhle korejský post-Tarantino má hned několik vad na kráse. Kupříkladu, že jeho postavy nejsou dostatečně cool, cedění memorable quotes hlášek je neskutečně nucené, stejně jako transcendentální moudrosti, a všechny ty vážné klavírní etudy nezastoupí pořádnou vypalovačku od Stounů. Takhle nějak by dopadl Kill Bill, kdyby ho rozumní lidé nerozsekli vejpůl (expozice, retardační momenty). Wachowski bros – Ritchie – QT – Woo mix bez pořádných koulí, ve kterém se protřelý bad boy slituje nad škaredým děckem, místo toho aby jej poctivě rozsekal na kusy, což bychom mu alespoň věřili. (20.11.2006)

Klasická gangsterka obohacená o pár originálních nápadů (pobodání na kluzišti mě fakt pobavilo). Režie je velice cool a hlavní herec taky. Nejvíc mě ale překvapilo, že korejský gangsteři tam normálně vůbec nemaj pistole. Vystačej si s nožema a baseballkama, a bouchačky si obstaraj, až když jde už pořádně do tuhýho. (08.10.2011)

Neo-noir masterpiece extravaganza od prveho do posledneho zaberu. Vizualne mimoriadne vycibreny a dejovo putavy pribeh o pomste. Ustredna zapletka La Dolce Vita (doslovny preklad korejskeho nazvu ako i podniku, kde sa cast pribehu odohrava) otvara uvahy nielen o uskaliach a nasledkoch nedostatocnej komunikacie, ale ako pravy noir pribeh, je pre neho katalyzatorom, ktory formuje a meni charakter hlavneho hrdinu (zdaleka nie v cisto dualnej podobe dobro - zlo). Posledne zabery filmu potom nielen umocnuju dva monology hlavneho hrdinu na zaciatku a konci (o sne tak krasnom, ze nemoze byt skutocny), ale navyse v suvislosti s nimi vas doslova pohladia pri srdci. (27.07.2005)