Stopa Xapatanu
Sur la piste de Xapatan
Obsahy(1)
I v Mexiku mají památky své legendy. Ta o Xapatanu říká, že rozhněvaní bohové a jejich strážci hory brání kandidátům (soutěžícím), aby získali vzácnou sošku, za kterou je profesor Gregory ochoten zaplatit nemalou částku. Kandidáti musí prokázat sílu, šikovnost, odvahu i důvtip. Nejprve v týmu, kdy je spolupráce nutná, ve finále však už soutěží každý zbylý kandidát sám za sebe. Každý soutěžící má na zádech pouzdro, představující jeho život - přijde-li o něj, vypadává ze hry a stává se zajatcem. Navíc čas neúprosně běží, takže kdoví, zda případný úspěšný finalista nakonec se soškou stihne odjíždějící vlak s profesorem... (DžejPý)
(více)Recenze (76)
Soutěž zdaleka nedosáhla kvality a zajímavosti "Pevnosti Boyard", okoukala se a začala nudit strašně rychle - i přes nádhernou okolní přírodu. Snad kdyby tvůrci dokázali trasu a úkoly obměňovat, mělo by to větší naději na úspěch. Přesto jde stále o hru, která hravě převálcuje různé současné soutěžní super-mega-sračky (polovina je určená jen pro puberťáky a druhá, nenápadnější polovina zas pro důchodce). 70% ()
Tato soutěž byla u mě vždy až za Pevností Boyard, ale nic méně, nic lepšího k vidění nebylo (a vlastně není ani dnes). Zjistil jsem, že spousta lidí, tuto dobrodružnou hru s legendárním výběhem asi třistapadesáti schodů k vlaku, už ani nepamatuje, nebo vůbec nezná... Snad to nějaká naše TV ještě někdy, i s Boyardem, odvysílá. [7/1O] ()
Soutěžní seriál, který vznikl díky popularitě starší a známější Pevnosti Boyard. Narozdíl od Boyardu je však průběh soutěže pokaždé "na jedno brdo" - soutěžící plní stále tytéž úkoly, řeší tytéž hádanky a zdolávají tentýž konečný cíl. Navíc díky tomu, že členové soutěžního týmu se v průběhu hry vyřazují a vyhrají jen dva, nepřijde mi soutěž tak férová jako Boyard, kde se o konečnou výhru či nevýhru dělili všichni a kde po celou soutěž pracuje tým jako celek. Takže vidět dva díly Xapatanu pro představu stačí a šmitec. ()
Nemůžu si pomoct, "Hry bez hranic", "Pevnost Boyard" a "Po stopách Xapatanu" jsou prostě pětihvězdičkové záležitosti. Poslední z trojice velikých soutěžích je také nejdrsnější a nejakčnější. Soutěžící odpadávají jako mouchy (velmi chytrý nápad s těmi pouzdry), úkoly jsou opravdu extrémě fyzicky náročné (už jen to zvedání závory!), čas odjezdu vlaku sadisticky žene hrdiny do schodů a k tomu ani zdaleka není jisté, že profesorovi nesou správnou sošku. Síla... ()
Moje druhá volba po Pevnosti Boyard. Zajímavé prostředí a úkoly, které se bohužel dost často opakovaly a nebyla zachována varianta z pevnosti o obrovském množství úkolů. Přesto jsem se skvěle bavil a hlavně závěr byl vždycky zajímavý nejen kvůli nonstop běhu, ale i samotným záběrům z kamery na hlavě soutěžících. ()
Zajímavosti (4)
- Počet schodů, které musí na začátku hry soutěžící sejít a 'finalista' s 'kandidátkou' na konci hry vystoupat k železniční stanici Xapatan, je 365. (CANNIBAL)
Reklama