Avatar: Legenda o Aangovi

USA se opět šťourá, kde nemá, tentokrát se snaží o "emerické" anime. To bohužel nevychází tak, jak by leckdo očekával. Recenze jsou sice zajímavé a slibné, ale ve výsledku jsem nedostal skoro nic z toho. Příběh je poutavý, ale tvůrci s ním nedokážou pracovat s jeho potencionálem. Průběh epizod je dost nudný, je sice říznutý dobrými vtípky ale to je trochu málo... Chybí tomu nějáký pořádný spád a akce, jako třeba u Naruta, ale tady jde spíš jen o slabší odvar. Vkládal jsem si do tohohle seriálu velké naděje. 35%. (08.01.2013)

Naposledy, kdy jsem si prakticky ihned byl jistý, že něčemu dám pět hvězd byl v kinech Scott Pilgrim vs The World. Shodou okolností mají minimálně jednu herečku, resp. dabérku tyto dva projekty společnou. Seriálu jako takovému není moc co vytknout. Jediné, co mě mrzí, je odfláknutý český dabing, kdy se několik hvězd kvality ztrácí v opakujících se dabérech (kteří jsou navíc klasičtí čeští dabéři, kteří dabují milion dalších věcí, takže nulová výjimečnost hlasů), nulovém prožívání replik (stačí si poslechnout, jak Jessie Flower ječí, když v Serpent's Pass Toph spadne do vody a jak "ječí" její česká dabérka), v rozporuplnosti překladu (např. Twinkle Toes tu je poprvé hezky přeloženo jako baletka, pak ale z nepochopitelných důvodů dali tichošlápka, Hadí průsmyk je i Hadí průplav, Zukův proslov "born lucky/lucky to be born" je úplně změněn při segmentu V předchozích dílech jste viděli), v některých jménech (Hope vážně nebylo potřeba překládat (asi jediné přeložené jméno) - dovedete si to představit? "Těší mě, jmenuji se Naděje Nováková." V anglicky mluvících zemích klidně, ale u nás moc ne. Sokka je tu semtam překřtěn na Sokko(a)) nebo v neschopnosti autorů počítat slabiky v haiku. Takže jediná věc, která zbývá, co by seriálu šla vytknout, pokud bych byl cynik a hnidopich, je pojmenování holčičky Hope, což bylo na můj vkus až příliš okaté gesto. (30.06.2017)

Skoro bych nevěřil, že v mém věku mě ještě dokáže tak nadchnout nějaký animovaný seriál, ale stalo se a jsem tomu skutečně velice rád. Poslední vládce vzduchu je totiž nádherným vyprávěním o strastiplné cestě poznání, nacházení vnitřní rovnováhy a naplnění osudu. Příběh se vyvíjí postupně od jednoduchého základu hravých příhod přes pozvolné rozšiřování hlavních i vedlejších dějových linek až k poměrně rozsáhlému a úžasně propojenému celku, v němž do sebe všechno perfektně zapadá a v jehož světle mají prakticky všechny události a činy svůj smysl. Kromě toho se navíc jedná o velmi propracovaný kousek rovněž z hlediska pozadí a mytologie světa, ve kterém se odehrává, a skýtá tak mnohá překvapení i nemálo námětů k užitečnému zamyšlení. Ovládání živlů pomocí pohybových cvičení je velmi nápadité a větší souboje nebo bitvy jsou mnohdy dech-beroucí. Je prostě skvělé nechat se unášet tím rozmanitým světem čtyř národů na hřbetě létajícího bizona a prožívat všechna ta dobrodružství vzbuzující místy opravdu silné emoce všeho druhu. 100 % (14.04.2014)

Už u první bylo znát, že je to.. typické. Roztahaný příběh o zbytečné epizody, místy zbytečné moderní prvky, předvídatelnost. Sestříhat ze tří seriálových sérii jeden, dva normální filmy by tak nemělo být vůbec těžké. Z tohoto pohledu mi tak filmový Poslední vládce větru přijde ještě snad i o něco snesitelnější, protože alespoň nezdržoval. Pravda, tam to bylo zase možná trochu moc rychlé. Chtělo by to zřejmě film i seriál "smíchat" dohromady. ~ První série ještě šla, pominu-li, že mi tenhle "japonský" styl animace nijak zvlášť nevoní, a že Avatar mi také sedí víc jako "malý mudrc" z filmu než rozjařené trdlo. Ale budiž. ~ Ve druhé sérii mi už vadila další postava (slepá dívenka), nahánění za "záchranou unesené dívky", breptající zvířecí duchové, Zukův a strýcův příběh, hledání Appa, vlastně celá zbytečně roztahaná část ve městě, zbytečně navracející se dřívější postavy a k tomu další zbytečné natahující díly, nemluvě o zbytečných klišé. Autoři měli zřejmě příběh na dvě série a najednou dostali zadání na sérii třetí, tak se musela vymyslet vata. ~ Třetí série už byla zbytečná a dvě by tak i seriálově byly až až. Nápad s "telekinetickým ocelovým polo-Golemem", dřevěné lodě s ponorkami... To už snad není fantasy, to je hovadina. Chyběl mi tam James Bond. Tady už tvůrci vůbec netušili, co dělají a snažili se být vtipní, což bylo ubohé. (08.10.2011)

No dobře, takže můj komentář ještě jednou, bo je třeba jej přehodnotit. První série byla nic moc, typ humoru, zvláště ten Sokkův, mi přišel dost trapný a scénáře jednotlivých dílů dost ubohé, pořád "na jedno brdo". Ale druhá série byla úplně nejlepší a závěrečná bitka byla fakt super. Třetí série byla už pak hlavně velkou přípravou na očekávané finále. Byla stále o dost lepší než první série, ale o málinko slabší než série druhá. Humor byl stejně jako v druhé série ale i přesto kvalitní. Sokka byl prostě nepostradatelný. A velkolepé finále zvýšilo průměr celé třetí série o maximum. Takové efekty se jen tak nevidí. Příběh byl také velmi kvalitní a všechny hlavní ale i mnohé vedlejší postavy jsou nezapomenutelné a mají hodně do sebe. Verdikt: 4 a 1/2* až 5* a 85 - 90 %. (14.02.2015)