Avatar: Legenda o Aangovi

Book One: Water Na tenhle seriál jsem narazil úplnou náhodou v době, kdy ho ještě v ČR skoro nikdo neznal a (zprzněná) filmová adaptace byla hudbou budoucnosti. Netušil jsem, jestli je to myšlené jako seriál pro děti nebo pro dospělé (až později jsem zjistil, že cílovka je údajně 6-11 let, ale většině fanoušků je tak minimálně 2x tolik). Ale bavilo mě to naprosto neskutečně. Pohltil mě ten svět čtyřech národů jednotlivých elementů, bavily mě postavy napsané lépe než ve většině "dospělých" seriálů a užíval jsem si skvěle vymakané akční scény (a brečel do polštáře, že ze mě nikdy nebude airbender :D). Ale především si mě zaháčkoval ten příběh o dvanáctiletým klukovi, kterej zjistil, že je posledním ze svého lidu a navrch má jako Avatar na svejch bedrech odpovědnost za celej svět. Střídají se tak momenty vážný a vtipný, a kupodivu to do sebe skvěle zapadá a celý je to jízda od začátku až do konce. S koncem finálové epizody jsem věděl, že jsem právě našel jeden z nejlepších seriálů, co jsem kdy viděl. /95% a 5*/ Oblíbené epizody: Southern Air Temple, The Blue Spirit, The Fortuneteller, Siege of the North Book Two: Earth Druhá série nezůstává té první nic dlužna a i když se to zdálo nemožné, kvalitativně ji ještě překonala. Co mě dostalo asi nejvíc, byl vývoj všech postav, který za těch 20 dílů urazily neskutečnou cestu a třeba ze Zuka se stává možná nejzajímavější postava celýho seriálu. Příběh je tentokrát mnohem dospělejší, zamotanější a komplikovanější, a upřímně řečeno mi to už vůbec nepřijde jako seriál pro dětské publikum, které ATLA podle mě nemůže úplně pochopit. Druhá sezóna také znamená příchod několika nováčků, kteří do seriálu skvěle zapadli a spolu se starými známými se domanévrovali do finále, které svojí dokonalostí a emocionální silou překonalo veškerá má očekávání a potvrdilo, že jsem A:TLA nezařadil na absolutní seriálový vrchol omylem. /100% a 5*/ Oblíbené epizody: The Cave of Two Lovers, Zuko Alone, The Tales of Ba Sing Se, Crossroads of Destiny Book Three: Fire Třetí série završila tohle seriálové mistrovství tím nejlepším možným způsobem. Jako nit se jí táhne ten blížící se nevyhnutelný konec, přesto se ale opět najde čas na spoustu skvěle zpracovaných odboček a konečně se více pokročí v romantické lince, kterou seriál v předchozích řadách jen naťukával. Opět mě nepřestává překvapovat propracovanost a vývoj jednotlivých postav, epizody hýřící skvělými nápady, dokonalé akční sekvence a mimo jiné stále i dostatek humoru. Zkrátka tahle série mi utekla snad ze všech nejrychleji a vyvrcholila peckovým 4-dílným finále Sozin's Comet, které seriál naprosto dokonale završilo. A když jsem poprvé zíral na černou obrazovku potom, co skončily závěrečné titulky, cítil jsem ten vzácný pocit smutku, že něco skončilo, který mívám jen u těch největších majstrštyků. Klobouk dolů. /100% a 5*/ Oblíbené epizody: The Painted Lady, The Beach, Day of Black Sun, Sozin's Comet (04.11.2015)

Skoro bych nevěřil, že v mém věku mě ještě dokáže tak nadchnout nějaký animovaný seriál, ale stalo se a jsem tomu skutečně velice rád. Poslední vládce vzduchu je totiž nádherným vyprávěním o strastiplné cestě poznání, nacházení vnitřní rovnováhy a naplnění osudu. Příběh se vyvíjí postupně od jednoduchého základu hravých příhod přes pozvolné rozšiřování hlavních i vedlejších dějových linek až k poměrně rozsáhlému a úžasně propojenému celku, v němž do sebe všechno perfektně zapadá a v jehož světle mají prakticky všechny události a činy svůj smysl. Kromě toho se navíc jedná o velmi propracovaný kousek rovněž z hlediska pozadí a mytologie světa, ve kterém se odehrává, a skýtá tak mnohá překvapení i nemálo námětů k užitečnému zamyšlení. Ovládání živlů pomocí pohybových cvičení je velmi nápadité a větší souboje nebo bitvy jsou mnohdy dech-beroucí. Je prostě skvělé nechat se unášet tím rozmanitým světem čtyř národů na hřbetě létajícího bizona a prožívat všechna ta dobrodružství vzbuzující místy opravdu silné emoce všeho druhu. 100 % (14.04.2014)

Lehká, oddechová a hloupoučce humorná zábava pro teenagery, s občasnými morálními poučeními, kde se hodně bojuje, ale nikdo doopravdy neumírá (nebo alespoň ne v záběru). Na to, že je to čistě americký seriál, dokázali tvůrci zakomponovat velké množství různých klasických anime fíglů. Navíc vytvořili celý specifický svět se zvláštní atmosférou. Čtyři národy mají každý svou vlastní kulturní stylizaci (Voda - Eskymáci, Vzduch - Budhističtí mniši, Země - Starobylá Čína a Oheň - takoví trochu démoničtější Japonci) a ze všeho dýchá orientální mysticismus. Jednotlivá bojová umění ovládající živly jsou vybrána z reálných existujících učení právě kvůli svým charakteristikám, kterými jednotlivé živly připomínají - plynulé Tai Chi pro vodu, točivé Ba Gua pro vzduch.. Aktualizováno: V současné době se vysílá třetí série a nutno přiznat, že teprve od druhé série se seriál pořádně rozjel. Zápletka je složitější, dobrodružství napínavější, nápady zajímavější, svět rozmanitější a postavy sympatičtější (a jejich charaktery přestávají být rozhodně černobílé). Také jich hodně přibylo a především asasinská parta ohnivé princezny Azuly tomu dodává šmrnc. (03.06.2007)

Už u první bylo znát, že je to.. typické. Roztahaný příběh o zbytečné epizody, místy zbytečné moderní prvky, předvídatelnost. Sestříhat ze tří seriálových sérii jeden, dva normální filmy by tak nemělo být vůbec těžké. Z tohoto pohledu mi tak filmový Poslední vládce větru přijde ještě snad i o něco snesitelnější, protože alespoň nezdržoval. Pravda, tam to bylo zase možná trochu moc rychlé. Chtělo by to zřejmě film i seriál "smíchat" dohromady. ~ První série ještě šla, pominu-li, že mi tenhle "japonský" styl animace nijak zvlášť nevoní, a že Avatar mi také sedí víc jako "malý mudrc" z filmu než rozjařené trdlo. Ale budiž. ~ Ve druhé sérii mi už vadila další postava (slepá dívenka), nahánění za "záchranou unesené dívky", breptající zvířecí duchové, Zukův a strýcův příběh, hledání Appa, vlastně celá zbytečně roztahaná část ve městě, zbytečně navracející se dřívější postavy a k tomu další zbytečné natahující díly, nemluvě o zbytečných klišé. Autoři měli zřejmě příběh na dvě série a najednou dostali zadání na sérii třetí, tak se musela vymyslet vata. ~ Třetí série už byla zbytečná a dvě by tak i seriálově byly až až. Nápad s "telekinetickým ocelovým polo-Golemem", dřevěné lodě s ponorkami... To už snad není fantasy, to je hovadina. Chyběl mi tam James Bond. Tady už tvůrci vůbec netušili, co dělají a snažili se být vtipní, což bylo ubohé. (08.10.2011)

Pro děti? Ani se mi nezdá. Nebo sem prostě infantilní. Tento seriál mě pobavil, zabavil a potěšil. Co na první pohled vypadalo jako nevkusně namalovaná USA uřvaná píčovina, připomínající mi "Pokémony", byl vlastně jeden z nejzáživnějších kreslených seriálů od "Amíků", který jsem viděl. Děj, vůbec ne stupidní, ba naopak, pro děti, myslím, až dost složitý, s pěknými "filozofickými" dialogy - zvláště dobrý připomínky měl v zásobě Zukův děda, nápaditými souboji - ty se mi líbily ze všeho nejvíc a zajímavými postavami. Aang - uvnitř malého, ustrašeného děcka se skrývá moudrost a statečnost, kterou by mu leckterý dospělý záviděl. Katara - jak citlivá, tak drsná. Toph - nejlepší hlášky a sarkasmus, u mě jasně vedla. Sokko - vtipkař a pako, ale když šlo do tuhýho byl k nezaplacení. Zuko - když už byl hodnej, přestal mi jít na nervy. Appa - kdo by nechtěl létajícího bizina? To mi připomíná - ty zvířata musel vymýšlet někdo na tripu, čuměl jsem s otevřenou hubou. PrasoVlk? KrtkoSlon? KudlankoJezevec? ... No Comment! (31.05.2011)