Portrét šílenství

Copak jsem jediná, kdo je nadšený? Předně, film má Macyho. Ten hraje smolaře a outsidery a tady tomu není jinak. Kromě toho, že se jednou nasere (jinak to říct nejde, za výraz se omlouvám). Ano, víc než připomíná to Volný pád, ale to není na škodu. Macy je úžasný, ať už mluví, řve, mlčí, nebo šmidlá kolem sebe zabijáckou kudlou. Na něm to stojí a padá. Ale líbilo se mi i vystupňování napětí a neměla jsem problém věřit tomu, že člověku může rupnout v kouli a chovat se - třeba jako Edmond. Takže raději pěkně pravidelně a preventivně upouštějme ventil, než ten přetlak jednou bouchne. (21.08.2011)

Vtipne a pritom ne banalni (a kratke, coz se na filmovem festivalu vzdy ceni) pojednani o tom, jak muz jednoho dne opusti svou manzelku a ponori se do viru nocniho pokoutniho zivota velkomesta, coz mu az zalostne nejde a nakonec ho dovede do velku zajimaveho konce. Pri tom, jak se snazi zaplatit prostitutce kreditni kartou, se jiste budete bavit. (07.07.2006)

Je fakt, že tvorcovia si v tejto partii mariášu svoje karty sakramentsky strážia, márne sa im snažíme zízať cez plece. Mamet (scenár) sa neobťažuje obdariť svoje postavy nejakým psychologickým "obsahom" a podobne sa správajú aj ich repliky. Najmä prerod Edmonda zo "seriózneho" občana na odbrzdený vagón pomsty nemá v príbehu presnejšiu kresbu či nebodaj vývin - buďto beriete, alebo neberiete. Zvolená metóda funguje iba štvrtinu filmu a funguje ako teasing - dúfate totiž, že "za tým všetkým" niečo bude, že nastane zlom a po ňom príde niečo veľké a šokujúce. Lenže tvorcovia majú karty zakryté celý čas - a keď i ch v závere predsa len vyklopia na stôl, až sa nám nechce veriť, že miesto mariášových kariet držali v ruke celý čas detské kvarteto. Ale tie tri hviezdičky, ktoré som Edmondovi nakoniec predsa len pripol na hruď, nie sú len takou alibistickou známkou priemernosti. Okrem geniálneho Macyho film nesporne disponuje niektorými diváckymi atrakciami: a teraz nemám na mysli len tú natriasajúcu sa mulatku z peepshow (či krvavú sprchu v byte servírky, ktorú si horrorman Gordon samozrejme nemohol odpustiť) alebo pár podarených fórikov (kreditka). Temná melanchólia, prifarbovaná odleskom neónových reklám a citová vyprázdnenosť, ktorá si svoju dávku mužskej satisfakcie hľadá na nesprávnych miestach -to jediné v Edmondovi funguje pomerne spoľahlivo a doslova steká z obrazovky ako nejaký omamný dunihlav. Príbeh o chlapíkovi, ktorý chce pretrhnúť okovy každodenej, frustrujúcej rutiny a konvencií, aby si napokon nechal navliecť iné, podstatne tesnejšie okovy - hm, povedzme si to rovno, to je kurevsky banálne. A predsa som za tým všetkým napokon cítil akýsi tichý, mrazivý, takmer diabolský smiech. (06.03.2008)

No čo dodať? Thriller je príliš silné slovo, nazvala by som to maximálne čiernou komédiou, už pre ten rozhovor s černošským "spolubývajúcim" v cele. Koniec ma úplne rozsekal, aj keď zrejme každý kto vo filme hral, bol totálny idiot s IQ pod 80. Nevadí, pobavil, nenudil a síce nie je nijako hlboký, avšak mne v inkriminovaný večer proste sadol. (15.08.2016)

Nejdříve jsem to bral jako levnou variaci na Volný pád, ale to bych tomuhle rozumně krátkému filmu křivdil. Edmond prochází jakousi osobní krizí, až mu z toho prostě hrábne. Sice se to odehrává v jakémsi alternativním vesmíru, kde štětky vypadají jako Denise Richards, Bai Ling či Mena Suvari a Julii Stiles sbalíte, když jí řeknete, že si s ní chcete za***at, ale William H. Macy působí naprosto věrohodně, scénář je propracovanější, než jsem čekal, a režisér věděl, co s tím dělat. (13.05.2011)