Výkřik ve tmě

Nevím, jak by to dopadlo, kdyby Lindy hrál někdo jiný než Meryl, protože Výkřik ve tmě stojí hlavně na jejím mimořádném výkonu, který nejenom neskutečně citlivě vystihuje pocity hlavní postavy, ale vedle toho dokáže solidně nahlodat v otázce její viny či neviny. Každopádně je skvěle vidět, jak funguje mentalita davu - není tu místo pro jakoukouli racionální úvahu, soucit, nic (ať žije porotní systém). Být to v míň civilizovaný části světa, nikdo by se nebabral se soudem. Síla. (13.01.2011)

Skutečný případ, skutečný tlak médií, skutečný hon na čarodějnice. Odvlečení kojence psem dingem při dovolené v kempu rozpoutal mediální peklo, kterému musejí čelit manželé Sam Neill a hlavně kritiky velebená Meryl Streep. Veřejnost verzi manželů nevěří. A není sama. Při znovuotevření případu, ve kterém matka čelí obvinění z vraždy dítěte, se oscarová herečka neprezentuje pouze jako oběť. Jenže široké okolí nerespektuje, že sílu k tomu, aby překonala šok ze ztráty dítěte, čerpá ze své hluboké víry. Působí tak chladně, navíc dělá špatná rozhodnutí při poskytování dalších a dalších rozhovorů. A média si vezmou jen to, co se jim hodí. Přesto se tahle mediální bašta stává i obžalobou společnosti, která prahne a vždycky bude prahnout po senzacích. Ač nakonec manželé zvítězí, za návrat do normálního života budou bojovat už navždy. Někomu může úsporné herectví vadit (Meryl opravdu netrpí jako „správná“ matka, která přijde o to nejcennější), a také to, že tvůrci nejdou příliš po emocích, jiní naopak ocení celistvost vyprávění. 70% (11.09.2016)

Citlivě dokumentárně podané drama jedné australské rodiny, která zažila hrůzu ze ztráty malé dcery, což byl ale teprve začátek. Meryl Streep v jedné ze svých nejzanícenějších rolí matky a Sam Neill bravurně sekunduje v roli otce rodiny. Tenhle případ poukazuje nejen na to, jak může být pravda někdy nudná, podivná a prostá, zatímco lži si prorazí cestu do myslí lidí mnohem rychleji a snadněji. Pravda, rodiče brali smrt dítěte tak trochu s nadhledem, nicméně ani ne o století dříve na tom nebylo nic divného. Jednoduše proto, protože lidé brali život takový, jaký byl a víra v tomto velmi pomáhá. Drama jsem prožíval s nimi. Skvěle natočeno. 85% = 4/5 (06.07.2014)

Smutný a cielene chladný film o strate toho najcennejšieho v živote. Meryl pri svojej návšteve v Prahe spomenula práve A CRY IN THE DARK (a IRONWEED) ako tie, o ktorých sa málo vie, ale ona je na ne obzvlášť hrdá. Filmársky nijak objavné, herecky veľmi veľmi dobré. VERDIKT: Vinní nech sú tí, ktorí málo plačú. (29.05.2009)

Mottom jednej knihy Alberta Camusa je: Kto neplače na pohrebe svojej matky, skončí na šibenici. Spomenul som si naň pri sledovaní austrálskej drámy Výkrik do tmy, nakrútenej podľa skutočnej udalosti. V nej ma nezaujala iba Meryl Streep, vynikajúco stvárňujúca postavu Lindy Chamberlain, ale aj proces vytvárania verejnej mienky, v ktorom vášne a predsudky zohrávajú porovnateľnú úlohu, ako neúplne a médiami účelovo upravené fakty. A v Austrálii, v ktorej vďaka prvým várkam imigrantov nemajú ich potomkovia ďaleko k skratovým a násilným alternatívam zdĺhavých a komplikovaných súdnych procesov, v tej Austrálii nepomôže pri hľadaní pravdy ani porotný systém. Film ako celok nebol síce ničím objavný, ale neľutujem, že som si ho pozrel. (20.07.2011)