Posedlost

V prvních minutách jsem odtušila, že se pojede stejná šarže jako Hanekeův Utajený. Naivní příměr, protože Utajený je proti Possession mateří kašičkou a to mi i při jeho sledování hrály útroby škatulata. Rozepisovat se není třeba, Nick Tow mi mluví z duše. Bizarní metafora rozkladu "takové normální rodinky" možná nepřehází životní priority, něco však určitě ano. (24.07.2007)

"Viděl jsem strašlivě špatný film: Posedlost, směs hororu, detektivky, násilí, satanismu a kdoví čeho ještě. Hnus. Prachy, prachy, prachy... Nic skutečného, pravdivého. Ani krása, ani pravda, ani upřímnost, nic, jen aby z toho byly prachy... Dívat se na to je jako mučení..." Andrej Tarkovskij, Deník 1970-1986, Větrné mlýny, Brno, 1997, str. 371:  ...po deseti letech dospívání jsem znechuceně vypnul opakované shlédnutí Nostalgie po asi dvaceti minutách jako překombinovaný intelektuálský žvást, zatímco Posedlost mi dnes přijde jako Čin. (03.12.2010)

Mučivý portrét rozpadajícího se manželství ! Issabelle Adjani předvádí neskutečný herecký výkon,takhle chaotickou,hysterickou,psychicky na dně ženskou jsem v životě neviděl a při sledování mi bylo až nepříjemně,co vše předvádí. Francouzi tímhle dílem opět potvrzují,že jsou mistři v Hororové tvorbě a mně nezbývá nic jiného,než je v tom podpořit plnou palbou. (24.12.2013)

V zásadě se jedná o tuze ošklivý rozvod s typickými příznaky jednání pod tlakem, v poslední křečovité snaze obrodit vztah... jinak jsou ti anglicky hovořící Francouzi, žijící v útulném stínu Berlínské zdi, naprosto běžnou, šablonovitou rodinou... jen jsem je nenáviděla už od deváté minuty - způsob, jakým mluvili, jak se pohybovali, jak vyjížděli, jak zírali - a mělo být hůř - vytrvalci slabších povah nechť si přistaví kýbl... Nikdy jsem tyhle polsko-francouzské výrobny psychedelik na rozšíření vědomí neměla v lásce a o Kieslowském jsem si dokonce myslela, že je divnej... to po dnešku neplatí - kolega Żuławski ho dokázal plně rehabilitovat. A když jsme u těch antipatií, Isabelle Adjani mě nikdy nedokázala oslovit, natož oslnit, teď ale nevím, zda budu ještě někdy schopna ji vůbec akceptovat... lehko tudíž uhádnout, že se neřadím do fronty obdivovatelů jejího ultrahysterického výkonu, i kdyby se rozkrájela (elektrickým nožem), dokonce si myslím, že dát prádlo do ledničky, jídlo do pračky, zajít na nákup, mrštit síťovkou o zeď, zaprasit se vyválením v mlíku, pak se pogrcat a bez přestávky do toho ryčet je právě pro ni mnohem snadnější, než cokoli jiného... i když tedy tu postelovou scénu by, pravda, každá nedala... Zdejší hodnocení si vysvětlím taky po svém - dobrá polovina diváků dělala, že tuhle posedlost vůbec neviděla a vycenit se dokázala jen hrstka zklamaných odvážlivců... tím se dostávám k mému vlastnímu - hvězda za úzkostlivé vyhýbání se klišé - nezavadíte o kuřáka - ve francouzském filmu! i za fakt, že v záhlaví neřádil informační šotek - skutečně se jednalo o horor... A že pan Żuławski už patnáct let nic nenatočil? No toto... (16.10.2014)

No teda těpic=Tohle je ale hodně těžká vysoká škola....Je evidentní, že vše od herců přes kameru až třeba ke střihu má naprosto pod kontrolou pan od režie a z jeho umělecké vize se nic neuhnulo ani o píď.....Herci předvádí extrémní(!) herectví, které záměrně působí jako z jiného světa a za které zaslouží minimálně smeknout klobouk...Flipnic to přirovnal ke Cronenbergovi a nutno říct, že to není vůbec scestné..ono to na diváka opravdu útočí pomocí čudlíků a kontrolek schovaných někde v hlubinách podvědomí-tak jak to známe právě od Cronenberga......Nebudu předstírat, že jsem všechno pochopil, odhalil symboliku a že dokážu jasně vysvětlit co tím chtěl umělec říci= nepochopil,neodhalil,neumím =Ale něco skrytého v mé hlavě celou dobu souhlasně přikyvovalo, spokojeně mručelo a na konci to zatleskalo... (10.03.2011)