Pusinky

Silný podtext? Nevím, no nenašla jsem ho. Solidní road movie? Chvílemi ano, ale většinou jsem se šíleně nudila, protože děj nesměřoval naprosto nikam. Dobré herecké výkony? Ano, ale to je mi celkem na nic, když si vezmu, že většina postav mi byla silně nesympatická a pochybuju, že bych s některými členkami "hlavní trojice" vydržela déle než pět minut. (23.10.2007)

Budiž přínosem tohoto filmu mimo jiné to, že jsem se konečně dokázala rozhodnout a přikláním se k tomu typu světonázoru, že Shadwell je pitomec. --- Jinak nevím proč, ale film jsem si tak nějak zařadila jako druhou polovinu Vorlova Gymplu. Nezávislý snímek o dospívajících, se zjevnými uměleckými ambicemi, na první pohled mylně interpretovaný jako komerční týnejdžerská komedie, hledání sebe sama v době, kdy člověk ještě prd ví. A stejně jako Gymplu se ani Pusinkám bohužel nepodařilo doklusat až na konec cesty. Gympl vyprávěl klučičím způsobem o klucích, Pusinky zase holčičím způsobem o holkách, co jenom nechápu, proč to musí znamenat, že se zase u holek daleko víc brečí. Oba filmy i trpí stejnými problémy; jako u Vorla zaváněly oproti propracovaným klukům dívčí figury ze všeho nejvíc šablonou, tak Babinská zase opomíjí nějak vyplastikovat muže, oproti tomu zase dělá z bezradných holek někoho div ne následováníhodného a utápí se na tolik v nevyjádřitelnosti dívčího nitra, až člověk má pocit, že v tom slavném nitru stejně nic není. Ve srovnání dojmů, které ve mně dotyčné snímky zanechaly, se vysoce tyčí Graffiti epos a teprve až za ním klopýtají tyhle dívky, které já nikdy nemůžu pochopit, protože to mám taky k ženskosti daleko jako čarodějnice k přechodu pro chodce na třímetrovém koštěti. (24.08.2009)

Parta hloupých husiček se rozhodne užít si poslední prázdniny a vyrazit na krušnou cestu za nezávislostí na rodičích i okolí, zkoumáním vlastní sexuality a taky jako v každé pohádce za láskou a za štěstím. Občas se u toho směje, občas chlastá, občas souloží, ale hlavně je komletně psychicky ve sračkách - což by nebylo na škodu, syrově realistický film o tom že život je hnusná svině a dokáže každého nakopat takovým způsobem, že i ta sebevražda je vcelku příjemnou alternativou, by mohl být velmi zajímavým příspěvkem nejen české, ale i světové kinematografii... ale to by ty holky nesměly být tak neskutečně pitomé, jednoduché a ubrečené... a nesměly by vzbuzovat dojem že jim vlastně nejde o nic jiného než je ten sex. Sluníčkový závěr a skrytě pomrkávající morální ponaučení pak už jen dotvrzují dojem že jsou Pusinky jen mírně nadprůměrným filmem pro dospívající bez jakýchkoli jiných ambicí, i když je to rámci českého zahnilého filmového rybníčku takřka inteligentní veledílo. Babinská by ale stejně měla radši točit místo filmů jen melancholické videoklipy - ty by jí vážně šly. 6/10 (11.06.2008)

Před filmem by měli uvádět varování: "Než si Pusinky pustíte, tak schovejte všechny ostré, tupé, divné, žluté i růžové předměty, zabedněte okna a přikurtujte se ke křeslu." Proč? Protože ten film je depka ve fyzický podobě. Pořád tam někdo bulí, hulí, bulí a chlap je tam vyjádřen třemi typy: zoufalec, debil, zoufalně debilní hajzl. Kouknete na to a chcete se pokud možno rychle zabít. Jo a chybí jim tam čtvrtá, ta nejlepší, skupina mužů: Sonnery (19.01.2009)

Víc micáků než v průměrném filmu, co natočí chlap :-D Jinak jsem měl nejdřív pocit, že se režisérka drží koncepce, jejímž hlavním bodem je zfilmovat předlohu bez jediného opravdu filmového postupu - ke konci se ale ona čirá literárnost vyprávění trochu láme do zajímavějších rovin. Celkově nevyrovnaný scénář. Ale taky dost míst, které fungují skvěle. (dalo by se dát i čtyři hvězdičky) (18.01.2009)