Miami Vice

Dlouho očekávaný film Michaela Manna mě nechával vždycky chladným. Ani první trailery za rytmu Limkin park mě nedostali tak jak měli. Dvojice Colin Farrell a Jamie Foxx je na hranici dokonalosti. V tom není ani nejmenší problém, ale ... Asi všichni věděli, že se nebude konat žádná ultra akční jízda plná nádherných záběrů, ale to že v celém filmu jsou asi dvě tři akční scény je opravdu slabé. Michael Mann je dobrý režisér, ale příliš často se vyžívá v různých obrazech, kterými chce něco vyjadřovat, ale přitom zapomíná, že divák nemusí tuhle jeho lásku opětovat. Li Gong je fajn, není to pro mě nějaká úžasná krasavice a milostná linie s Colinem je trochu zbytečná, protože ve výsledku nevím jestli je film akční, romantický nebo jestli z něj chtěl udělat režisér konverzační drama o tom, kdy se policista stává tím zlým, protože je nucen jím být. Nevyznám se v tom co Michael Mann chtěl říct, vidím v tom něco málo a očekával jsem kvalitní akci spojenou s poutavým příběhem plného pochybností, ale nedostal jsem to. Film je pro mě velkým zklamáním a ať je jeho forma a krása digitální kamery jakákoliv nestačí to. Už druhý film po sobě(předtím Collatereal) mě zklamal přístupem režiséra a jeho neskutečnou láskou k digitálním pohledům na město apod. . Tak snad příště Michaele... (18.02.2007)

Od Michaela Manna jsem zatím viděl tři filmy (Heat, Collateral a Public Enemies) a všem jsem dal plný počet, proto jsem se na tento film celkem těšil. Bohužel, přišla ledová sprcha. Začátek se opravdu těžce táhl, já se dost nudil a pomalu jsem až usínal. Druhá polovina byla svižnější, začal jsem se dokonce o herce i zajímat, ale pořád tomu něco chybělo. Takhle, Mannův rukopis zde byl poznat, ale jen díky tomu, že to je točeno na digitál, který zde se IMHO nehodil. Ale atmosféra tomu chyběla, nějaký silnější moment, či lepší scéna… Farrell s Foxxem sice jsou drsňáci, ale občas potřebujete víc, abyste utáhli akční film. Třeba lepší akční sekvence. Těsně po zhlédnutí bych tomu možná ty tři dal, ale s odstupem pár týdnů, to snižuju na dvě, protože si z toho filmu pamatuju tak akorát děj a to ještě matně a to se mi u dobrých filmů nestává. 40 %. (20.02.2014)

Osobně nevím (a možná i trochu nechápu), proč se Mann na stará kolena pustil do digitálního filmování, ale zřejmě potřeboval trochu rozptýlit a změnit nářadí. Výsledek je vizuálně rozpačitý a Miami by určitě slušely jasnější barvy a méně "krupicové kaše"... za tím mravenčením a neposedností každého záběru však nijak nezaniká duše filmu, se kterou si Mann opět pohrál s pozorností největšího puntíčkáře. Zapomeňte na původní seriál, zapomeňte na Mizery, Mannova vize je úplně jinde a táhne se jako velepříjemná medová slina, ve které sice o nic moc nejde, ale přesto cítíte, že je "smooth". Foxx i Farrell jsou jenom loutkami v rukou režiséra a snaží se tvářit pokud možno cool... jde jim to stejně jako všem ostatním rekvizitám... naleštěným člunům, autům a budovám. Mann k ničemu nepojme přehnaně vřelý vztah, nikdy nesklouzne do klasického buddy klišé a když už nečekáte žádný závan akce, vytasí přestřelku, která vám rozvibruje ušní bubínky na hranici snesitelnosti (stejně jako velmi chytře využívaný soundtrack). A zbytek? Žádné hlášky, žádná velká gesta, žadné macho momenty, o které byste se mohli opřít. Snad jen velmi osobitý způsob snímání, který svou jednoduchostí až provokuje. Pro někoho byl (r)evolucí v akčním žánru M:I-3, pro mě je to Miami Vice. Eat your shorts, Abrams. :) (15.08.2006)

Michael Mann je zjavne lepším režisérom, než scenáristom. Scenár Miami Vice je totiž doslova a do písmena televízny. Mann to samozrejme vie a preto nasádza do boja svoje vlastné režisérske zbrane. Na Collateral nadviazané použitím digitálnej kamery. A tu mám s filmom prvý problém. Pokiaľ v Collateral digitálna kamera zaberala výlučne nočné scenérie LA a kluby osvetlené žiarovkami či neónom, v MV ju Mannov kameraman Dion Beebe po prvý krát vytiahol na slnečné svetlo. Obraz v denných scénach je značne zrnitý a vadí to najmä vtedy, keď kamera zaberá veľké celky – more, či džungľu so sídlom hlavného bossa. V nočných scénach mi pripadá väčšia zrnitosť v niektorých záberoch skôr na prospech obrazu, pretože zosilňuje akýsi „dokumentárny“ charakter celkovej štylizácie vizuálnej stránky. Tento kvázidokumentaristický vizuál prispieva k tomu, že film pôsobí značne realisticky a divák má pocit, že je prítomný vedľa postáv priamo na scéne. Celý film je veľmi „klipovito“ natočený, nie je tu veľa dlhých záberov. Nepôsobí to však tak rozčuľujúco ako v Domino Ridley Scotta, hoci v porovnaní s Collateralom sa podľa mňa posunul Mann práve týmto smerom a veľmi dúfam, že stihne včas zastaviť než natočí podobne zbytočný film ako Domino. Na pomyselnej čiare medzi Collateralom a Dominom je totiž, pokiaľ ide o vizualitu, MV niekde v strede. Zvuk v MV je jedným slovom famózny. Divák si to síce naplno uvedomí až pri záverečnej prestrelke, ale podľa môjho názoru je po réžii ozvučenie filmu jeho najsilnejšou stránkou . Originálna hudba pôsobí veľmi príjemne, horšie je to s použitím piesní vo filme. Niektoré skladby sú použité výborne (linkinovský Numb či hudba na diskotéke v Miami, keď Colin tancuje s Li), naopak, nepáčila sa mi montáž Mobyho „One of these mornings“ do scény cesty na Kubu v motorovom člne, pretože vzhľadom k scéne, ktorú sprevádza vyznieva celok až gýčovo; tiež je pre mňa nepochopiteľné prestrihnutie kubánskej salsy v Havane do rockovej balady bez zmeny scény. Herecky je MV zvládnutý výborne na hlavných postoch a herci, i keď majú predpísané dosť schematické a ploché postavy sa s nimi vyporiadali slušne . Vzhľadom k predlohe by som však čakal viac vyprofilovaný profesionálny vzťah medzi Ricom a Sonnym. Pri sledovaní filmu som totiž mal pocit, že sú si akosi ukradnutí, i keď každý z nich je stvárnený kvalitne. Takto z hľadiska vývoja vzťahov medzi postavami ostáva hlavným ťahákom filmu osudová láska Sonnyho a Isabelle (ako vždy skvelá Gong Li – mimochodom na maili prijímam stávky na to či si dala alebo nedala upraviť nos kvôli MV). Poteší i to, že miest, kde by postavy mohli prednášať „veľké“ repliky, zahrajú čisto tvárou a mlčky . Najkrajšie je to vidieť v scéne keď Ricova priateľka leží v kóme a Rico sedí vedľa nej na stoličke. Celkovo môžem povedať, že tento ne-žánrový (akčný rozhodne nie je a na drámu je podľa mna slabo gradovaný) počin Michaela Manna ma nesklamal, ale ani neohúril. 8/10 (02.09.2006)

Tuctový příběh a nezajímaví hrdinové, ke kterým člověk nemá moc velkou šanci cokoliv cítit. Přesto je Miami Vice výjimečný a zajímavý snímek, protože Mann zkrátka pěkné obrázky spojené s dobře vybranou hudbou umí. Digitál vyvolává dojem autenticity, díky čemuž je sledování filmu i přes banalitu a okoukanost zobrazovaného působivým zážitkem. (25.11.2006)