Miami Vice

Posazení diváka do rozjetého vlaku může být v případě rychlého a srozumitelného popsání situace velkým plusem. Tady to vyšlo tak na půl a z toho průměru už snímek nevybruslil. Mann je specialista na přestřelky, jenže ty mě moc neberou, a tak je pro mě nosnou konstrukcí romantická linie filmu a Colin Farrell s vizáží německého pasáka. (10.07.2011)

Spíše rozčarován než přímo zklamán. Trailer mě navnadil na úplně jiný film. Na Mannovy Mizery. Ale to je chyba lávky. Mann se rozhodl o sugestivní akční "cool" film. V čemž bohužel tkví i kámen úrazu. Jeho digitální kamera se snaží o co největší realitu, a přesto všechno se film tváří co nejvíc "cool". Tento kontrast se mě držel po celou dobu snímku. Kdyby aspoň zopakoval (kvalitativně) přestřelky v Heatu. Ale ta konečná a finální akční scéna je spíš taková nijaká, přestože oplývá skvělou kamerou. Ještě že film má takové skvělé chlapáky, na něž je radost pohleďět. Holt sex-appeal v sobě nezapřou. Přestože v podstatě jenom kritizuju, tak pokud odhlédnu od Mannovy dřívější filmografie, tak se jedná o zcela nadprůměrný snímek, který si nakonec svého diváka najde, i když bude to hledání mnohdy těžké. (15.10.2006)

Láska amerického detektiva a kubánské Číňanky jako pravé ruky kolumbijského narkobarona? Že by globalizace? Tahle věta symbolizuje hlavní problém Miami Vice, a tím je scénář. Jak je Mann zručným režisérem, tak je podle mě špatným scénáristou. Ve filmu je totiž nemálo dějových zářezů, nad kterými nelze než kroutit hlavou. Tak rychlá Montoyova důvěra v nové dopravce (kteří přitom nápis jsem drsnej polda mají přímo napsanej na čele)? Stejně tak vyslání celého oddělení narkotik až do Kolumbie? No i policajti maj nárok na odpočinek. Romantické dostaveníčko na Kubě? Ještěže Fidel zrovna onemocněl. Hispánci kšefující s neonacisty? Atd. atd. Vůbec celá konstrukce příběhu je dost nezvládnutá, jako šitá horkou jehlou. Začínáme v několika dějových liniích, aby nás v půlce filmu všechno okolo přestalo zajímat a my koukali, jak nám ta lovestory dopadne. Takže máme něco o zrádci, ale i když se dozvíme, z jaké služby asi je, jeho totožnost nám zůstane utajena. Ne proto, že na vše policisté prostě přijít nemohou, ale prostě proto, že se na to asi ve scénáři zapomnělo. Z filmařského hlediska mě udivila nejen kamera (která byla OPRAVDU digitální :)), ale hlavně celková kompozice záběrů, která přímo čišela televizností, což vrcholí v akční přestřelce, kde díky zrnitosti opravdu hodně špatně vidíme, co se vlastně děje. To vše doprovázeno místy velmi seriálovou hudbou. Mannovou klasickou devizou zůstal zvuk. Hlasité výstřely a střely narážející do překážek působí velmi reálně. Herci ani špatní, ani nijak výrazní (což třeba u Farrella zamrzí), na Gong Li toho moc smyslnýho nevidím, jediným výraznějším je pro mě Ciarán Hinds (Caesar z Říma), bohužel ho scénář odsuzuje do další z variací na neschopu z FBI. Z mnoha hledisek tak Miami Vice působí prostě jako jeden díl seriálu natočený za velké peníze (moc tam vidět nejsou), který se od hodinových epizod liší lepší režií a neučesaností do odpolední podoby. Z podobných filmů poslední doby tak králem zůstává Válka policajtů. (18.08.2006)

Seriál Miami Vice z 80. let jsem neviděl, nemůžu tedy srovnávat s filmem. Typická Mannovská forma vyprávění, možná až příliš rozvláčná, rozstřesená digitální kamera vnáší hodně reálnosti až autenticity, závěrečná půlhodina výborná, s hutnou atmosférou, gradací a špičkově ozvučenou přestřelkou, herecké výkony skvělé, filmová hudba(Moby, Audioslave, ale i instrumentální skladby) výrazná a dotváří celkový ráz filmu. Úplně na mě dýchá miamská atmosféra - bary, přístavy, motorové čluny, palmy...možná se Mann snaží až moc o autentičnost, jeho předchozí snímek Collateral na mě zapůsobil lepším dojmem, přehledněji...možná proto právě dávám "jen" 4 hvězdičky...jeden z nejlepších filmů roku...135 miliónů(rozpočet)/164 miliónů(výdělek celosvětově) (10.12.2006)

Mann goes over the top! Audiovizuální tapety bez napětí. Totální voyerství bez citové angažovanosti. Dezorientující střih (zejména v chaotickém finále), který je spolehlivým repelentem divácké empatie. Stejně jako video, které dává filmu look exkluzivní reality show. Jediné, co se vymyká Mannově svazující kontrole, je Farrellův přepumpovaný testosteron. Mannovy postavy jsou workoholici bez humoru a historie, s potlačenou emocionalitou – o to hůř dopadá sugesce velké lásky – a s tušeným existenciálním schizmatem. Mann tímto odkazuje na Melvilla, jenže francouzký mistr „cool“ kriminálek dokázal s daleko menšími rozpočty a okázalostí dát svým filmům globální, jakkoli subtilní emoci. Mann vzbuzuje emoce chvilkově ve svých typicky hypnotických spojeních obrazu a (rytmické) hudby, jenže to jsou emoce fotogenické, existující nezávisle na jeho hrdinech. Čili po návratu Supermana druhý nejnamyšlenější film sezóny. Mann goes kinky! (25.08.2006)