Miami Vice

Je to veľmi slabý akčný film. Má iba priemerný príbeh, ktorý už bol použitý viackrát, ale lepšie. Tu je veľmi zle spracovaný, pretože je extrémne nudný. Myslel som si, že toto je akčný film, ale tu je len mnoho nudných dialógov a iba jedna priemerná prestrelka. Zato tancovania a bozkávania je tu viac ako dosť. Zlá kamera ešte doplňa nízku kvalitu tohto filmu. Herecké obsadenie je iba priemerné, Jamie Foxx je dobrý herec, ale Collina Farrella nemám rád a v tomto filme mi to potvrdil. Nechápem ako taký dobrý režisér ako Michael Mann, ktorý natočil môj najobľúbenejší film Posledný mohykán dokázal natočiť niečo tak zlé. Mnoho výborných akčných filmov, ktoré majú dobrý príbeh, aj akciu vyjde iba na DVD a samozrejme tento zlý film ide do kina. Objektívna kvalita filmu- 30%, film sa páči mne na 15%. (14.08.2007)

Láska amerického detektiva a kubánské Číňanky jako pravé ruky kolumbijského narkobarona? Že by globalizace? Tahle věta symbolizuje hlavní problém Miami Vice, a tím je scénář. Jak je Mann zručným režisérem, tak je podle mě špatným scénáristou. Ve filmu je totiž nemálo dějových zářezů, nad kterými nelze než kroutit hlavou. Tak rychlá Montoyova důvěra v nové dopravce (kteří přitom nápis jsem drsnej polda mají přímo napsanej na čele)? Stejně tak vyslání celého oddělení narkotik až do Kolumbie? No i policajti maj nárok na odpočinek. Romantické dostaveníčko na Kubě? Ještěže Fidel zrovna onemocněl. Hispánci kšefující s neonacisty? Atd. atd. Vůbec celá konstrukce příběhu je dost nezvládnutá, jako šitá horkou jehlou. Začínáme v několika dějových liniích, aby nás v půlce filmu všechno okolo přestalo zajímat a my koukali, jak nám ta lovestory dopadne. Takže máme něco o zrádci, ale i když se dozvíme, z jaké služby asi je, jeho totožnost nám zůstane utajena. Ne proto, že na vše policisté prostě přijít nemohou, ale prostě proto, že se na to asi ve scénáři zapomnělo. Z filmařského hlediska mě udivila nejen kamera (která byla OPRAVDU digitální :)), ale hlavně celková kompozice záběrů, která přímo čišela televizností, což vrcholí v akční přestřelce, kde díky zrnitosti opravdu hodně špatně vidíme, co se vlastně děje. To vše doprovázeno místy velmi seriálovou hudbou. Mannovou klasickou devizou zůstal zvuk. Hlasité výstřely a střely narážející do překážek působí velmi reálně. Herci ani špatní, ani nijak výrazní (což třeba u Farrella zamrzí), na Gong Li toho moc smyslnýho nevidím, jediným výraznějším je pro mě Ciarán Hinds (Caesar z Říma), bohužel ho scénář odsuzuje do další z variací na neschopu z FBI. Z mnoha hledisek tak Miami Vice působí prostě jako jeden díl seriálu natočený za velké peníze (moc tam vidět nejsou), který se od hodinových epizod liší lepší režií a neučesaností do odpolední podoby. Z podobných filmů poslední doby tak králem zůstává Válka policajtů. (18.08.2006)

Zdánlivě triviální a mnohokrát viděný příběh o infiltraci mezi zločinecké struktury a až tak do 40.minuty ve mě tento pocit převládal. Ale počínaje působivou scénou s setkání s mafiánským bossem (neskutečně charismatický chlapík, casting opět, jak je ostatně u Mannových filmů zvykem, neměl chybu) a počátkem rozvíjení netuctového romantického vztahu s Isabellou (velmi půvabná Gong-Li) si mě film získal. Co tenhle film povyšuje do "filmové smetánky" je osoba Michaela Manna a jeho režijní invence, atmosféra, cit pro detail (občas opravdu tuze zajímavě pojaté záběry), netradiční pojetí akce ("Stane se to, že vystřelím náboj rychlostí 820 m za vteřinu do spodní části tvého mozku a ty budeš mrtvý od krku dolů dřív, než si to uvědomíš."), kdy platí AUTENTICITA nade vše, dokonalá hudební a zvuková složka a tak krásně pojaté intimní scény také nejsou jen tak běžně k vidění. A ten nádherný konec, dílem posmutnělý a dílem plný naděje, za sugestivního doprovodu klavíru, mě přesvědčil, že tenhle film si absolutorium zaslouží. PS: Nechápu opětovné výtky směrem k digitální kameře, k tomu mohu říci jediné - "jen tak dál, Manne". (19.11.2006)

Pro mě osobně (tzn. pro osobu, která podobné snímky rozhodně nevyhledává) celkem rutinní hollywoodský kriminální...film - navíc s totálně trapným a klišovitým milostným vztahem mezi jedním z "poldů" a ženou, stojící "na té špatné straně". Opravdu povedených hlášek bylo pomálu (snad 2 nebo 3 - ovšem slovům "já ujíždim na mojitu" se smáli jen zasvěcení) a naopak trapných dialogů až moc. Ale kupodivu jsem našla i jedno (v mezích) velké pozitivum - a tím je velmi zajímavá digitální kamera (tu a tam rozmazané záběry, občas "špatná" kvalita obrazu, občas "voyeurské" pohledy, syrovost...) - díky ní se člověk mohl lépe ponořit do děje (třebaže ten nestál za moc). Takže za zajímavou kameru jsou ty 3* nakonec celkem zasloužené (protože jsou skoro prakticky jen za tu kameru a chvílemi jakous takous atmosféru)_____Po dalším uvážení snižuji na 2* - za kameru je to hodnocení dobré až až (kdosi se totiž odvážil přede mnou vyslovit dosti nesmyslné srovnání Mami Vice a Departed - a mně došlo, že mezi těmito filmy je minimálně dvouhvězdičkový rozdíl - takže když Departed 4, Miami musí na 2 - sory, hoši, oproti tamtěm jste prostě jen namachrovaní bezduší trapáci...). (28.10.2006)

Michael Mann je zjavne lepším režisérom, než scenáristom. Scenár Miami Vice je totiž doslova a do písmena televízny. Mann to samozrejme vie a preto nasádza do boja svoje vlastné režisérske zbrane. Na Collateral nadviazané použitím digitálnej kamery. A tu mám s filmom prvý problém. Pokiaľ v Collateral digitálna kamera zaberala výlučne nočné scenérie LA a kluby osvetlené žiarovkami či neónom, v MV ju Mannov kameraman Dion Beebe po prvý krát vytiahol na slnečné svetlo. Obraz v denných scénach je značne zrnitý a vadí to najmä vtedy, keď kamera zaberá veľké celky – more, či džungľu so sídlom hlavného bossa. V nočných scénach mi pripadá väčšia zrnitosť v niektorých záberoch skôr na prospech obrazu, pretože zosilňuje akýsi „dokumentárny“ charakter celkovej štylizácie vizuálnej stránky. Tento kvázidokumentaristický vizuál prispieva k tomu, že film pôsobí značne realisticky a divák má pocit, že je prítomný vedľa postáv priamo na scéne. Celý film je veľmi „klipovito“ natočený, nie je tu veľa dlhých záberov. Nepôsobí to však tak rozčuľujúco ako v Domino Ridley Scotta, hoci v porovnaní s Collateralom sa podľa mňa posunul Mann práve týmto smerom a veľmi dúfam, že stihne včas zastaviť než natočí podobne zbytočný film ako Domino. Na pomyselnej čiare medzi Collateralom a Dominom je totiž, pokiaľ ide o vizualitu, MV niekde v strede. Zvuk v MV je jedným slovom famózny. Divák si to síce naplno uvedomí až pri záverečnej prestrelke, ale podľa môjho názoru je po réžii ozvučenie filmu jeho najsilnejšou stránkou . Originálna hudba pôsobí veľmi príjemne, horšie je to s použitím piesní vo filme. Niektoré skladby sú použité výborne (linkinovský Numb či hudba na diskotéke v Miami, keď Colin tancuje s Li), naopak, nepáčila sa mi montáž Mobyho „One of these mornings“ do scény cesty na Kubu v motorovom člne, pretože vzhľadom k scéne, ktorú sprevádza vyznieva celok až gýčovo; tiež je pre mňa nepochopiteľné prestrihnutie kubánskej salsy v Havane do rockovej balady bez zmeny scény. Herecky je MV zvládnutý výborne na hlavných postoch a herci, i keď majú predpísané dosť schematické a ploché postavy sa s nimi vyporiadali slušne . Vzhľadom k predlohe by som však čakal viac vyprofilovaný profesionálny vzťah medzi Ricom a Sonnym. Pri sledovaní filmu som totiž mal pocit, že sú si akosi ukradnutí, i keď každý z nich je stvárnený kvalitne. Takto z hľadiska vývoja vzťahov medzi postavami ostáva hlavným ťahákom filmu osudová láska Sonnyho a Isabelle (ako vždy skvelá Gong Li – mimochodom na maili prijímam stávky na to či si dala alebo nedala upraviť nos kvôli MV). Poteší i to, že miest, kde by postavy mohli prednášať „veľké“ repliky, zahrajú čisto tvárou a mlčky . Najkrajšie je to vidieť v scéne keď Ricova priateľka leží v kóme a Rico sedí vedľa nej na stoličke. Celkovo môžem povedať, že tento ne-žánrový (akčný rozhodne nie je a na drámu je podľa mna slabo gradovaný) počin Michaela Manna ma nesklamal, ale ani neohúril. 8/10 (02.09.2006)